reklama
 
 

Předsedkyní Evropské komise má být Němka von der Leyenová. Jako první žena v historii

Aktualizováno 2. 7. 2019 21:03
Novou předsedkyní Evropské komise by se měla stát současná německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Do funkce ji na summitu v Bruselu vybrali lídři členských zemí Evropské unie. Pro byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Pokud von der Leyenovou podpoří i Evropský parlament, vystřídá současného šéfa komise Jeana-Claudea Junckera. Dosud žádná žena Evropskou komisi neřídila.

Nominace von der Leyenové je výsledkem paralýzy, do níž se dostali premiéři či prezidenti států EU, kteří se od květnových evropských voleb nebyli schopni domluvit, kdo by měl Evropskou komisi vést. Naposledy o tom v Bruselu z neděle na pondělí neúspěšně jednali nepřetržitě zhruba 20 hodin.

Šedesátiletá von der Leyenová se tak stala kandidátkou doslova na poslední chvíli. Je původním povoláním lékařka, má sedm dětí. Mluví plynně anglicky a francouzsky. Do svých 13 let žila v Bruselu, kde její otec pracoval v Evropské komisi. Členkou německé vlády je, v různých pozicích, od roku 2005, kdy se kancléřkou poprvé stala Angela Merkelová. Von der Leyenová je tak jediným člověkem, který zastával ministerský post ve všech kabinetech Merkelové. Ke kancléřce má blízko i názorově, obě patří k umírněné části jejich konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Merkelová však podle diplomatických zdrojů von der Leyenovou na post nepodpořila, a to proto, že s její nominací nesouhlasí němečtí sociální demokraté, koaliční partner Merkelové. Kancléřka se tak zdržela hlasování.

Von der Leyenová je velkou zastánkyní další evropské integrace. "Věřím, že jednou vzniknou Spojené státy evropské - podobně, jako nyní fungují Švýcarsko, Německo nebo USA," jmenovala v roce 2011 federativní státy, které by se podle ní mohly stát vzorem pro příští evropskou federaci.

Tento názor opakuje dodnes. Zdůrazňuje ale, že je to ale spíše dlouhodobý sen - něco, čeho by se mohli dožít až její vnuci. Před několika lety čelila podezření, že opsala části své disertační práce. Vyšetřování to ale vyvrátilo.

Evropská komise v rámci EU dohlíží na dodržování platných pravidel a může taky navrhovat nová. Otázkou je, jestli pro von der Leyenovou bude hlasovat většina Evropského parlamentu, který podle platných smluv šéfa Evropské komise na návrh lídrů členských zemí volí.

Většina europoslanců se opakovaně shodla, že by se šéfem komise měl stát pouze tak zvaný Spitzenkandidát, tedy vedoucí kandidát některé celoevropské politické frakce. Spitzenkandidátem Evropské lidové strany (EPP), kam patří i německá CDU, byl europoslanec Manfred Weber. Ten ale nedal dohromady většinu ani mezi premiéry či prezidenty jednotlivých zemí, ani mezi europoslanci.

To však výrazně odmítaly státy V4. "Důležité je, že Česko a země V4 společně s Itálií zabránili prosazení Spitzenkandidáta. My jsme tento systém odpočátku kritizovali a nesouhlasíme s ním," řekl premiér Andrej Babiš. Návrh von der Leyenové tak považuje za úspěch.

"Já paní von der Leyenovou znám, je to dlouholetá politička, zná Česko a náš region, pro nás je to samozřejmě podstatně lepší volba než pan Timmermans," dodal s tím, že doufá, že čeští europoslanci budou jednotní a návrh podpoří. Přiznal však, že původně očekával návrh jiného kandidáta a shoda na německé političce tak pro něj byla nečekaná.

Kromě von der Leyenové a Christine Lagardeové, která nahradí Maria Draghiho v čele Evropské centrální banky, se lídři států EU na summitu v Bruselu shodli i na obsazení dalších vrcholných funkcí - jejich summity, tedy Evropskou radu, bude řídit současný belgický premiér Charles Michel, šéfem společné evropské diplomacie má být španělský ministr zahraničí Josep Borrell.

"Před pěti lety jsme potřebovali na rozhodnutí tři měsíce a někteří byli stejně proti. Letos to trvalo tři dny a proti nebyl nikdo," poznamenal před novináři Tusk. Tusk ocenil, že prezidenti a premiéři do čtyř hlavních funkcí v unii vybrali dva muže a dvě ženy. "Myslím, že na takový výsledek si stálo za to počkat," poznamenal.

Už ve středu by si měl svého předsedu zvolit také Evropský parlament. Podle spekulací by jím měl být bulharský socialista Sergej Stanišev. V kuloárech kolovalo několik možných jmen budoucího předsedy EP, žádné z nich však nakonec prezidenti a premiéři jako svou prioritu neoznámili. Tusk to před novináři vysvětlil tím, že je na europoslancích, koho jako svého předsedu zvolí. "Víme, že to je jen a pouze na parlamentu, aby rozhodl o jménu," uvedl.

Neúspěšný kandidát socialistů na předsedu Evropské komise Frans Timmermans by měl být jedním z místopředsedů budoucí Evropské komise. Stejnou funkci by měla mít i Margrethe Vestagerová, současná dánská eurokomisařka, která v eurovolbách kandidovala na post předsedkyně komise za evropské liberály, k nimž patří i Babišovo hnutí ANO.

O von der Leyenové se jako o kandidátce na předsedkyni komise původně mluvilo jen zcela výjimečně. Její jméno se objevilo až poté, co zkrachovaly ostatní varianty. Bylo jasné, že se státy EU nedokážou domluvit na kandidátech, kteří byli do té doby označování za favority a je potřeba hledat nové varianty.

Přispěly k tomu i státy Visegrádské čtyřky, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Především Češi, Poláci a Maďaři ostře odmítali, aby se novým šéfem komise stal kandidát socialistů Timmermans. "Potřebujeme člověka, který by měl tu kvalitu, že bude v rámci evropského projektu schopen vnímat zájmy všech členských států. O to nám hlavně jde," řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kandidaturu von der Leyenové podpořil.

Rozhodující bylo, že se proti Timmermansovi postavili premiéři za EPP - a to navzdory tomu, že ho podporovala Merkelová, tedy rovněž členka EPP. Pokud by Timmermanse odmítaly jen státy V4 a Itálie, která byla taky proti, mohly by ho ostatní země protlačit hlasováním. Bez podpory lídrů za EPP ale dost hlasů neměly.

Von der Leyenová byla v minulosti taky ministryní práce a sociálních věcí. Tehdy prosadila opatření, jako například financování výstavby nových školek nebo podporu otcovské dovolené. Za to ji kritizovali konzervativně orientovaní členové její vlastní strany. Von der Leyenová taky před dvěma lety hlasovala pro uzákonění možnosti, aby mohli v Německu uzavírat manželství i homosexuálové.

Ministryní obrany je od roku 2013. Je první ženou v Německu v této funkci. Kritikové poukazují na špatný stav německých ozbrojených sil - německá armáda má časté problémy například s tím, že její tanky či letadla nejsou provozuschopná. Americký prezident Donald Trump na Německo opakovaně útočí kvůli tomu, že na obranu nedává alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu, což je cíl platný pro země Severoatlantické alince. Berlín se hájí tím, že vojenské výdaje zvyšuje, ale vzhledem k tomu, že jeho HDP v posledních letech rychle rostl, není nyní dosažení dvouprocentního cíle možné.

autoři: Ondřej Houska, ČTK | 2. 7. 2019 19:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama