"Absolutně nepřijatelný." Babiš dál odmítá Timmermanse za šéfa Evropské komise

Ondřej Houska Ondřej Houska
Aktualizováno 2. 7. 2019 16:45
Po pěti hodinách konzultací začal v Bruselu summit k obsazení vrcholných pozic v Evropské unii. Včetně křesla šéfa Evropské komise. Hlavním kandidátem je Frans Timmermans, český premiér je ale proti.
Český premiér Andrej Babiš na summitu v Bruselu.
Český premiér Andrej Babiš na summitu v Bruselu. | Foto: Reuters

Brusel (od našeho zpravodaje) - Když premiér Andrej Babiš (ANO) přicházel na úterní summit lídrů zemí Evropské unie, držel v ruce několik stran papíru. Měl na nich výroky nizozemského politika Franse Timmermanse, kandidáta na předsedu Evropské komise. "Ten člověk je absolutně nepřijatelný. Nemůže být předsedou Evropské komise," opakoval Babiš, kterému například vadí Timmermansovy názory na migraci. Český premiér proto stejně jako Polsko, Maďarsko a Slovensko odmítá Timmermanse podpořit i na úterním jednání o novém šéfovi komise.

Timmermans, první místopředseda současné Evropské komise, podporoval návrh na zavedení povinných kvót na přijímání uprchlíků. Jinak ale jeho názory na migraci nevybočují z toho, co tvrdí většina ostatních politiků v západní Evropě. "Musíme zůstat útočištěm pro skutečné uprchlíky, ale lidé, kteří nemají nárok na azyl, se musí vrátit tam, odkud pocházejí," prohlašuje.

Prosazuje tedy, aby státy unie co nejrychleji vyhošťovaly ekonomické migranty a pomáhaly jen těm lidem, kteří opravdu utíkají před vážným nebezpečím.

Babišovy také vadí, že Timmermans kritizoval státy visegrádské čtyřky za to, že využívají peníze z evropských fondů, ale přitom nechtějí projevit solidaritu, když jde o snahu zvládnout migraci. Premiér taky odmítá jeho výroky, podle nichž hrozí, že se zhroutí volný pohyb bez hraničních kontrol v rámci Schengenu, pokud země EU nebudou migraci řešit společně.

Timmermans, bývalý nizozemský ministr zahraničí, který mluví šesti jazyky včetně ruštiny, je kandidátem evropských sociálnědemokratických a socialistických stran. V jejich rámci patří spíše k politickému středu - kritizoval například ty země eurozóny, které mají vysoké zadlužení, jako je Itálie. Odmítá snahy, aby se EU jednou stala federací.

Kromě těch evropských států, kde je u moci levice, Timmermanse na post předsedy Evropské komise prosazují i Německo a Francie. Jejich snaha ale vyvolala odpor premiérů či prezidentů, kteří patří k Evropské lidové straně (EPP).

Ti Merkelové, která taky patří k EPP, vyčítají, že chce tuto klíčovou evropskou funkci předat socialistům. V nedávných evropských volbách přitom skončili až za lidovci. Merkelová namítá, že jde o kompromis, protože vlastní kandidát EPP Manfred Weber nedokázal sehnat většinovou podporu ani mezi lídry zemí EU, ani v Evropském parlamentu. Europoslanci musí kandidáta na předsedu komise ještě následně schválit.

Babiš: Přehlasování Čechů by EU uškodilo

Sám Babiš by chtěl, aby se předsedou komise stal někdo z EPP, ale nikoliv Weber. Jmenoval například evropského vyjednavače pro brexit Michela Barniera, bulharskou výkonnou ředitelku Světové banky Kristalinu Georgievovou nebo chorvatského premiéra Andreje Plenkoviče. Líbila by se mu i dánská eurokomisařka Margrethe Vestagerová, která je, stejně jako on, členkou evropských liberálů.

Pro to, aby summit EU nějakého kandidáta vybral, je nutný souhlas 21 zemí, které představují aspoň 65 procent obyvatel EU. Timmermanse neodmítá jen středoevropská Visegrádská čtyřka a premiéři za EPP, ale i Itálie. Pokud by však státy vedené evropskými lidovci couvly, V4 a Itálie už by dost hlasů na zablokování Timmermansovy kandidatury neměly.

Babiš už předem varuje, že by případné přehlasování mohlo vážně poškodit vztah Čechů k unii. "Bylo by velice nešťastné pro naše lidi, kdyby se dozvěděli, že jsme se stali obětí nějakého, byť demokratického, diktátu," zdůraznil Babiš a přirovnal situaci k září 2015, kdy Česko prohrálo hlasování o dočasných uprchlických kvótách. Stejně jako tehdy by ale i nyní bylo hlasování zcela v souladu s platnými pravidly.

Německá kancléřka Merkelová nicméně doufá, že se státy EU dohodnou. Dala najevo, že si přehlasování V4 a Itálie nepřeje. "Věřím, že až se trochu prospíme, tak budeme schopní domluvit se," prohlásila v minulých dnech.

Summit původně začal v neděli a trval nepřetržitě celou noc až do pondělního brzkého odpoledne. V úterý pokračuje a lídři evropských zemí zatím vyjadřují optimismus, že tentokrát se už dohodnou. Padají ale už i jiná jména než to Timmermansovo: podle diplomatů by se šéfkou komise mohla stát německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Stížnosti Visegrádu

Otázkou je, jestli Visegrádská čtyřka vydrží jednotná. Slovákům Timmermans nevadí zdaleka tolik jako ostatním zemím, naznačují diplomaté. Naopak Polsko a Maďarsko ho, stejně jako Babiš, naprosto odmítají. Vadí jim, že v současné komisi dohlížel na dodržování pravidel právního státu, která podle Bruselu současné vlády ve Varšavě a Budapešti porušují.

Timmermansovi dal ale opakovaně za pravdu Soudní dvůr EU, tedy nejvyšší soud v unii, i Rada Evropy, která s EU nemá nic společného a jejím členem je i Rusko.

Evropští lídři by se kromě šéfa Evropské komise měli domluvit i na tom, kdo bude předsedou Evropské rady, tedy jejich summitů, pak také prezidentem Evropské centrální banky a šéfem společné unijní zahraniční politiky. Chtějí to udělat do středy, kdy si svého předsedu zvolí zase europoslanci.

Otázkou je, jestli Babiš na jednání zůstane do konce. Už v úterý ve 20 hodin má schůzku s prezidentem Milošem Zemanem ohledně budoucnosti ministra kultury Antonína Staňka. Pokud by z Bruselu odletěl dřív, o hájení zájmů Česka by prý požádal polského premiéra Mateusze Morawieckého.

Podívejte se, jak o výběru svého nástupce žertoval už dříve Jean-Claude Juncker:

Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy