"Absolutně nepřijatelný." Babiš dál odmítá Timmermanse za šéfa Evropské komise

Ondřej Houska Ondřej Houska
Aktualizováno 2. 7. 2019 16:45
Po pěti hodinách konzultací začal v Bruselu summit k obsazení vrcholných pozic v Evropské unii. Včetně křesla šéfa Evropské komise. Hlavním kandidátem je Frans Timmermans, český premiér je ale proti.
Český premiér Andrej Babiš na summitu v Bruselu.
Český premiér Andrej Babiš na summitu v Bruselu. | Foto: Reuters

Brusel (od našeho zpravodaje) - Když premiér Andrej Babiš (ANO) přicházel na úterní summit lídrů zemí Evropské unie, držel v ruce několik stran papíru. Měl na nich výroky nizozemského politika Franse Timmermanse, kandidáta na předsedu Evropské komise. "Ten člověk je absolutně nepřijatelný. Nemůže být předsedou Evropské komise," opakoval Babiš, kterému například vadí Timmermansovy názory na migraci. Český premiér proto stejně jako Polsko, Maďarsko a Slovensko odmítá Timmermanse podpořit i na úterním jednání o novém šéfovi komise.

Timmermans, první místopředseda současné Evropské komise, podporoval návrh na zavedení povinných kvót na přijímání uprchlíků. Jinak ale jeho názory na migraci nevybočují z toho, co tvrdí většina ostatních politiků v západní Evropě. "Musíme zůstat útočištěm pro skutečné uprchlíky, ale lidé, kteří nemají nárok na azyl, se musí vrátit tam, odkud pocházejí," prohlašuje.

Prosazuje tedy, aby státy unie co nejrychleji vyhošťovaly ekonomické migranty a pomáhaly jen těm lidem, kteří opravdu utíkají před vážným nebezpečím.

Babišovy také vadí, že Timmermans kritizoval státy visegrádské čtyřky za to, že využívají peníze z evropských fondů, ale přitom nechtějí projevit solidaritu, když jde o snahu zvládnout migraci. Premiér taky odmítá jeho výroky, podle nichž hrozí, že se zhroutí volný pohyb bez hraničních kontrol v rámci Schengenu, pokud země EU nebudou migraci řešit společně.

Timmermans, bývalý nizozemský ministr zahraničí, který mluví šesti jazyky včetně ruštiny, je kandidátem evropských sociálnědemokratických a socialistických stran. V jejich rámci patří spíše k politickému středu - kritizoval například ty země eurozóny, které mají vysoké zadlužení, jako je Itálie. Odmítá snahy, aby se EU jednou stala federací.

Kromě těch evropských států, kde je u moci levice, Timmermanse na post předsedy Evropské komise prosazují i Německo a Francie. Jejich snaha ale vyvolala odpor premiérů či prezidentů, kteří patří k Evropské lidové straně (EPP).

Ti Merkelové, která taky patří k EPP, vyčítají, že chce tuto klíčovou evropskou funkci předat socialistům. V nedávných evropských volbách přitom skončili až za lidovci. Merkelová namítá, že jde o kompromis, protože vlastní kandidát EPP Manfred Weber nedokázal sehnat většinovou podporu ani mezi lídry zemí EU, ani v Evropském parlamentu. Europoslanci musí kandidáta na předsedu komise ještě následně schválit.

Babiš: Přehlasování Čechů by EU uškodilo

Sám Babiš by chtěl, aby se předsedou komise stal někdo z EPP, ale nikoliv Weber. Jmenoval například evropského vyjednavače pro brexit Michela Barniera, bulharskou výkonnou ředitelku Světové banky Kristalinu Georgievovou nebo chorvatského premiéra Andreje Plenkoviče. Líbila by se mu i dánská eurokomisařka Margrethe Vestagerová, která je, stejně jako on, členkou evropských liberálů.

Pro to, aby summit EU nějakého kandidáta vybral, je nutný souhlas 21 zemí, které představují aspoň 65 procent obyvatel EU. Timmermanse neodmítá jen středoevropská Visegrádská čtyřka a premiéři za EPP, ale i Itálie. Pokud by však státy vedené evropskými lidovci couvly, V4 a Itálie už by dost hlasů na zablokování Timmermansovy kandidatury neměly.

Babiš už předem varuje, že by případné přehlasování mohlo vážně poškodit vztah Čechů k unii. "Bylo by velice nešťastné pro naše lidi, kdyby se dozvěděli, že jsme se stali obětí nějakého, byť demokratického, diktátu," zdůraznil Babiš a přirovnal situaci k září 2015, kdy Česko prohrálo hlasování o dočasných uprchlických kvótách. Stejně jako tehdy by ale i nyní bylo hlasování zcela v souladu s platnými pravidly.

Německá kancléřka Merkelová nicméně doufá, že se státy EU dohodnou. Dala najevo, že si přehlasování V4 a Itálie nepřeje. "Věřím, že až se trochu prospíme, tak budeme schopní domluvit se," prohlásila v minulých dnech.

Summit původně začal v neděli a trval nepřetržitě celou noc až do pondělního brzkého odpoledne. V úterý pokračuje a lídři evropských zemí zatím vyjadřují optimismus, že tentokrát se už dohodnou. Padají ale už i jiná jména než to Timmermansovo: podle diplomatů by se šéfkou komise mohla stát německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Stížnosti Visegrádu

Otázkou je, jestli Visegrádská čtyřka vydrží jednotná. Slovákům Timmermans nevadí zdaleka tolik jako ostatním zemím, naznačují diplomaté. Naopak Polsko a Maďarsko ho, stejně jako Babiš, naprosto odmítají. Vadí jim, že v současné komisi dohlížel na dodržování pravidel právního státu, která podle Bruselu současné vlády ve Varšavě a Budapešti porušují.

Timmermansovi dal ale opakovaně za pravdu Soudní dvůr EU, tedy nejvyšší soud v unii, i Rada Evropy, která s EU nemá nic společného a jejím členem je i Rusko.

Evropští lídři by se kromě šéfa Evropské komise měli domluvit i na tom, kdo bude předsedou Evropské rady, tedy jejich summitů, pak také prezidentem Evropské centrální banky a šéfem společné unijní zahraniční politiky. Chtějí to udělat do středy, kdy si svého předsedu zvolí zase europoslanci.

Otázkou je, jestli Babiš na jednání zůstane do konce. Už v úterý ve 20 hodin má schůzku s prezidentem Milošem Zemanem ohledně budoucnosti ministra kultury Antonína Staňka. Pokud by z Bruselu odletěl dřív, o hájení zájmů Česka by prý požádal polského premiéra Mateusze Morawieckého.

Podívejte se, jak o výběru svého nástupce žertoval už dříve Jean-Claude Juncker:

Video: Reuters
 

Právě se děje

před 52 minutami

Vědci zkoumali tweety o klimatu, čtvrtinu vytvořili falešní "boti"

Za čtvrtinou příspěvků stály v průměrný den automatizované účty, neboli "boti". Takové je hlavní zjištění badatelů z americké Brownovy univerzity, kteří zkoumali miliony tweetů z roku 2017 na téma klimatických změn. Výsledná studie ještě nebyla zveřejněna, přístup k ní ale získal deník The Guardian. Ten na základě zjištění píše, že diskuse na Twitteru jsou "překrucovány armádou botů" ve prospěch popírání vědeckých poznatků.

Předmětem výzkumu bylo 6,5 milionů tweetů z více než měsíčného období kolem 1. června 2017, kdy americký prezident Donald Trump ohlásil odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Příspěvky o klimatických změnách pocházely od neautentických účtů. Ty neovládají běžní uživatelé, ale spíše software, jehož prostřednictvím může jediná osoba zadávat instrukce skupině profilů, které pak samostatně vytvářejí obsah nebo sdílejí a "lajkují" existující sdělení.

"Tato zjištění nasvědčují tomu, že mechanizovaní boti mají významný dopad při zvyšování dosahu odmítavých tvrzení o klimatické změně, včetně podpory pro Trumpovo odstoupení od pařížské dohody," cituje The Guardian z dosud nezveřejněné studie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 53 minutami

Na SP v Rašnově bodoval z Čechů jen Koudelka, vyhrál Geiger

V závodě Světového poháru ve skocích na lyžích v Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 27. místo. Viktor Polášek, Vojtěch Štursa ani Čestmír Kožíšek nepostoupili do druhého kola. Vyhrál Němec Karl Geiger, který na středním můstku jako jediný dosáhl hranice sta metrů.

Koudelka skočil v prvním kole 89 metrů a mezi bodovanou třicítku postoupil z 27. místa. Ve druhém si připsal o metr kratší pokus, ale v pořadí si nepohoršil. Polášek skončil osmatřicátý těsně před Štursou, Kožíšek obsadil 45. místo.

Geiger vedl už po prvním kole, ve druhém zopakoval stometrový pokus a druhého krajana Stephana Leyheho porazil o necelých šest bodů. Třetí místo obsadil lídr Světového poháru Rakušan Stefan Kraft, průběžně druhý Geiger stáhl jeho náskok na 118 bodů.

V Rašnově dosud v rámci SP skákaly pouze ženy. Muži se po dnešní premiéře v transylvánském areálu utkají o body i v sobotu.

Další zprávy