"Je to kandidát Sorose." Lídři zemí EU nedokázali vybrat nového šéfa Evropské komise

Ondřej Houska Ondřej Houska
Aktualizováno 1. 7. 2019 15:03
Summit lídrů evropských zemí zkrachoval, opět se jim nepodařilo dohodnout se na novém předsedovi Evropské komise, klíčové instituce celé Evropské unie. V jednu chvíli to přitom vypadalo, že státy EU Česko přehlasují a do čela komise se postaví Frans Timmermans.
Evropský summit v Bruselu, druhý zleva český premiér Andrej Babiš.
Evropský summit v Bruselu, druhý zleva český premiér Andrej Babiš. | Foto: Reuters

Český premiér Andrej Babiš přitom ostře odmítá, aby se nizozemský sociálně demokratický politik Timmermans stal novým předsedou.

Nejprve se zdálo, že Babiš má jistou jen podporu Maďarů a Poláků a možná Slováků. A to by na vetování Timmermansovy kandidatury nestačilo. Babiše ale nakonec "zachránili" premiéři či prezidenti těch států EU, ve kterých vládnou strany pravého středu. A ani po 18 hodinách nepřetržitého jednání se evropští lídři nedohodli.

Stále tak není jasné, kdo obsadí post nejen předsedy komise, ale i další vrcholné funkce v EU. Komise, kterou vede v současnosti Jean-Claude Juncker, přitom dohlíží na dodržování platných pravidel a může navrhovat nová.

Summit tak byl krátce po poledni přerušen a bude znovu pokračovat v úterý v 11:00.

"Pan Timmermans se o našem regionu víckrát vyjádřil negativně a měl úplně jiné názory na migraci, než máme my," odmítl jeho kandidaturu Babiš. Maďaři byli ještě razantnější: mluvčí maďarského premiéra Viktora Orbána Zoltán Kovács na Twitteru napsal, že kandidaturou Timmermanse se "George Soros snaží dostat svého člověka do klíčové pozice".

Orbán dlouhodobě tvrdí, že americký miliardář a filantrop židovského a maďarského původu George Soros vede v Evropě spiknutí proti tradičním hodnotám a snaží se na kontinent přivést co nejvíce muslimských migrantů. Soros i většina odborníků to označují za naprostý nesmysl a za antisemitskou kampaň.

"Já nehodnotím, jestli je Sorosův, nebo Nesorosův, ale je fakt, že to je člověk, který východní Evropě moc nefandí," komentoval maďarská obvinění na Timmermansovu adresu Babiš.

Spolu s Poláky a Slováky, jejichž postoj navíc nebyl příliš jasný, by ale země visegrádské čtyřky Timmermansovu kandidaturu v pondělí nezvládly zablokovat. O obsazení postu šéfa Evropské komise hlasují lídři členských zemí EU kvalifikovanou většinou - je potřeba souhlas aspoň 21 zemí, které představují nejméně 65 procent obyvatel unie. Rozhodující tak je momentálně to, že se proti nizozemskému politikovi postavili premiéři sdružení v Evropské lidové straně (EPP), kam patří středopravicové politické strany napříč EU.

Těm se nelíbí, že by se šéfem komise měl stát kandidát evropských socialistů Timmermans, přestože lidovci v nedávných eurovolbách získali v Evropském parlamentu víc mandátů než socialisté. V rámci evropských lidovců Timmermanse na summitu podpořila jen německá kancléřka Angela Merkelová, ale ani to nestačilo. "Jasná většina premiérů za EPP si nemyslí, že bychom se měli vzdát předsednictví komise tak snadno, bez boje," prohlásil předseda irské vlády Leo Varadkar.

Premiéru Babišovi se nelíbí Timmermansův přístup k dohledu nad dodržováním pravidel právního státu v jednotlivých členských zemích, což má Timmermans jakožto první místopředseda současné Evropské komise na starosti. Podle Babiše se Timmermans vměšuje do záležitostí suverénních zemí, když se dostává do ostrých střetů s polskou a maďarskou vládou, které podle Bruselu právní stát podkopávají.

Komisi ale dal v její kritice Budapešti a Varšavy opakovaně za pravdu jak Soudní dvůr EU, tedy nejvyšší soud v unii, tak Rada Evropy, která není institucí EU a má za úkol dohled nad dodržováním demokracie, lidských práv a právního státu. Jejím členem je i Rusko.

Na žádném jiném kandidátovi se lídři členských zemí na summitu v Bruselu shodnout nedokázali. Opět se o to pokusí v úterý. Kandidát, na kterém se shodnou, se stane šéfem Evropské komise jen tehdy, když ho následně podpoří i europoslanci.

Premiéři či prezidenti členských zemí se neshodli ani na obsazení dalších vrcholných funkcí, tedy na novém předsedovi Evropské rady, prezidentovi Evropské centrální banky a šéfovi společné evropské diplomacie. Podle spekulací by se šéfkou Evropské rady, tedy summitů evropských lídrů, mohla stát výkonná ředitelka Světové banky Kristalina Georgievová, ale ani na ní zatím není shoda. Ve středu by europoslanci měli na zasedání ve Štrasburku zvolit nového předsedu Evropského parlamentu.

Jak probíhá volba šéfa Evropské komise?
Jak probíhá volba šéfa Evropské komise? | Foto: © European Union 2019 – Zdroj EP
 

Právě se děje

před 5 minutami

Živnostníci budou moci využít dobrovolně paušální daň, novelu podepsal prezident

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné budou moci od příštího roku platit dobrovolně takzvanou paušální daň. Zahrne odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Využít ji budou moci podnikatelé s ročními příjmy do jednoho milionu korun. Počítá s tím novela o daních z příjmů, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman.

Pro příští rok by měla podle dosavadních informací činit paušální daň 5469 korun za měsíc. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí také odpadne důvod k většině kontrol.

Paušální daň bude složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun. Nejvýhodnější bude paušální daň podle odborníků pro živnostníky s výdajovým paušálem, kteří ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Řidiči za první tři dny koupili přes 9000 elektronických známek

Řidiči za první tři dny od spuštění prodeje koupili přes 9000 elektronických dálničních známek. Na twitteru to dnes uvedl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Systém po prvním dnu, kdy měl výpadek až do odpoledních hodin, v současnosti funguje bez problémů. Elektronické viněty od příštího roku nahradí dosavadní papírové kupony.

Stát spustil systém pro prodej nových dálničních známek v úterý ráno. Krátce na to však systém přestal fungovat, znovu zprovozněn byl po 16:00. Důvodem byla technická chyba, kterou vývojáři podle Cendisu, jenž má systém na starosti, opravili. Společnost však varovala před možnými útoky zvenčí. Výpadek systému vyvolal vlnu kritiky politiků i odborníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy