"Poprvé máme v naší konečné dohodě slova o fosilních palivech," uvedl Džábir podle deníku The Guardian. Jeho slova podle listu provázel v plénu potlesk delegátů vestoje. Předseda konference označil klimatickou dohodu za "historický balík" opatření.
Dříve představený návrh dohody vyzýval k "odklonu od fosilních paliv v energetických systémech, a to spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem … tak, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality v souladu s vědeckými poznatky".
Generální tajemník OSN António Guterres dohodu uvítal. COP28 podle něj dospěla k rozhodujícímu momentu v boji proti klimatické změně. Věk fosilních paliv musí skončit, zdůraznil.
Guterres označil za důležité, aby výsledek naplňování globálních závazků potvrdil nutnost omezení nárůstu globální teploty o 1,5 stupně, což "vyžaduje drastické redukce emisí v tomto desetiletí".
"Poprvé je tu uznání potřeby přechodu od fosilních paliv - po mnoha letech, kdy byla diskuse na toto téma zablokována," zdůraznil dále šéf OSN.
#COP28 occurred at a decisive moment in the fight against climate change.
— António Guterres (@antonioguterres) December 13, 2023
It's important that the outcome of the Global Stocktake clearly reaffirms the need for limiting global temperature rise to 1.5°C & that this requires drastic reductions in emissions in this decade.
For…
Ropa, plyn a uhlí v současné době zajišťují přibližně 80 procent světové energie. Podle vědců jsou fosilní paliva zdaleka největším zdrojem emisí skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu.
Předchozí konference přijaly pouze mantinely na snížení emisí skleníkových plynů bez výslovné zmínky o fosilních palivech, která jsou ale zodpovědná za dvě třetiny vyprodukovaných emisí. Na konferenci COP26 v Glasgow se zúčastněné země zavázaly k omezení uhlí, na cílech ohledně ropy a zemního plynu se však dosud nikdy nedohodly.
Návrh dohody podle Reuters uváděl také sedm dalších kroků ke snížení emisí skleníkových plynů. Vyzývá mimo jiné ke ztrojnásobení kapacity obnovitelné energie na celém světě do roku 2030 a urychlení technologií, jako je zachycování a ukládání uhlíku, které mohou pomoci vyčistit průmyslová odvětví.
Kladná odezva z EU i Česka
Dohodu uvítala také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Je to dobrá zpráva pro celý svět, že nyní máme mnohostrannou dohodu o urychlení snižování emisí směrem k čisté nule do roku 2050 s naléhavými kroky v této kritické dekádě," uvedla.
"Svět se zavázal ke ztrojnásobení kapacity obnovitelných energií a zdvojnásobení tempa zlepšování energetické účinnosti do roku 2030. To dodává silné obrátky odklonu od fosilních paliv," připomněla šéfka unijní exekutivy.
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka konference přinesla celosvětovou shodu. "Na 200 zemí se vydalo společnou cestou ke ztrojnásobení obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení energetické účinnosti na globální úrovni. Obojí do roku 2030," oznámil. Zdůraznil, že jde o první dohodu, ve které se státy rozhodly postupně odejít od fosilních paliv.
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra v Dubaji řekl, že závěry klimatické konference jsou začátkem konce fosilní éry. Podle něj "lidstvo konečně učinilo to, na co jsme dávno čekali". Dohodu uvítala například i německá vláda. Tamní ministryně zahraničí Annalena Baerbocková podle německé delegace v Dubaji uvedla, že jí spadl "obrovský kámen ze srdce".
Kritika z Bolívie i Číny
Představený text se nicméně odvrátil od termínu "konec fosilních paliv", podotkla už dříve AFP. Po něm volaly některé ambiciózní hlasy, ale zamítly ho ropné velmoci v čele se Saúdskou Arábií. Také podle agentury AP nešel návrh dohody tak daleko, že by usiloval o postupné vyřazení fosilních paliv, které žádalo přes 100 zemí. Namísto toho vyzývá k přechodu od nich.
Některé státy i neziskové organizace také zaskočilo oznámení dosažené dohody hned na úvod plenárního zasedání, bez možnosti diskuse o detailech, a vyjádřily k ní výhrady.
Představitelka Aliance malých ostrovních států Anne Rasmussenová si například v proslovu postěžovala, že dohoda byla schválena, než delegáti přišli do jednacího státu, a text kritizovala jako málo ambiciózní. Oficiálně ale proti dohodě neprotestovala.
Bolívie dohodu označila za novou formu kolonialismu. Obecně ale dokument sklidil více pozitivních ohlasů než kritiky, podotkla dále agentura AP.
Představitel Číny kritizoval, že "v dohodě nebyly vzaty v potaz obavy rozvíjejících se zemí". Podle BBC tím připomněl obvinění chudších zemí, podle nichž nynější rozvinuté státy zbohatly během desítek let, kdy spalovaly fosilní paliva, ale teď chtějí rozvíjejícím se ekonomikám stejný růst upřít. "Za klimatické změny nesou nepopiratelně odpovědnost rozvinuté země," podotkl.
Podle rozvíjejících se zemí v dohodě chybí přímý požadavek, aby bohaté státy poskytovaly chudším více financí. Dokument pouze zmiňuje "potřebu více peněz pro chudší státy pro přechod k zelené ekonomice a pro přípravu na klimatické změny", napsala BBC.
V dohodě také nejsou vůbec zmíněny cíle pro snížení emisí metanu, který patří k nejnebezpečnějším skleníkovým plynům. Dohoda navíc připouští, že by při omezování fosilních paliv mohla hrát roli takzvaná přechodná paliva. To by se podle některých názorů mohlo týkat i zemního plynu, což by umožňovalo zemím jeho užívání i po roce 2050, uvedla dále BBC.
