Prázdné hotely se plní běženci. Kanárské ostrovy zaskočil nárůst migrantů z Afriky

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
24. 11. 2020 19:31
Kanárské ostrovy se ocitly pod náporem běženců, letos jich připlulo desetkrát víc než loni. Jen během posledního měsíce z Afriky dorazilo osm tisíc migrantů. Madrid je pod tlakem a jedná s Marokem a dalšími africkými státy o omezení nelegální migrace. Do pevninského Španělska je přesunout odmítá.

Kanárské ostrovy jsou oblíbenou turistickou destinací, a to i v době pandemie. Nákaza se na ostrovech šířila mnohem pomaleji než ve zbytku Španělska, které první i druhá vlna koronaviru výrazně zasáhla. Kanárské ostrovy byly ještě donedávna jediným španělským územím, kam se dalo vycestovat i bez nutnosti prokázat se negativním testem.

V posledních týdnech se ale místo turistů ubytovací kapacity plní běženci. Hotely a apartmány hostí asi 4000 migrantů a už dva týdny jejich majitelé volají po jejich vyhoštění z ostrovů.

Letos na Kanárské ostrovy dorazilo skoro 19 tisíc migrantů. To je desetkrát víc než za celý loňský rok. Polovina z nich jsou Maročané, těch jen během posledního měsíce na ostrovy připlulo osm tisíc lidí.

Lodě s běženci plují na Kanárské ostrovy z města Dakhla na pobřeží Atlantského oceánu, které leží na území Západní Sahary spravovaném Marokem, popisuje španělský list El País. Maročané, kteří se vydávají na cestu ke španělským ostrovům, utíkají z míst tvrdě zasažených pandemií koronaviru a suchem.

Další cestují z Gambie, Senegalu nebo Mali. "Obětuju vlastní život na moři, abych se sem dostal," říkal například televizi Sky News Osuman z Gambie, který na Kanárské ostrovy připlul před měsícem. "Je to velmi riskantní. Na lodi je spousta lidí, někteří nemocní, někteří mrtví," popsal. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) každý den zemře při pokusu dostat se přes moře do Evropy 16 lidí.

Námořní blokáda dle krajní pravice

Do přístavu Arguineguín na jihu ostrova Gran Canaria je to přes moře ze Západní Sahary vzdušnou čarou asi 400 kilometrů. Ve městě vznikl tábor pro několik stovek migrantů, ve kterém se teď ale tísní na dva tisíce lidí.

Kanárské ostrovy nápor migrantů nezvládají. Některé běžence přesouvají do vznikajících táborů na vojenských základnách nebo do prázdných hotelů. Místní úřady žádají, aby centrální vláda v Madridu přijala běžence ve vnitrozemí. "Tito lidé tady nechtějí zůstat, musí se dostat do Španělska. Chtějí se dostat na kontinent a španělská vláda je musí přesunout z ostrovů," prohlásil šéf tamní regionální vlády Antonio Morales Mendez.

Madrid ale místo toho buduje na ostrovech nová zařízení na ubytování migrantů. Stanové tábory i provizorní ubytovny pro až 7000 lidí by měly fungovat už od prosince. Opoziční strany jednání vlády kritizují, dokonce volají po demisi ministra vnitra. Krajně pravicová strana Vox dokonce navrhuje vybudovat námořní blokádu, aby se zabránilo přívalu přistěhovalců, který nazývají "invazí".

Ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska v pátek odcestoval do Maroka jednat s tamní vládou o posílení boje proti nelegální migraci. Ostatní členové kabinetu vyjednávají s dalšími africkými zeměmi.

Západní Sahara vypověděla příměří

Snahy o jednání s Marokem teď nově narušuje Západní Sahara, bývalá španělská kolonie a do roku 1975 dokonce španělská provincie. Jde o neuznané území, které spravuje Maroko. Tamní osvobozenecká fronta Polisario usiluje o vyhlášení nezávislého státu, v polovině listopadu formálně ukončila 30 let trvající příměří a zaútočila na marocké jednotky

Příměří zaštiťuje od roku 1991 Mise OSN pro referendum v Západní Sahaře. To se ale zatím neuspořádalo. Španělská opozice teď kvůli obavě z propuknutí bojů apeluje na Madrid, aby se pokusil hlasování uspořádat, což by ale jednání Španělska s Marokem mohlo zkomplikovat.

Video: Jak Kanárské ostrovy bojují s migrační krizí

Migranti na Kanárských ostrovech | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 43 minutami

Hackeři loni zdvojnásobili útoky na počítače českých uživatelů, nejčastěji kradli osobní data

Počet útoků škodlivých programů na PC českých uživatelů loni stoupl o 109 procent. Zatímco v prvních třech čtvrtletích množství detekovaných napadení klesalo, v posledním vzrostlo o 175 procent. Vyplývá to z údajů společnosti Kaspersky. Důvodem nárůstu je větší využití počítačů v domácnostech při omezeních kvůli koronaviru. Naopak množství útoků na mobilní zařízení kvůli nižšímu cestování lidí kleslo o třetinu.

Nejčastěji hackeři využívali útoky ke krádeži osobních údajů (phishing) nebo pro získání výkupného (ransomware). Zatímco počet phishingových útoků celoročně klesl zhruba o třetinu, vyděračské programy zaznamenaly nárůst detekcí o 1105 procent. Ve 3. a 4. čtvrtletí to bylo meziročně o zhruba 2000 procent více.

Zdroj: ČTK
Další zprávy