Kyjev procitl. O východ vede válku, západ ovládají gangy

Barbora Roubalová
15. 7. 2015 18:20
Divoký západ. Tak nazývají ukrajinské Zakarpatsko (nejen) evropská média. Přestřelka, při níž radikální Pravý sektor pálil po policii i civilistech, má první důsledky.
Mukačevo po útoku.
Mukačevo po útoku. | Foto: Reuters

Kyjev - Ještě před týdnem se o Zakarpatsku mluvilo jako o romantické turistické destinaci, kde je - na rozdíl od východu země - klid. Po sobotní přestřelce v Mukačevu ho evropská média nazývají "Divokým západem" Ukrajiny.

Když policisté o víkendu dorazili na místo, kde spolu právě bojovali stoupenci poslance Mychajla Laňa a členové Pravého sektoru, čelili palbě z granátometů, automatických pušek a kulometů. Přestřelku zřejmě vyvolal spor o výnosy z pašování cigaret.

"Incident" v Mukačevu upoutal pozornost celé Ukrajiny k pašeráctví, korupci a dalším problémům nejzápadnější oblasti země," uvedla britská BBC.

Kyjev reagoval záhy: propustil všechny zakarpatské celníky.

Ve středu pak gubernátorem Zakarpatské oblasti jmenoval Hennadije Moskala. Muže, který až dosud spravoval Luhanskou oblast na opačném konci země. Ukrajinský parlament zároveň přijal zákon, který umožňuje dozor nad vyšetřováním případů, v nichž figurují veřejní činitelé. Včetně soudců.

"Potřebujeme změnu jak ve složkách vynucujících právo, tak i v úřednickém sektoru. Parlament musí konečně hlasovat pro zbavení imunity soudce i zákonodárce. Musíme vyčistit naši zemi od zločinců a zkorumpovaných funkcionářů," napsal na Facebooku tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksandr Turčynov.

Incident v Mukačevu, při němž zahynuli tři lidé a desítka dalších utrpěla zranění, má objasnit zvláštní vyšetřovací komise.

Do vazby byli zatím vzati čtyři lidé. Podle tiskového oddělení ukrajinského státního zastupitelství jsou obviněni z členství ve zločinecké skupině a spáchání teroristického útoku.

Verzí o tom, co přesně se v Mukačevu stalo a proč, je víc.

Pravý sektor tvrdí, že jen chtěl skoncovat s pašováním, které v Zakarpatsku kvete právě kvůli poslanci Laňovi. Pravý sektor mu prý zabránil mimo jiné v tom, aby v Mukačevu zřídil takzvanou Zakarpatskou lidovou republiku.

Laňo taková obvinění odmítá. Vinu dává vlivnému místnímu politikovi Viktoru Balohovi, který býval šéfem kanceláře prezidenta Viktora Juščenka a teď financuje Pravý sektor.

Baloha všechno popírá - a vyzývá k potírání pašeráctví, píše na svém ruskojazyčném webu stanice BBC.

Podle ukrajinské agentury Unian už vyšetřování potvrdilo, že na dálnici spojující Kyjev a Čop útočila skupina ukrajinských dobrovolnických jednotek radikální organizace Pravý sektor.

Vybavena byla výbušninami a střelnými zbraněmi. Stříleli na civilisty i policejní jednotky.

Zbraně čtyř maskovaných mužů v uniformách s odznakem Pravého sektoru jsou teď podrobovány expertíze. Za vůdce útočníků ukrajinské ministerstvo vnitra již v pondělí označilo Romana Stojku, bývalého zakarpatského kriminalistu a velitele záložního praporu Pravého sektoru.

Úterní výbuch dvou bomb v blízkosti policejních stanic ve Lvově podle ministerstva s incidentem v Mukačevu souvisí. "Jde o pokus destabilizovat zemi," uvedlo podle deníku Kyiv Post.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy