Kyjev - Stovky příznivců radikálního Pravého sektoru se před pár dny sešly, aby demonstrovaly proti postupům vlády na západě Ukrajiny.
Předseda nacionalistické organizace Dmytro Jaroš vyzval k vyhlášení referenda. Chce dostat prezidenta Petra Porošenka a vládu před soud.
Obviňuje je, že místo aby se soustředili na válku na východě, řeší situaci v Zakarpatské oblasti. Naráží na incident v Mukačevu, kde při divoké přestřelce mezi stoupenci Pravého sektoru a policií zemřeli tři lidé a desítka dalších byla zraněna.
Kyjev okamžitě reagoval: po přestřelce odvolal gubernátora, propustil celníky, zatkl několik členů radikální organizace (další se schovávají v horách). Jaroš teď tvrdí, že od Majdanu nedošlo ke změně politického režimu, pouze se "změnila jména". A varuje, že Pravý sektor otevře novou fázi ukrajinské revoluce.
Nepopulární v Kyjevě i u voličů
Bitva v Mukačevu, při níž se uprostřed vilové čtvrti střílelo i z granátometů a kulometů, byla podle všeho vyřizováním účtů mezi pašeráky, kteří jsou v oblasti velmi aktivní. Pravému sektoru ale spojení s kontrabandem na západě země nedělá dobrou reklamu.
Pro Kyjev je rozpoutání "války gangů" v Zakarpatsku nepřijatelné. I proto, že oblast hraničí s Evropskou unií. A nestabilita může jakákoliv jednání s EU zásadně zkomplikovat.
Populární však Pravý sektor není ani mezi běžnými Ukrajinci.
"Pravý sektor je oficiálně zaregistrovaná politická strana. Její podpora ve volbách na podzim minulého roku však byla minimální," připomíná analytik z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.
S 2,3 procenta hlasů zůstala daleko od pětiprocentní hranice potřebné pro vstup do parlamentu. V případném referendu by tedy Ukrajince momentálně těžko přesvědčila, aby se zbavili svého prezidenta Porošenka.
Hlavní úkol: boj proti separatistům
Ani v budoucnu se nedá čekat, že by byl Pravý sektor u voleb úspěšný.
"Dlouhodobě podceňují každodenní politickou práci a nedisponují velkými penězi. Jedná se vlastně o politickou stranu, jejíž členská základna se pohybuje ve válečné zóně nebo na základnách,“ popisuje Martin Laryš z Centra pro bezpečnostní analýzy a prevenci.
Významnější roli než na politické scéně sehrává Pravý sektor v bojích na východě země. Vedení války proti separatistům vnímají nacionalisté jako svůj hlavní úkol.
Sám Jaroš je od dubna letošního roku náměstkem ministra obrany.
"Na rozdíl od ukrajinské vlády není Pravý sektor ochoten přijímat žádné kompromisy a dle slov jeho velitelů budou bojovat, dokud nezískají zpátky nejen Donbas, ale i Krym," vysvětluje Laryš.
Jedna z odnoží Pravého sektoru se pak zabývá charitativní činností. Právě ta ale může být zástěrkou pro nekalé obchody, kontraband a zapojení do organizovaného zločinu.
"Pozice Pravého sektoru v rámci ukrajinského bezpečnostního systému je dvojaká," tvrdí politolog a bezpečnostní expert Miroslav Mareš.
"Na jednu stranu bojují za ukrajinské bezpečnostní zájmy, na straně druhé si nárokují moc mimo standardní politické mechanismy. Někdy i pomocí brutálních prostředků. Nejsou pouze výplodem ruské propagandy, i když ta je samozřejmě masivně využívá k diskreditaci Ukrajiny jako celku," říká.
Kyjev se bát nemusí
Pravý sektor o sobě dal poprvé vědět během takzvaného Euromajdanu. "Důvodem protestů na Majdanu bylo primárně nepodepsání asociační dohody s EU. Pravý sektor se tak zformoval až v pozdější fázi revoluce," připomíná Michal Lebduška.
Nacionalistům tehdy šlo o svržení tehdejší vlády. "Rozhodně nebyli zásadní hnací silou protestů, což byl dojem, který se snažila vytvořit ruská média. Obešlo by se to i bez nich. Když skončil Euromajdan, členská základna Pravého sektoru čítala jen stovky lidí," tvrdí.
Pro srovnání: Mnohem úspěšnější než Pravý sektor bývala krajně pravicová strana Svoboda. Ta se v roce 2012 dokonce stala jednou z hlavních opozičních stran, když získala přes deset procent hlasů.
"Pravý sektor je nyní zřejmě nejsilnější z ultrapravicových skupin, svoje mocenské pozice hájí ale i Národně-sociální shromáždění a další organizace," popisuje Mareš skupiny na pravém kraji ukrajinského politického spektra. Kyjev se ho však - navzdory radikální rétorice a výhrůžkám na demonstracích - obávat nemusí.
"Na boj proti ukrajinským armádním jednotkám nemá zdroje a je si toho vědom," tvrdí Martin Laryš. "Navíc ani nedisponuje těžkou vojenskou technikou," dodává.
