Ruské elity vymyslely, jak vyprat miliardy i přes Česko. Vešly lotyšskou branou

Martin Novák Martin Novák
21. 3. 2017 13:04
Ruské elity a lidé spojení s ruskou Federální a bezpečností službou vypraly peníze prostřednictvím bank v Moldavsku a Lotyšsku. Fiktivní firmy ukládaly peníze v bankách celkem v 96 zemích, včetně Velké Británie, Německa, Spojených států a Česka. Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku šly v českém případě peníze hlavně přes PPF Bank a Raiffeisenbank. Nabízíme přehledný souhrn v otázkách a odpovědích.
Foto: Aktuálně.cz, Shutterstock

Praha - Zhruba pět stovek Rusů organizovalo systém praní peněz, kterým legalizovalo miliardové částky přes banky a fiktivní firmy v jiných zemích.

Systém odhalila mezinárodní skupina investigativních novinářů v rámci projektu boje proti organizovanému zločinu a korupci (OCCRP).

Součástí projektu jsou například britský list Guardian, německý deník Süddeutsche Zeitung nebo České centrum pro investigativní žurnalistiku.

Nabízíme shrnutí podstatných faktů formou pěti otázek a odpovědí.

Kolik peněz podvodný systém vyvedl z Ruska?

Odhady se pohybují mezi minimálně dvaceti a maximálně osmdesáti miliardami dolarů v letech 2010 až 2014. Jedním ze zdrojů investigativních novinářů jsou i policejní vyšetřovatelé v Moldavsku a Lotyšsku.

Mezi Rusy, kteří tímto způsobem převáděli peníze do zahraničí, jsou bankéři, obchodníci i lidé napojení na Federální bezpečnostní službu (FSB). Nástupkyni sovětské KGB.

Celkem bylo do systému zapojeno devatenáct ruských bank, které do zahraničí vyvedly nejméně 9,7 miliardy dolarů. Mimo jiné i Ruská zemská banka (RZB), v jejímž vedení zasedal také Igor Putin, bratranec prezidenta Vladimira Putina.

Jak pračka fungovala?

Zájemce o vyprání peněz založil dvě firmy, většinu z nich se sídlem v Londýně. Jedna jako by půjčila druhé peníze s tím, že za nesplácení bude velká pokuta.

Tuto fiktivní pokutu vyplácela moldavská banka Moldinconbank, v jejímž čele stál Vjačeslav Platon. Bankéř s ruským i moldavským občanstvím.

Moldinconbank dále převedla peníze do finančního ústavu Trasta Komercbanka v Lotyšsku. Tedy do Evropské unie, odkud si je vlastníci mohli jako legalizované převést, kam chtěli.

Pobaltská republika je už dlouho považována vyšetřovali finančních podvodů za evropskou bránu pro praní špinavých ruských peněz. Trasta Komercbanka v březnu 2016 dokonce přišla o licenci Evropské centrální banky.

Do kterých zemí a přes které banky peníze putovaly?

Podle Guardianu a Süddeutsche Zeitung 70 tisíc finančních transakcí směřovalo do 96 států. Ve Velké Británii fiktivní firmy ukládaly peníze na účtech v sedmnácti bankách, včetně HSBC, Barclays nebo Royal Bank of Scotland.

Ve Spojených státech na účty v Citibank nebo Bank of America.

V Německu prošlo přes Commerzbank více než 27 milionů dolarů, uvádí Süddeutsche Zeitung.

Jak figurovala v systému Česká republika?

Podle Českého projektu pro investigativní žurnalistiku proběhlo přes Česko 175 finančních transakcí a téměř 38 milionů dolarů. Převážně přes účty PPF banky nebo Raiffeisenbank. Česká republika tak nepatřila mezi hlavní země, které organizátoři pračky využívali.  Ani Slovensko - přes něj šlo 32 transakcí a zhruba pět milionů dolarů.

Je někdo kvůli vyvádění peněz z Ruska vyšetřován?

Ve vazbě je Vjačeslav Platon, Ukrajina jej vydala do Moldavska. Ruská policie zatkla bývalého ředitele Ruské zemské banky Alexandra Grigorjeva. Moldavští vyšetřovatelé si ale stěžují, že s nimi ruští kolegové nespolupracují.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Cizinci, kteří v Praze brutálně napadli číšníka, si odsedí pět let ve vězení

Bratři Armin a Aräsh Nahviovi z Nizozemska si odpykají 5,5 roku a pět let vězení za loňské brutální napadení číšníka v centru Prahy. Pražský vrchní soud potvrdil, že muži spáchali těžké ublížení na zdraví, nikoliv pokus o vraždu, jak skutek kvalifikovala státní zástupkyně. Arminovi snížil odvolací senát trest o půl roku, Aräshovi výši původního trestu potvrdil. Součástí verdiktu je i desetileté vyhoštění obou bratrů z ČR.

Devětadvacetiletý Armin a o tři roky starší Aräsh přicestovali v dubnu 2018 do české metropole s dalšími přáteli na rozlučku se svobodou. Na zahrádce restaurace u obchodního centra Quadrio se skupina dostala do sporu s obsluhou, protože si do podniku přinesla vlastní alkohol a odmítala odejít. Z následné bitky vyšel nejhůře číšník, který přispěchal na pomoc manažerovi restaurace. Po útoku zůstal ležet v bezvědomí s komplikovanými zlomeninami lebky a s krvácením do mozku. Musel se podrobit několika operacím a zažádal si o invalidní důchod.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Policie v Londýně zakázala další protesty hnutí Extinction Rebellion

Londýnská policie zakázala další protesty členů ekologického hnutí Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí) v britské metropoli. V prohlášení z pondělního večera podle BBC varovala, že kdo se demonstrací zúčastní od pondělních 22:00 SELČ, může být zatčen. Někteří aktivisté ale v úterý podle agentury Reuters v protestech pokračovali, jejich cílem se stalo sídlo ministerstva dopravy.

Jedna ze zakladatelek hnutí vyšplhala nad vchod do budovy na protest proti plánovanému projektu trati pro vysokorychlostní vlaky, který si podle kritiků vyžádá kácení lesů. Pak se snažila kladivem rozbít skleněnou výplň. Aktivistku nakonec sundal jeden z policistů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy