Lotyši se v eurozóně bojí drahoty, Evropa jejich bank

Martin Novák Martin Novák
31. 12. 2013 17:30
Lotyšsko bude od 1. ledna členem eurozóny. Jde o první rozšíření po dvou letech.
Jeden z barů v Rize už má v pokladně připraveny nové euromince.
Jeden z barů v Rize už má v pokladně připraveny nové euromince. | Foto: Reuters

Riga - Lotyšsko se s úderem půlnoci stalo osmnáctým členem eurozóny.

A to přes to, že si podle průzkumů většina jeho obyvatel členství nepřeje a v Evropě panují obavy, zda neposílí lotyšskou pověst bezpečného bankovního zázemí pro takzvané špinavé peníze z Ruska a Ukrajiny.

Průzkum lotyšské agentury SKDS v září ukázal, že pro přijetí eura je jen 22 procent občanů pobaltské země, pozdější průzkum norské banky BND ukázal dokonce jen třináctiprocentní podporu.

Premiér Valdis Dombrovskis ale referendum odmítl s tím, že vstupem do Evropské unie v roce 2004 se Lotyšsko zavázalo k přijetí společné evropské měny a nemá dojednánu výjimku, kterou si vymohly Velká Británie a Dánsko.

Lotyši se bojí hlavně zdražování. Všechny obchody musejí ze zákona minimálně ještě půl roku uvádět ceny zboží v eurech i v latech, dosavadní měně.

Pobaltská republika bude muset jako člen eurozóny přispívat do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který pomáhá zemím eurozóny v problémech. Během několika let tak vydá 320 milionů eur (8,3 miliardy korun).

"Věříme euru, věříme Evropě. Přijetí eura posílí důvěru v měnovou stabilitu Lotyšska," řekl Dombrovskis, který však vládne v demisi, protože odstoupil po listopadovém zřícení nákupního centra v Rize.

Země s dvěma miliony obyvatel má za sebou složité období. Finanční krize z přelomu let 2008 a 2009 ji poslala ke dnu, ekonomika klesla v roce 2009 o hrozivých osmnáct procent. Nejvíce v Evropě.

Záchranu v podobě 7,5 miliardy eur poskytly Mezinárodní měnový fond a Evropská unie, tvrdé škrty se dotkly téměř všech obyvatel. V roce 2011 se však Lotyši z recese dostali a letos má ekonomika růst o čtyři procenta.

Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi letos označil Lotyšsko za "vzor ekonomických reforem."

Zdvižená obočí ale vyvolává lotyšský bankovní sektor.

Do tamních bank totiž proudí vysoké finanční částky z Ruska - včetně těch, které pocházejí z podezřelých transakcí. Stejně tak je známo, že na lotyšských účtech jsou uloženy peníze pocházející z černých obchodů se zbraněmi na území Ukrajiny.

Přijetím eura se Lotyšsko může pro ruské a ukrajinské klienty stát ještě žádanější destinací. V zemi působí celkem dvacet bank, což je na tak malou a málo lidnatou zemi neúměrně vysoké číslo. Zhruba polovina veškerých vkladů patří zahraničním majitelům.

Z těchto dvaceti je třináct zřízeno převážně pro klienty z bývalých zemí Sovětského svazu, takže se Lotyšsko stává jakýmsi Švýcarskem pro tuto část Evropy.

Evropská centrální banka před časem oznámila, že pracuje na analýze lotyšského bankovního sektoru a snaží se určit jeho slabá místa tak, aby nedocházelo k přesunům "špinavých" peněz.

Po Estonsku, které přijalo euro před dvěma lety, je Lotyšsko druhým pobaltským členem eurozóny. Poslední z pobaltské trojice - Litva - plánuje zavést společnou evropskou měnu příští rok.

 

Právě se děje

Další zprávy