"Globální pračka" vyvedla desítky miliard dolarů z Ruska. Část peněz putovala i přes Česko

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
Aktualizováno 20. 3. 2017 21:30
Stovky firem, desítky bank a přinejmenším 500 lidí zahrnoval sofistikovaný mechanismus, který v letech 2010 až 2014 umožnil vyvést z Ruska minimálně 25 miliard dolarů, z nichž téměř 38 milionů proteklo přes české finanční ústavy. Vyplývá to z materiálů, které získal ruský list Novaja gazeta a mezinárodní konsorcium investigativních novinářů OCCRP. V Česku se na vyšetřování podílelo České centrum pro investigativní žurnalistiku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Sofistikovaný mechanismus, který zahrnoval stovky firem, desítky bank a přinejmenším 500 lidí, v letech 2010 až 2014 vyvedl z Ruska minimálně 25 miliard dolarů. Z toho téměř 38 milionů proteklo přes české finanční ústavy, včetně PPF Bank a české pobočky Raiffeisen Bank. Vyplývá to z materiálů, které získal ruský list Novaja gazeta a mezinárodní konsorcium investigativních novinářů OCCRP, které zahrnuje novináře ze 32 zemí. V Česku se na vyšetřování podílelo České centrum pro investigativní žurnalistiku.

Dokumenty s největší pravděpodobností pocházejí z tříletého vyšetřování, které vedou moldavské a lotyšské úřady. Právě přes tyto země vedla cesta peněz z Ruska do evropského finančního systému.

Samotný princip byl poměrně jednoduchý. Klient "pračky" si založil tři firmy, zpravidla dvě ve Velké Británii a jednu v Moldavsku. Britská firma A poskytla na papíře britské firmě B půjčku s klauzulí o obří pokutě v případě nesplácení. Ruská firma s nastrčeným moldavským jednatelem za úvěr ručila. Když úvěr nebyl splácen, obrátila se firma A na moldavský soud, který rozhodl o tom, že je potřeba peníze zabavit. Ty jakoby náhodou byly na korespondenčním účtu ruské banky RZB ve finančním ústavu Moldinconbank. Odtud putovaly do lotyšské Trastakomercbanka v Rize.

Tam peníze zmizely v řetězci skořápkových firem, aby se ve finále dostaly k původním vlastníkům, ruským korupčníkům. Část peněz ale putovala také k organizacím, propagujícím ruský pohled na svět v Evropě. Příkladem může být polský marginální politik Mateusz Piskorski, který byl v roce 2016 zatčen "za kontakty s představiteli ruských tajných služeb, plnění jejich příkazů a přijímání od nich finančních prostředků".

V "globální pračce", jak organizaci překřtili novináři z Novoj gazety, byly také peníze z firem okolo ruské státní železnice. Tu dlouhá léta vedl Vladimir Jakunin, který pravidelně pořádal na ostrově Rhodos setkání Dialog civilizací, navštěvovaná českým prezidentem Milošem Zemanem. Jeho předchůdce Václav Klaus zase zasedá v orgánech nového think-tanku, který Vladimir Jakunin založil v Berlíně.

Česká republika sice nebyla zdaleka nejdůležitější zemí, přes kterou ruské špinavé peníze proudily, ale ani tou nejméně důležitou. České centrum pro investigativní žurnalistiku zjistilo, že přes naše banky proběhlo 175 plateb v celkové hodnotě 37 868 816 dolarů. Většina z nich šla přes PPF Bank a českou pobočku Raiffeisen Bank. Finančně analytický úřad ministerstva financí investigativcům potvrdil, že transakce banky nahlásily jako nestandardní, FAÚ ale nemělo důvod platby zablokovat. Většinou šlo o platby fiktivním společnostem, prostředníkům nebo legitimní platby, které měly "naředit" a zakrýt nelegální operace.

Ústředními postavami celé organizace byli podle všeho ruský bankéř a developer Alexandr Grigorjev, v jehož bance RZB pracoval i bratranec ruského prezidenta Igor Putin, dále podnikatel Sergej Magin, přezdívaný Dvouprocentní Serjoža, a moldavský bankéř Vjačeslav Platon. Všichni tři jsou nyní ve vazbě.

Nevypadá to ale, že by se vyšetřování podařilo dovést až do konce. Moldavští detektivové si stěžují, že ruské úřady jim házejí klacky pod nohy. Důvodem je nejspíše fakt, že řada z obviněných měla vazby na tajnou službu FSB. Mnozí se domnívají, že tajné služby také "globální pračku" využívaly k diskrétnímu přesunu peněz do Evropy.

Řada oblastí, kterým se OBSE věnuje, je nyní ve vleku krize na Ukrajině, říká kandidát na generálního tajemníka Štefan Füle | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 8 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy