Křesťané masově odcházejí z Blízkého východu, u mladých je to tragédie, říká historik

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 24. 12. 2018 20:34
Křesťané v Iráku jsou v katastrofální situaci. Ze země masově emigrují, popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Američan libanonského původu George E. Irani, historik a expert na mezinárodní vztahy. "Irák je bohužel jedna ze zemí, kde je slabé vědomí příslušnosti ke státu. Slabá občanská společnost," dodává profesor, který působil na univerzitách a vědeckých centrech ve Spojených státech, Itálii a Španělsku. Irani nyní vyučuje na univerzitě v Kuvajtu a je autorem knihy Papežství a Blízký východ: Role Svatého stolce v izraelsko-arabském konfliktu.
Zničená freska na kostele v severním Iráku.
Zničená freska na kostele v severním Iráku. | Foto: Jakub Plíhal

V posledních letech Blízký východ opustilo mnoho křesťanů z nejrůznějších důvodů, například kvůli Islámskému státu v Iráku a Sýrii. Jsme svědky toho, že křesťanství v oblasti, ve které vzniklo, zaniká?

Je to citlivá věc. Když jsem byl nedávno v Bejrútu navštívit sestru, říkal mi jeden taxikář, že křesťané mají dvě možnosti. Buď vzít celou rodinu do Kanady nebo někam jinam, nebo počkat, až děti vystudují školu, a pak je poslat pryč. V Libanonu se drží křesťanská populace například díky tomu, že maronitská církev (Specifická libanonská církev, která uznává papeže, ale zachovává si vlastní věrouku a rituály. Je to nejpočetnější křesťanská komunita v Libanonu - pozn. red.) má zakázáno prodávat půdu.

George E. Irani
George E. Irani | Foto: Martin Novák

Tragédií je, že mladí lidé nemají moc pracovních příležitostí. Snaží se uplatnit ve Spojených státech, Kanadě a některých dalších zemích. Dnes žijí v Libanonu čtyři miliony obyvatel a ve světě deset milionů lidí libanonského původu.

Problémem je také rozdělenost a roztříštěnost samotných křesťanů. Politicky jdou proti sobě v Libanonu různé skupiny. Jde o hluboce rozdělenou komunitu, která nemá dobré vůdce. Těmi jsou většinou představitelé ozbrojených milicí, kteří přežili občanskou válku v letech 1975 až 1990.

Mnohem horší je ale situace křesťanů v Iráku. Zejména na severu, kde vládl tři roky Islámský stát…

Irák je v tomto katastrofa. Křesťané odcházejí opravdu masově. Je to bohužel jedna ze zemí, kde je slabé vědomí příslušnosti ke státu. Slabá občanská společnost. Existuje jedno úsloví, že většina blízkovýchodních států nejsou skutečné státy, ale jen kmeny s vlajkami. Bohužel na tom něco je. Jediné skutečné státy jsou Írán, Turecko, Izrael, z arabských možná Egypt.

Křesťané na Blízkém východě

Křesťané v Iráku
  • Nejpočetnější komunitou jsou Koptové v Egyptě. Je jich zhruba 15 milionů.
  • V Libanonu žije přibližně 1,5 milionu křesťanů, v Sýrii kolem 800 tisíc.
  • Zhruba 300 tisíc křesťanů zůstalo v Iráku, ale v posledních letech se jejich počet výrazně snížil. Ještě v roce 2003 jich tam žilo více než milion.

Existuje nebezpečí, že Islámský stát znovu zvedne hlavu?

Islámský stát vznikl díky shodě několika faktorů a také velké chybě, kterou udělal americký správce Iráku Paul Bremmer v roce 2003 - rozpustil iráckou armádu. Ti vojáci ztratili práci a nevěděli, kde vezmou peníze a jak uživí rodiny. Začal ozbrojený odpor, pak se někteří přidali k al-Káidě v Iráku. Později na těchto základech vznikl Islámský stát. Využil při rozmachu toho, že státní moc v Iráku a Sýrii zkolabovala. Jeho vůdci dovedli šikovně využívat politických, náboženských a kmenových sporů ve svůj prospěch.

Jestli Islámský stát znovu povstane, těžko říci. Ale myslím, že dnes je situace v Iráku lepší v tom směru, že irácká vláda má území více pod kontrolou. Země je stabilnější. Na jak dlouho, to je otázka.

Jaká je tedy budoucnost Iráku? Je možné vytvořit nějaký pluralitní systém?

Arabský svět má před sebou překážky, které musí překonat. Tou první je neexistence vlády práva. To, co existuje, je mix kmenových zákonů, islámského práva šaría a zákonů implantovaných ze Západu nebo podle vzoru Západu. Je to jeden z důvodů, proč se nedaří v regionu vytvářet pocit občanství.

Za druhé je potřeba oddělit náboženství a politiky - problém, se kterým se Evropa vypořádala v sedmnáctém století. Změně pak pomohla průmyslová revoluce a s ní spojené nové myšlenky. Dá se říct, že pomalu vliv náboženství na politiku i v arabských zemích polevuje, ale stále je silný. Podívejte se na Írán. Íránci mají silnou občanskou společnost, silné vědomí národní identity.

Třetí výzvou arabského světa je zajistit rovnoprávné postavení žen. I tady jsou určité známky zlepšení. Například v Kuvajtu, kde žiji, mají nyní ženy lepší postavení než dříve. Třeba při rozvodech, kterých je v Kuvajtu opravdu hodně.

Takže se postavení žen obecně mění v arabských zemích?

Arabské ženy jsou si více jisté samy sebou oproti minulosti. Ale mnozí v patriarchální společnosti v tom vidí hrozbu.

Za reformátora je v tomto směru považován saúdskoarabský princ Muhammad bin Salmán.

To je diktátor.

Dovolil ženám řídit auta a slíbil další reformy…

Aby pak hlavní aktivistky za ženská práva posadil do vězení. Veškerá ta princova aura reformátora a člověka změn je nesmysl. Podívejte se na případ toho ubohého Džamála Chášukdžího (novinář, zavražděný na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu - pozn. red.).

Znal jste ho osobně?

Ne, ale je to velká ztráta. Tragédie. Postavení intelektuálů v těchto zemích na Arabském poloostrově je tragické. Celkově intelektuálů v arabském světě. Jsou buď v exilu, nebo umlčení.

Video: Podívejte se na reportáž Aktuálně.cz z Iráku

Většinu dětí Hamída unesl IS. Tři z nich vykoupil, na další už nemá peníze | Video: Simona Fendrychová
 

Právě se děje

před 37 minutami

Kvůli závadě na troleji nevyjelo v Praze ráno několik vlaků

Železniční dopravu v hlavním městě a okolí dnes nad ránem komplikovala porucha troleje na pražském odstavném nádraží. Několik osobních vlaků muselo být odřeknutu v části nebo v celé trase, uvedla na Twitteru společnosti Ropid, která organizuje MHD v Praze a okolí.

Kvůli poruše trakčního vedení na odstavném nádraží musely České dráhy zrušit ranní osobní vlak z Prahy do Ústí nad Labem. Odřeknut musel být i jeden pár osobních vlaků mezi Nymburkem a Kolínem a spoj mezi Prahou-Uhříněvsí a Benešovem, vyplývá z údajů na webu drah

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

V Číně na nový vir zemřelo už 25 lidí. Podle vlády se počet nakažených vyšplhal na 830 případů

Už 25 obětí evidují čínské úřady v souvislosti s šířením nového typu koronaviru, který se na konci loňského roku objevil v 11milionovém městě Wu-chan. Počet prokázaných případů se zároveň k 23. lednu v Číně vyšplhal na 830, oznámila vláda podle světových zpravodajských agentur. Předtím média psala o 18 mrtvých a více než 630 nakažených.

Čínské ministerstvo zdravotnictví v rámci nového hlášení mimo jiné potvrdilo čtvrteční zprávu o prvním úmrtí způsobeném koronavirem mimo centrální provincii Chu-pej. Jde o případ 80letého pacienta, který zemřel v provincii Che-pej po návratu z dvouměsíčního pobytu ve Wu-chanu.

Z 830 potvrzených případů je 177 považováno za vážné, zatímco 34 "uzdravených" lidí už údajně mohlo opustit nemocniční lůžka. Podle agentury AFP dále čínská vláda informovala, že úřady prověřují 1072 pacientů, u nichž panuje podezření na nakažení záhadným virem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy