Je nedělní termín opravdu poslední, do kdy se mají EU a Británie shodnout na dohodě o obchodních vztazích?
Ano. V tomto smyslu se v posledních dvou dnech shodně vyjádřili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i britský konzervativní premiér Boris Johnson. Ten britské občany i firmy vyzval, že "teď je ten správný čas" se připravit na dopady brexitu bez dohody. Jasno bude opravdu v neděli, přislíbila evropská politička.
Právě neděli si obě strany zvolily jako nejzazší termín, do kdy se mají shodnout na dohodě o volném obchodu. Přechodné období, po kterém Británie opouští celní unii a jednotný evropský trh, končí letos 31. prosince. Pokud Londýn s Bruselem žádnou dohodu neuzavřou, bude se obchodování řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO).
"We will decide on Sunday whether we have the conditions for an agreement or not"
— BBC Politics (@BBCPolitics) December 11, 2020
As trade negotiations continue, EU chief Ursula von der Leyen says "one way or another, in less than three weeks it will be new beginnings for old friends" https://t.co/oXUz7aTwZK pic.twitter.com/zoARmfPzS1
Je odchod bez dohody pravděpodobnější než uzavření shody na poslední chvíli ještě před koncem roku?
Z informací novinářů od vyjednavačů EU i Londýna všechno nasvědčuje tomu, že poslední snahy o uzavření zvláštní dohody se chýlí ke konci. Ta by nastavovala výhodnější podmínky pro vzájemný obchod a cestování mezi EU a Británií. Jednání, která spolu ve středu vedli von der Leyenová a Johnson v Bruselu, média popsala jako "poslední večeři".
Změny po odchodu bez dohody nastanou od půlnoci prvního ledna. Budou znamenat potíže?
Ano. Na britské hranice se vrátí kontroly a přepravci budou muset platit cla za své zboží. Firmám prudce naroste administrativa. Británie byla v EU posledních čtyřicet let a objem vzájemného obchodu je značný. Je tak v podstatě nevyhnutelné, že na britské pevnině se budou tvořit kolony kamionů. Změn si všimnou i obyčejní lidé: zdražení mohou čekat u aut nebo mléčných výrobků z EU, kde by byla cla obzvlášť vysoká. Krátkodobě mohou v britských obchodech scházet některé čerstvé dovážené potraviny nebo také léky.
Lidé, kteří by se chtěli z jedné nebo druhé strany přestěhovat kvůli škole nebo práci, nebudou mít automatický nárok to udělat. Británie si bude "své" cizince vybírat ve speciálním "bodovacím" imigračním systému. Při překročení hranice budou lidé potřebovat cestovní doklady a zvláštní zdravotní pojištění.
Británii se také zkomplikuje obchodování s asi dvaceti státy, se kterými měla prioritní vztahy jako členský stát EU, během letoška si ale nestihla vyjednat jejich náhradu.
Budou Britové vůbec smět do EU?
V tuto chvíli ne. Společná unijní pravidla totiž kvůli koronaviru zakazují přicestovat občanům nečlenských zemí. Od ledna se tedy do Evropy Britové nejspíš nedostanou. Konečné rozhodnutí je ale na každé zemi a je možné, že některé cestování povolí.
Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune naopak varoval, že Britové, kteří by chtěli v EU zůstat déle než tři měsíce během půl roku (přičemž délky jednotlivých pobytů se sčítají), mohou nově potřebovat víza, podobně jako třeba Američané nebo Rusové. Problém to může být například pro britské seniory, kteří si oblíbili trávit dlouhé týdny na španělské nebo francouzské riviéře.
A co EU? Je na brexit bez dohody připravená?
Brusel ve čtvrtek zveřejnil záložní plán pro případ chybějící obchodní dohody od začátku roku: zajistit má alespoň plynulost pozemní a letecké dopravy mezi evropskou pevninou a britskými ostrovy. Zatím na jeden rok zůstane oběma stranám také přístup do výsostných vod druhé strany kvůli rybářství. "K narušení dojde v každém případě," konstatovala Evropská komise. Podrobnosti záložního scénáře dlouho zveřejnit odmítala, a to navzdory tlaku některých členských států. Že k tomu došlo, je jenom dalším z řady signálů, že šance na obchodní dohodu se vytrácí.
Proč se Londýn a Brusel nedokázaly dohodnout?
Zmíněné rybářství je jednou ze tří překážek: otázkou zůstává, kdo a za jakých podmínek bude smět lovit ryby v britských vodách. Dalším sporem jsou pravidla hospodářské soutěže v Británii: pro unii je klíčový princip férovosti, aby Británie od Bruselu nezískala obchodní dohodou přístup na jednotný trh, ale současně nepodporovala svoje vlastní firmy způsobem, který by je oproti těm evropským neúměrně zvýhodňoval.
Třetím bodem sporu je otázka, kdo by měl rozhodovat případné mezinárodní spory mezi Spojeným královstvím a EU: pro Londýn je totiž naopak zásadní důraz na národní suverenitu, aby se nestalo, že o britských záležitostech bude rozhodovat evropský Soudní dvůr. S příslibem převzít zpět kontrolu nad vlastní zemí Boris Johnson přesně před rokem (12. prosince 2019) drtivě vyhrál předčasné parlamentní volby.
Co se bude dít v nejbližších hodinách a dnech?
Vyjednávání zatím stále pokračují. Jak upozorňují komentátoři, vzhledem k potížím, ke kterým "no deal" povede, nechce být ani jedna strana tou, kdo je ukončí. Johnson například žádal separátní jednání s francouzským prezidentem a německou kancléřkou. To by ale bylo v rozporu s principem evropské jednoty, kterého se drží von der Leyenová.
Jak šel čas s brexitem
23. června 2016: občané Spojeného království v referendu rozhodli o vystoupení z EU. Tehdejší britský premiér David Cameron, který hlasování vyvolal, okamžitě rezignuje.
29. března 2017: premiérka Theresa Mayová formálně zahajuje proces brexitu. O tři měsíce později začíná vyjednávání s Bruselem.
1. dubna 2019: po sérii prohraných hlasování, které měly zajistit přijetí odchodové smlouvy s EU v britském parlamentu, žádá Mayová o první prodloužení termínu pro brexit.
24. července 2019: Mayovou nahrazuje v čele britské vlády Boris Johnson. Na podzim téhož roku vyjednává v Bruselu druhé prodloužení.
31. ledna 2020: Británie opouští Evropskou unii, začíná 11měsíční přechodné období pro vyjednání dohody o volném obchodu.
31. prosince 2020: konec přechodného období, Británie opouští celní unii a jednotný evropský trh.
A co se bude dít v delším časovém horizontu?
Boris Johnson v posledních dnech hovoří o takzvané "australské variantě". Neznamená ale nic jiného, než že Británie a EU spolu budou nově obchodovat podle pravidel WTO. Ta přesně přináší zmíněná cla a zdražování.
Brexit dopadne i na Evropskou unii: přijde o důležitou cílovou destinaci, kam mohla bez problému vyvážet svoje výrobky, mnohem složitější bude spolupráce policie a vyšetřovatelů. Obzvlášť tvrdě dopady pocítí Německo (na obchodu s Británií tam teď závisí skoro půl milionu pracovních míst), Nizozemsko, Belgie (ta v obavách z dopadů na rybáře zašla tak daleko, že zvažuje obnovení mezinárodní smlouvy s Brity z roku 1666) a sousední Francie (vinaři, rybáři a farmáři). Osmnáct miliard korun si ve ztrátách připíše i Česko. Řešit budoucnost 900 tisíc lidí, kteří nyní v Británii pracují, musí také polská vláda.
Uzavření obchodní dohody i nadále zůstává ekonomicky výhodnější variantou pro obě strany. Je tedy pravděpodobné, že o její uzavření budou obě strany dále usilovat. To ale může trvat ještě dlouho.
