"Poslední večeře" nepomohla. Brexit se řítí do propasti, obě strany očekávají chaos

Helena Truchlá Helena Truchlá
12. 12. 2020 6:52
Podle britského premiéra Borise Johnsona se Spojené království musí připravit na tvrdý odchod z EU. Šance, že by se Brusel a Londýn do neděle domluvily na tom, jak spolu budou od příštího roku obchodovat, je zcela minimální. Obě strany proto urychlují přípravy na chaos, který nastane prvního ledna. Hrozí kolony nákladních aut i potíže při cestování. Projděte si klíčové otázky a odpovědi.

Je nedělní termín opravdu poslední, do kdy se mají EU a Británie shodnout na dohodě o obchodních vztazích? 

Ano. V tomto smyslu se v posledních dvou dnech shodně vyjádřili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i britský konzervativní premiér Boris Johnson. Ten britské občany i firmy vyzval, že "teď je ten správný čas" se připravit na dopady brexitu bez dohody. Jasno bude opravdu v neděli, přislíbila evropská politička.

Právě neděli si obě strany zvolily jako nejzazší termín, do kdy se mají shodnout na dohodě o volném obchodu. Přechodné období, po kterém Británie opouští celní unii a jednotný evropský trh, končí letos 31. prosince. Pokud Londýn s Bruselem žádnou dohodu neuzavřou, bude se obchodování řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO).

Je odchod bez dohody pravděpodobnější než uzavření shody na poslední chvíli ještě před koncem roku?

Z informací novinářů od vyjednavačů EU i Londýna všechno nasvědčuje tomu, že poslední snahy o uzavření zvláštní dohody se chýlí ke konci. Ta by nastavovala výhodnější podmínky pro vzájemný obchod a cestování mezi EU a Británií. Jednání, která spolu ve středu vedli von der Leyenová a Johnson v Bruselu, média popsala jako "poslední večeři". 

Změny po odchodu bez dohody nastanou od půlnoci prvního ledna. Budou znamenat potíže? 

Ano. Na britské hranice se vrátí kontroly a přepravci budou muset platit cla za své zboží. Firmám prudce naroste administrativa. Británie byla v EU posledních čtyřicet let a objem vzájemného obchodu je značný. Je tak v podstatě nevyhnutelné, že na britské pevnině se budou tvořit kolony kamionů. Změn si všimnou i obyčejní lidé: zdražení mohou čekat u aut nebo mléčných výrobků z EU, kde by byla cla obzvlášť vysoká. Krátkodobě mohou v britských obchodech scházet některé čerstvé dovážené potraviny nebo také léky. 

Lidé, kteří by se chtěli z jedné nebo druhé strany přestěhovat kvůli škole nebo práci, nebudou mít automatický nárok to udělat. Británie si bude "své" cizince vybírat ve speciálním "bodovacím" imigračním systému. Při překročení hranice budou lidé potřebovat cestovní doklady a zvláštní zdravotní pojištění. 

Británii se také zkomplikuje obchodování s asi dvaceti státy, se kterými měla prioritní vztahy jako členský stát EU, během letoška si ale nestihla vyjednat jejich náhradu.

Budou Britové vůbec smět do EU? 

V tuto chvíli ne. Společná unijní pravidla totiž kvůli koronaviru zakazují přicestovat občanům nečlenských zemí. Od ledna se tedy do Evropy Britové nejspíš nedostanou. Konečné rozhodnutí je ale na každé zemi a je možné, že některé cestování povolí.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune naopak varoval, že Britové, kteří by chtěli v EU zůstat déle než tři měsíce během půl roku (přičemž délky jednotlivých pobytů se sčítají), mohou nově potřebovat víza, podobně jako třeba Američané nebo Rusové. Problém to může být například pro britské seniory, kteří si oblíbili trávit dlouhé týdny na španělské nebo francouzské riviéře. 

A co EU? Je na brexit bez dohody připravená? 

Brusel ve čtvrtek zveřejnil záložní plán pro případ chybějící obchodní dohody od začátku roku: zajistit má alespoň plynulost pozemní a letecké dopravy mezi evropskou pevninou a britskými ostrovy. Zatím na jeden rok zůstane oběma stranám také přístup do výsostných vod druhé strany kvůli rybářství. "K narušení dojde v každém případě," konstatovala Evropská komise. Podrobnosti záložního scénáře dlouho zveřejnit odmítala, a to navzdory tlaku některých členských států. Že k tomu došlo, je jenom dalším z řady signálů, že šance na obchodní dohodu se vytrácí. 

Proč se Londýn a Brusel nedokázaly dohodnout? 

Zmíněné rybářství je jednou ze tří překážek: otázkou zůstává, kdo a za jakých podmínek bude smět lovit ryby v britských vodách. Dalším sporem jsou pravidla hospodářské soutěže v Británii: pro unii je klíčový princip férovosti, aby Británie od Bruselu nezískala obchodní dohodou přístup na jednotný trh, ale současně nepodporovala svoje vlastní firmy způsobem, který by je oproti těm evropským neúměrně zvýhodňoval.

Třetím bodem sporu je otázka, kdo by měl rozhodovat případné mezinárodní spory mezi Spojeným královstvím a EU: pro Londýn je totiž naopak zásadní důraz na národní suverenitu, aby se nestalo, že o britských záležitostech bude rozhodovat evropský Soudní dvůr. S příslibem převzít zpět kontrolu nad vlastní zemí Boris Johnson přesně před rokem (12. prosince 2019) drtivě vyhrál předčasné parlamentní volby. 

Co se bude dít v nejbližších hodinách a dnech? 

Vyjednávání zatím stále pokračují. Jak upozorňují komentátoři, vzhledem k potížím, ke kterým "no deal" povede, nechce být ani jedna strana tou, kdo je ukončí. Johnson například žádal separátní jednání s francouzským prezidentem a německou kancléřkou. To by ale bylo v rozporu s principem evropské jednoty, kterého se drží von der Leyenová. 

Jak šel čas s brexitem

David Cameron a Theresa Mayová

23. června 2016: občané Spojeného království v referendu rozhodli o vystoupení z EU. Tehdejší britský premiér David Cameron, který hlasování vyvolal, okamžitě rezignuje. 

29. března 2017: premiérka Theresa Mayová formálně zahajuje proces brexitu. O tři měsíce později začíná vyjednávání s Bruselem. 

1. dubna 2019: po sérii prohraných hlasování, které měly zajistit přijetí odchodové smlouvy s EU v britském parlamentu, žádá Mayová o první prodloužení termínu pro brexit.

24. července 2019: Mayovou nahrazuje v čele britské vlády Boris Johnson. Na podzim téhož roku vyjednává v Bruselu druhé prodloužení.

31. ledna 2020: Británie opouští Evropskou unii, začíná 11měsíční přechodné období pro vyjednání dohody o volném obchodu.

31. prosince 2020: konec přechodného období, Británie opouští celní unii a jednotný evropský trh.

A co se bude dít v delším časovém horizontu? 

Boris Johnson v posledních dnech hovoří o takzvané "australské variantě". Neznamená ale nic jiného, než že Británie a EU spolu budou nově obchodovat podle pravidel WTO. Ta přesně přináší zmíněná cla a zdražování.

Brexit dopadne i na Evropskou unii: přijde o důležitou cílovou destinaci, kam mohla bez problému vyvážet svoje výrobky, mnohem složitější bude spolupráce policie a vyšetřovatelů. Obzvlášť tvrdě dopady pocítí Německo (na obchodu s Británií tam teď závisí skoro půl milionu pracovních míst), Nizozemsko, Belgie (ta v obavách z dopadů na rybáře zašla tak daleko, že zvažuje obnovení mezinárodní smlouvy s Brity z roku 1666) a sousední Francie (vinaři, rybáři a farmáři). Osmnáct miliard korun si ve ztrátách připíše i Česko. Řešit budoucnost 900 tisíc lidí, kteří nyní v Británii pracují, musí také polská vláda. 

Uzavření obchodní dohody i nadále zůstává ekonomicky výhodnější variantou pro obě strany. Je tedy pravděpodobné, že o její uzavření budou obě strany dále usilovat. To ale může trvat ještě dlouho. 

Video: Dopad brexitu poznáme až po letech, věří Žantovský

Na Theresu Mayovou se bude vzpomínat jako na slušnou, obětavou ženu. Boris Johnson byl černým koněm v Konzervativní straně, říká Žantovský. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

PSG bez Messiho vyhrál opět v nastavení

Fotbalisté Paris Saint-Germain v 7. kole francouzské ligy porazili poslední Mety 2:1. O výhře suverénního lídra tabulky rozhodl v páté minutě nastavení svou druhou trefou v zápase Ašraf Hakimí. Lyon, soupeř pražské Sparty ve skupině Evropské ligy, otočil zásluhou letních posil duel s Troyes a zvítězil 3:1.

Pařížský celek z aktivního vstupu do zápasu vytěžil brzký gól. Zakončení Maura Icardiho z 5. minuty vykopl z brankové čáry Matthieu Udol přímo k noze Hakimího, který trefil odkrytou branku a poslal PSG do vedení. Mety srovnaly v 39. minutě, kdy se po rohovém kopu trefil Boubakar Kouyaté.

Favorizovaný celek, v jehož sestavě chyběl zraněný Lionel Messi, dlouho nemohl vstřelit rozhodující gól a zdálo se, že poprvé v ročníku ztratí. V nastaveném čase však kapitán Met Dylan Bronn dostal druhou žlutou kartu a PSG nabídnuté výhody využil. Hakimí si navedl balon na střed a střelou na zadní tyč rozhodl o těsné výhře.

Lyon výborně zvládl druhý poločas zápasu s Troyes a díky trefám letních posil z Premier League otočil z 0:1 na 3:1. Vyrovnání svým prvním gólem v novém působišti zařídil Xherdan Shaqiri a vítěznou branku vstřelil v 72. minutě obránce Emerson. Definitivní podobu výsledku dal tři minuty před koncem Lucas Paquetá.

Francouzská fotbalová liga - 7. kolo:

Lille - Remeš 2:1 (31. David, 43. André - 74. Flips z pen.), Monako - St. Etienne 3:1 (62. z pen. a 86. Ben Yedder, 28. Volland - 41. Bouanga), Montpellier - Bordeaux 3:3 (11. a 50. Germain, 71. Mollet - 19. Hwang I-čo, 30. J. E. Onana, 85. Kalu), Nantes - Brest 3:1 (27. Blas, 55. Chirivella, 58. K. Coulibaly - 67. Le Douaron), Rennes - Clermont 6:0 (55. a 57. Sulemana, 32. Martin, 36. Terrier, 64. Laborde, 77. Tait), Angers - Marseille 0:0, Lens - Štrasburk 0:1 (67. Ajorque), Lorient - Nice 1:0 (23. Monconduit), Lyon - Troyes 3:1 (48. Shaqiri, 72. Emerson, 89. Paquetá - 45. Chavalerin), Mety - Paris St. Germain 1:2 (39. Kouyaté - 5. a 90.+5 Hakimí).

Tabulka:

1. Paris St. Germain 7 7 0 0 20:7 21
2. Marseille 6 4 2 0 12:5 14
3. Angers 7 3 3 1 10:6 12
4. Lens 7 3 3 1 11:8 12
5. Lorient 7 3 3 1 8:7 12
6. Lyon 7 3 2 2 12:11 11
7. Nice 6 3 2 1 12:3 10
8. Nantes 7 3 1 3 10:7 10
9. Štrasburk 7 3 1 3 11:11 10
10. Montpellier 7 2 3 2 15:13 9
11. Clermont 7 2 3 2 10:16 9
12. Rennes 7 2 2 3 9:8 8
13. Monako 7 2 2 3 8:10 8
14. Lille 7 2 2 3 9:13 8
15. Remeš 7 1 4 2 7:8 7
16. Bordeaux 7 1 3 3 10:16 6
17. Troyes 7 1 2 4 7:11 5
18. Brest 7 0 4 3 8:14 4
19. St. Etienne 7 0 3 4 7:14 3
20. Mety 7 0 3 4 7:15 3

Poznámka: Nice byl z disciplinárních důvodů odečten 1 bod.

Aktualizováno před 6 hodinami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy