Měsíc do chaosu na hranicích. Nervozita stoupá, důležitý týden určí, jaký bude brexit

Helena Truchlá Helena Truchlá
2. 12. 2020 11:18
Pokud se Evropská unie a Velká Británie v nejbližších týdnech nedomluví, nastane přesně za měsíc na britských hranicích chaos. Vyprší přechodné období, během kterého si měly obě strany ujasnit, jak spolu chtějí do budoucna obchodovat. Spojené království sice do EU nepatří už od února, koronavirová pandemie i neochota k ústupkům ale cestu k dohodě dosud blokovaly. Pokrok by mohl nastat tento týden.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brexit zásadně změní řadu věcí, například volný pohyb lidí mezi EU a Británií za prací a za studiem bude od ledna minulostí. Zejména byznysu by ale ještě mohla pomoct dohoda, ke které se teď Brusel s Londýnem snaží dospět. Zavedla by bezcelní obchod, uchráněný od dalších překážek. Spolupracovat by obě strany i nadále měly v oblastech bezpečnosti nebo dopravy. 

Alternativa, která žádnou speciální dohodu nevyžaduje, by měla na byznys mnohem zásadnější dopady. Pokud se EU a Británie nedohodnou, znamenalo by to přechod na styky podle podmínek Světové obchodní organizace (WTO) a s tím také dodatečná cla, regulace a kontroly. 

Britská vláda nyní apeluje na firmy, aby se připravily na všechny možnosti. Jak to zhruba může vypadat, ukázal experiment francouzských pohraničníků z minulého týdne. Ti na zkoušku zavedli hraniční kontroly, které budou od ledna probíhat bez ohledu na to, zda se EU s Británií dohodne, nebo ne: ověření cestovních dokladů a poskytnutí informace o tom, kam řidiči nákladních aut vezou zboží. Od ledna se k tomu přidá ještě celní kontrola a speciální prověření přepravovaných nápojů, potravin a zemědělských výrobků. Výsledkem pokusu bylo zašpuntování hraničních přechodů mezi Anglií a Francií a osmikilometrová kolona nákladních aut na britské pevnině. 

Vláda v Londýně proto vytvořila speciální pohraniční řídicí středisko, jehož pracovníci by měli "24 hodin denně a sedm dní v týdnu" podobným situacím předcházet. Britští politici rovněž připustili, že k problémům může docházet ještě měsíce poté, co země opustí evropský jednotný trh a celní unii. Zejména britský premiér Boris Johnson v minulosti naopak zlehčoval negativní hospodářské dopady neřízeného odchodu, i překážky, které by znamenal pro britské exportéry.

Naposledy se proti tomu ohradil britský automobilový průmysl. Obchodování bez dohody Bruselu a Londýna by podle jeho zástupců znamenalo ztráty ve výši až 55,4 miliardy liber (1,6 bilionu korun) a uškodilo by i automobilkám v Evropě. Pro Británii i EU se jedná o klíčový sektor ekonomiky, navíc těžce zasažený koronavirovou pandemií. Nervózní naléhání na obě strany mezitím kvůli chybějící dohodě přichází od stále více zástupců byznysu. Důvod k obavám mají ale i běžní lidé: očekává se, že bez obchodní dohody zdraží importované zboží v britských obchodech, některé výrobky můžou být krátkodobě zcela nedostupné. 

Kritický nedostatek času

Poslední dny ale podle britských i bruselských médií přinesly důvod k optimismu. Britský ministr zahraničí Dominic Raab se nechal v pondělí slyšet, že příští týden bude "poslední opravdu důležitý" a podobně se vyjádřil také jeho irský protějšek. Irsko má kvůli geografické i ekonomické blízkosti z brexitu obzvlášť obavu. 

Pozitivní ohlasy znějí i od francouzských vyjednávačů, kteří ale zároveň Brity varují: "Jestli věří, že čas hraje v jejich prospěch, tak se pletou. Od dohody jsme stále daleko," citoval německý server Spiegel francouzského ministra pro evropské záležitosti Clémenta Beauneho. Na kritický nedostatek času společně s rostoucí netrpělivostí na evropské straně upozornila i německá kancléřka Angela Merkelová.

Britové si brexit odhlasovali už v červnu roku 2016, opravdu ho uskutečnit se jim ale podařilo teprve za dalších dva a půl roku. Během nich se v Londýně vystřídali tři premiéři. Aktuální přechodné období trvalo 11 měsíců a Britové jenom v jeho průběhu zmeškali několik termínů na uzavření dohody s EU. Většinu si přitom sami stanovili. Nyní zbývá do skutečně už posledního "dne D" pouhý měsíc a evropské státy na Brusel naléhají, ať si pospíší s přípravami na neřízenou rozluku.  

Rybářství a hospodářská soutěž

Otázkou sporu stále zůstávají práva evropských rybářů lovit v britských vodách. Pokud jim je Londýn nějakým způsobem nepřizná, "zbude britským rybářům víc ryb, ale nebudou je mít kde prodat kvůli clům", zhodnotil situaci server Politico. Druhým sporným bodem je soulad mezi pravidly hospodářské soutěže v evropské sedmadvacítce a Spojeném království. Obchodní dohoda předpokládá, že obě strany by měly mít rovné podmínky, takzvaný level playing field. Znamená to třeba, že by britská vláda nesměla své vlastní podniky neúměrně dotovat. V unii na to dohlíží Evropská komise. 

Případnou obchodní smlouvu musí formálně potvrdit Evropský parlament a také lídři i parlamenty všech unijních zemí. První jmenovaný k tomu má čas do poloviny prosince, na kdy je zatím naplánovaná poslední schůze. Kvůli koronaviru proběhne stejně jako v posledních měsících on-line.

Souhlas musí udělit také britští zákonodárci. A právě v tom může vzniknout další problém. Zhruba rok poté, co premiér Boris Johnson a jeho Konzervativní strana se slibem "dotáhnout brexit" triumfálně zvítězila v parlamentních volbách, nyní ministerský předseda čelí zatím největší rebelii. Jeho návrhu na opatření proti šíření koronaviru se v úterý vzepřelo pět desítek poslanců vládní strany, dalších 16 se zdrželo. Celkem má Johnsonova vláda v parlamentu ve Westminsteru 80člennou většinu. 

Video: Johnson je jako rocková hvězda, říká exvelvyslanec Žantovský

Na Theresu Mayovou se bude vzpomínat jako na slušnou, obětavou ženu. Boris Johnson byl černým koněm v Konzervativní straně, říká Žantovský. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 30 minutami

Hackeři loni zdvojnásobili útoky na počítače českých uživatelů, nejčastěji kradli osobní data

Počet útoků škodlivých programů na PC českých uživatelů loni stoupl o 109 procent. Zatímco v prvních třech čtvrtletích množství detekovaných napadení klesalo, v posledním vzrostlo o 175 procent. Vyplývá to z údajů společnosti Kaspersky. Důvodem nárůstu je větší využití počítačů v domácnostech při omezeních kvůli koronaviru. Naopak množství útoků na mobilní zařízení kvůli nižšímu cestování lidí kleslo o třetinu.

Nejčastěji hackeři využívali útoky ke krádeži osobních údajů (phishing) nebo pro získání výkupného (ransomware). Zatímco počet phishingových útoků celoročně klesl zhruba o třetinu, vyděračské programy zaznamenaly nárůst detekcí o 1105 procent. Ve 3. a 4. čtvrtletí to bylo meziročně o zhruba 2000 procent více.

Zdroj: ČTK
Další zprávy