Atény - Řecký prezident Karolos Papulias učiní v neděli ráno poslední pokus o sestavení nové vlády.
V devět hodin ráno se sejde s předsedou Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) Evangelosem Venizelosem, šéfem konzervativní Nové demokracie (ND) Antonisem Samarasem a vůdcem Koalice radikální levice (SYRIZA) Alexisem Tsiprasem ve snaze zabránit opakovaným parlamentním volbám.
Ty by totiž podle posledních průzkumů přinesly drtivé vítězství Tsiprasovy formace, jež odmítá dostát závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených s Evropskou unií.
Z EU zaznívají proto v posledních hodinách hlasy volající po tom, aby se Řecku poskytlo o něco více času vyrovnat se s vládními škrty, jež tvrdě dopadly na tamní obyvatelstvo. To přišlo v posledních dvou letech o více než třetinu reálné mzdy.
"Naléhavě odrazuji od toho, abychom Řekům přikazovali, co mají udělat," citoval deník Spiegel on-line šéfa euroskupiny, lucemburského premiéra Jeana-Claude Junckera. "Měli bychom je nechat rozhodnout se samy.
Podobně se vyjádřil i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Ten sice trvá na tom, že Řecko musí dodržet sjednané dohody, připouští však, že by mohly být doplněny o prorůstová opatření. Nevylučuje navíc ani další pomoc Řecku.
"Pokud Řekové mají určité návrhy, co bychom mohli dodatečně učinit k podpoře růstu, je možné o nich hovořit," zdůraznil Schäuble.
Na potřebu pozměnit znění memoranda podepsaného s EU ostatně poukazovali nejenom Tsipras, ale také Venizelos a Samaras, byť každý jiným způsobem. Zatímco levicoví politici chtějí vylepšit platy ve státní i soukomé sféře a zvýšit tak spotřebu obyvatelstva, Samaras volá navíc po výrazném snížení daňové zátěže firem.
Tsipras bude sahat po vládní většině
Vše ovšem zatím ukazuje na to, že se trojice politiků při jednáních s Papuliasem nedohodne a Řecko tak budou čekat nové volby, zřejmě v termínu 10. či 17. června.
V těch by SYRIZA mohla získat až 28 procent hlasů a zejména bonus padesáti poslaneckých mandátů rezervovaný pro jejich vítěze. Pak by jí k vytvoření většinové vládní koalice stačilo přemluvit jednu politickou stranu s přibližně desetiprocentní podporou voličů - podle všeho by se jednalo o socialisty či Demokratickou levici právníka Fotise Kuvelise.
Tsipras s vidinou volebního vítězství proto také všechna jednání s Venizelosem a Samarasem zablokoval požadavkem na pozastavení umořování řeckého dluhu. Přesněji - v dopise předsedovi Evropské komise Josému Manuelovi Barrosovi sice řecké zadlužení uznal, vyslovil se ale pro to, aby splácení dluhu bylo pozastaveno.
Stejně tak se postavil k plánu dalšího snižování důchodů a platů ve státní sféře spojených s plánovaným propuštěním 150 000 zaměstnanců veřejného sektoru. Ty představují totiž v současnosti hlavní nástroj, jak zabránit nárůstu deficitu státního rozpočtu a tím i zadlužení.
Nové daně od firem by se totiž případné Tsiprasově vládě podařilo vybrat až za rok, pokud vůbec. Totéž platí pro uplatnění zákonů proti daňovým únikům, které chce SYRIZA prosadit. Podle odhadů zatají řečtí podnikatelé a samostatně výdělečné osoby na daních něco mezi 30 a 40 miliardami eur ročně, což je více než polovina státního rozpočtu.
