Minsk - Hospodářská reforma není na pořadu dne jen ve střední Evropě. O zásadních změnách se začíná hovořit také v Bělorusku, kde posledních třináct let vládne pevnou rukou Alexandr Lukašenko.
Ten bývá pro svůj autoritářský způsob vládnutí a tvrdé potlačování kritiků někdy označován za posledního diktátora v Evropě. A jeho země je zase považována za poslední evropský ostrov sovětské centrálně plánované ekonomiky.
Realita ale nutí Lukašenkův režim ke změnám a k tomu, do čeho se dosud příliš nehrnul. K privatizaci a lákání zahraničních investorů.
Energie už není levná
Důvodem je prudké ochlazení vztahů s Ruskem, dosavadním patronem Lukašenkova režimu.
Poté, co se snížil objem běloruského vývozu do Ruska, a hlavně poté co Moskva sousedovi zdvojnásobila platby za dodávky energií, se Minsk nevyhne změnám, nechce-li dopustit rapidní snížení životní úrovně v zemi.
Od začátku roku platí Bělorusko za tisíc kubíků ruského plynu sto dolarů, dříve to bylo jen šestačtyřicet dolarů. Lukašenko proto požádal Kreml o půjčku 1,5 miliardy dolarů, která má Bělorusku pomoci překlenout složité období po prudkém zdražení.
Dosud se soukromý sektor podílel na běloruském hospodářství jen z patnácti procent, cizí investoři kromě těch ruských zemi až na výjimky ignorovali.
"Běloruská ekonomika je vedená v sovětském příkazovém stylu. Vláda reguluje většinu cen zboží a nařizuje podnikům, co a kolik mají vyrábět," uvádí se své analýze agentura Reuters.
Dohánění Evropy
Teď ale vláda oznámila úmysl přiblížit se současným evropským zvyklostem a otevřít běloruské podniky privatizaci.
Na prodej mají být státní podíly ve firmách na zpracování ropy, v automobilkách, ve finančním ústavu Slavněftěbank, v telekomunikační společnosti Beltelekom, v chemických závodech, cukrovarech i největším pivovaru v zemi Krynica, o který má údajně zájem Heineken.
Letos by vůbec poprvé měly Běloruskou ekonomiku zahrnout do svého hodnocení ratingové agentury Moody´s a Standard and Poor´s. Jako poradce si Minsk vybral experty z banky ABN Amro.
Běloruský stát chce také na mezinárodních finančních trzích umístit své dluhopisy..
S ruskou výživou je konec
Lukašenko svou legitimitu do značné míry staví na tvrzení, že zachováním sovětského stylu ekonomiky předešel sociálním otřesům, které se odehrály v jiných bývalých republikách SSSR, a zajistil Bělorusku stabilitu.
Podporují ho hlavně venkov a starší lidé, zatímco mladší generace a obyvatelé velkých měst chtějí změny. Opozice proti Lukašenkovi však trpí roztříštěností a rivalitou mezi předáky jednotlivých skupin.
Dnes je v Bělorusku průměrný plat téměř o třetinu nižší než v Rusku, přestože podle oficiálních statistik vykazuje ekonomika už několik let růst.
Podle odborného časopisu Business Week byla však běloruská ekonomika doposud "uměle vyživována Ruskem". To se nyní změnilo a nová realita nutí k inovacím i milovníka starých pořádků Alexandra Lukašenka.
