Curych - Výrazy jako vyrovnávání se s minulostí či rehabilitace odsouzených jsou většinou spojovány s érou nacismu či komunismu v Evropě.
Ve Švýcarsku nacistický ani komunistický režim nikdy nevládl, ale přesto i tam se o vyrovnání s minulostí a rehabilitaci hovoří.
Švýcaři jdou totiž ještě dál. Chystají se oficiálně rehabilitovat poslední ženu, která byla v Evropě popravena za čarodějnictví.
V roce 1782 soud v kantonu Glarus odsoudil na smrt Annu Göldiovou. Čtyřicetiletou služebnou, která pracovala v rodině místního soudce a původní profesí lékaře Johannese Tschudiho.
Vydána katu a sťata mečem
Během mučení se přiznala ke spojení s ďáblem, který se jí zjevoval v podobě černého psa.
18. června téhož roku byla sťata mečem. Éra usvědčování a trestání domnělých čarodějnic se tím v Evropě uzavřela. Žádná další žena už poté kvůli obvinění ze spolku s ďáblem o život nepřišla.
Göldiová je dodnes formálně uznávána za vinnou. Švýcarský parlament především na nátlak Strany zelených už vyzval představitele kantonu Glarus, aby rozsudek po 225 letech zrušil a oběť rehabilitoval.
Pocta všem obětem
"Symbolické očištění této nešťastné ženy by bylo zároveň vzdáním pocty dalším tisícům žen, které zahynuly strašlivou smrtí při těchto absurdních procesech," uvedla poslankyně Strany zelených za kanton Glarus Margaret Vuichardová.
Švýcarsko na Aktuálně.cz
- Ve Švýcarsku se rodí nejdelší tunel světa
Zájem o případ Anny Göldiové ve Švýcarsku po letech zapomnění rozvířil letos bestseller historika Waltera Hausera, nazvaný v německém originále Das Justizmord an Anna Göldi.
Hauser pátral v archivech včetně těch soukromých a odhalil, že služebná musela zemřít, protože byla milenkou svého zaměstnavatele a čekala s ním dítě.
Příčina procesu? Nemanželské dítě
Protože něco takového bylo na konci 18.století považováno za skandální, soudce Tschudi se chtěl Göldiové zbavit.
V zinscenovaném procesu byla žena obviněna z toho, že zákonným manželským dětem Tschudiho dala do jídla a pití jehly.
Odsouzena ale byla nakonec za smrt svého dítěte, které zemřelo krátce po porodu. Zřejmě šlo o potomka, kterého počala se svým zaměstnavatelem.
Veškeré záznamy a výpovědi se po skončení procesu ztratily.
Vedení kantonu zatím o rehabilitaci nerozhodlo, přestože v Glarusu už mezitím vyrostlo i muzeum věnované tomuto známému případu.
Spory historiků
Historici se přou o to, kolik obětí si čarodějnické procesy v Evropě a severní Americe vyžádaly. Odhady kolísají zhruba mezi patnácti až šedesáti tisíci lidmi.
Zastánci vyšších čísel argumentují tím, že řada případů je zapomenuta, protože se o nich nedochovaly žádné záznamy.
