Lisabon - Na hospodářskou krizi ve svých zemích zareagovali obyvatelé Řecka a Španělska masovou emigrací do Francie a Německa. Jejich exodus je ale jen slabým odvarem toho, co se nyní děje v Portugalsku.
Jen za loňský rok opustilo svou vlast 150 tisíc Portugalců. Za posledních pět let dosáhl počet těch, kdo odešli za prací do zahraničí, půl milionu osob.
Podle deníku Diario de Noticias se jedná o největší emigrační vlnu od 70. let. Zatímco ale tehdy odcházeli Portugalci hlavně do Spolkové republiky, dnes míří do bývalých portugalských kolonií Brazílie a Angoly, které na rozdíl od jejich země prožívají hospodářský rozmach, mimo jiné díky nově objeveným ložiskům ropy.
Portugalské zadlužení se vyšplhalo na 105 procent hrubého domácího produktu, nezaměstnanost dosáhla patnácti procent a oba ukazatele mají letos dále narůstat.
Portugalsko dostane v dubnu další, patnáctimiliardovou tranši z osmasedmdesátimiliardového balíku pomoci, na níž se s vládou sociálnědemokratického premiéra Passose Coelha dohodla "trojka" sestávající ze zástupců Evropské unie, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Coelhův konzervativní kabinet totiž splnil všechny podmínky pro udělení úvěru a podle řady expertů je země na dobré cestě začít krizi v příštím roce postupně překonávat.
Možné jsou všechny scénáře
Portugalsko letos podle analýz Evropské komise i MMF čeká hospodářský propad na úrovni 3,3 procenta HDP, již koncem příštího roku by ale země měla zaznamenat mírný růst.
Německá kancléřka Angela Merkelová Portugalsko nedávno přirovnala právě k Řecku, které vedle vysokého zadlužení a z toho vyplývající nezbytnosti půjčovat si peníze s vysokým úrokem sráží na kolena chabý výkon ekonomiky.
Tvrdá úsporná opatření totiž podobně jako v Řecku vedla v Portugalsku k omezení spotřeby. Recese trvající již sedmé čtvrtletí v řadě navíc drasticky snižuje daňové příjmy státního rozpočtu. Portugalské hospodářství i státní správa ale zdaleka nejsou v tak špatné kondici, jako je tomu na Peloponéském poloostrově.
"Existuje šance, že se země bude koncem roku 2013 schopna financovat sama," citoval deník Spiegel on-line profesora ekonomie Franceska Franka z Universidade Nova v Lisabonu.
Coelho, jehož vláda vystřídala loni v květnu kabinet vedený socialisty, snížil mzdy i odměny za přesčasovou práci ve veřejném sektoru, stejně jako podporu v nezaměstnanosti, a přistoupil k privatizaci státních podniků.
Vyvolal tím protesty odborů, ty ale nebyly tak bouřlivé jako v případě Řecka, protože Portugalci pochopili, že jiná cesta z krize nevede. Úsporný program podporuje také socialistická opozice, která akceptovala i zrušení některých státních a církevních svátků.
Díky úsporným opatřením se vládě loni podařilo snížit deficit z 9,8 na 4,5 procenta, což bylo vůbec nejvíc v rámci eurozóny.
S tím, že Portugalsko bude nejpozději do dvou let z nejhoršího venku, nicméně nesouhlasí šéf investičního fondu Pimco, specializujícího se na trh s dluhopisy, Mohamed Arian. Ten tvrdí, že první záchranný balík, který Lisabon obdržel, nebude - stejně jako v Řecku - stačit.
Současný exodus pracovních sil sice na jednu stranu alespoň trochu brzdí prudký nárůst nezaměstnanosti a zmírňuje tlak na rozpočet, ze země však zároveň odcházejí především mladí, vysoce kvalifikovaní lidé, kteří mohou zemi brzy chybět.
"Všechny scénáře jsou možné," připouští analytik finančních trhů Klaus Schrader z Institutu pro světovou ekonomiku (IfW) v severoněmeckém Kielu. "Portugalsko má ale mnohem větší šanci krizi překonat než právě Řecko."
