Lži, pomluvy i špionážní balony. Čína před volbami na Tchaj-wanu stupňuje agresi

Jana Václavíková Jana Václavíková
6. 1. 2024 7:49
Nemanželské poměry, zfalšované vysokoškolské diplomy a biologické zbraně účinné pouze na lidi s asijskými geny. Dezinformace, které se před lednovými prezidentskými i parlamentními volbami šíří na Tchaj-wanu, mohou působit přehnaně, mnoho lidí ale mohou ovlivnit. Místní se totiž často řídí heslem: "Raději věřit, že něco existuje, než tomu nevěřit." A toho využívá sousední Čína.
Kampaň před prezidentskými volbami na Tchaj-wanu.
Kampaň před prezidentskými volbami na Tchaj-wanu. | Foto: Reuters

Od naší zpravodajky na Tchaj-wanu - Zatím největší odezvu měly lživé zprávy o 100 tisících Indech mířících na Tchaj-wan za prací, hlavně ale za sexuálním obtěžováním místních žen. Informace, které se šířily po sociálních sítích, vzbudily protesty proti údajnému vládnímu rozhodnutí na internetu i přímo před prezidentským palácem. 

Ministerstvo práce informaci vyvrátilo s tím, že jde o fake news. S Indií o pracovnících, kteří by pomohli vyřešit problém nedostatku pracovní síly na Tchaj-wanu, vláda skutečně jedná, dohoda ale zatím nebyla uzavřena. Úřad odmítl i rasistické vyznění dezinformací. 

"Není složité přijít na to, odkud pomluvy pochází. Čína byla původcem," prohlásil v prosinci na tiskové konferenci tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu. "Tchaj-wan je cíl číslo jedna pro čínské kyberútoky, dezinformace a hybridní válku. O tom není pochyb," upozornil. 

Peking považuje ostrov s nezávislou a demokratickou vládou za svou odtrženou provincii a nejčastěji cílí na osm let vládnoucí Demokratickou pokrokovou stranu (DPP), která prosazuje co největší autonomii od pevninské Číny. Zbylé strany jsou spolupráci s Pekingem víc nakloněné.

"Když se podíváme, jak tato témata vznikají a jak se šíří naším informačním prostorem, často zjistíme, že jejich sdělením je, že DPP je zkorumpovaná a nekompetentní, že její politici zrazují naši zemi a lid. A že Čína je lepší možností," vysvětluje deníku Aktuálně.cz Chihhao Yu z tchajwanské občanské organizace Taiwan Information Environment Research Center (IORG), která zkoumá dezinformace v čínském jazykovém prostředí.

Billion Lee, spoluzakladatelka tchajwanské fact-checkingové organizace Cofacts.
Billion Lee, spoluzakladatelka tchajwanské fact-checkingové organizace Cofacts. | Foto: Jana Václavíková

Špatná volba (ne)rovná se invaze 

Počet dezinformací podle Billion Lee, spoluzakladatelky fact-checkingové organizace Cofacts, stoupl v předvolební kampani až o 40 procent. Podobný nárůst je zřetelný před každými volbami. Ty na ostrově probíhají každé dva roky. Letos 13. ledna se uskuteční spolu s prezidentskými volbami i hlasování o složení parlamentu. 

Z loňské studie organizace IORG vychází, že cíleně šířené dezinformace se často týkají událostí, které se periodicky opakují, jako jsou například nedostatek masa před svátky kvůli vysoké poptávce, výpadky elektřiny v létě, kdy miliony Tchajwanců používají klimatizace, nebo nedostatek vajec po zimě. Kvůli poslednímu jmenovanému dokonce odstoupil ministr zemědělství, aby neoslaboval svoji stranu. 

Cílem lživých zpráv je narušit důvěru ve vládu, instituce a demokracii, líčí Michael Cole, poradce pro boj proti zahraničnímu autoritářskému vlivu z americké neziskové organizace International Republican Institute. Dezinformace podle něj často zmiňují variantu, že "Tchajwanci nemyslí obranu své země vážně".

Obranou naráží na potenciální konflikt, kterým Peking hrozí v případě, že ostrov vyhlásí nezávislost. Tento postoj často opakují i samotní politici, především opoziční Kuomintang a Tchajwanská lidová strana. "Na jedné straně politici zdůrazňují hrozbu, kterou Čínská lidová republika představuje pro tchajwanskou bezpečnost, demokracii a způsob života, na druhé se snaží pěstovat představu, že volba 'špatné' strany povede k čínské invazi. To je téma, které rozděluje a jehož se často chytají ti, kdo vytváří a šíří dezinformace," podotýká Cole. 

V předvolební kampani tuto potenciální hrozbu připomíná i čínská aktivita v Tchajwanské úžině, 160 kilometrů širokém průlivu mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem. Tu v podobě průzkumných balonů, lodí a letadel překračujících dělicí linii mezi oblastmi hlásí místní ministerstvo obrany každý den.

Konkrétní dopady čínského nátlaku mohl ostrov pozorovat ještě před otevřením volebních místností. Ministr zahraničí Wu uvádí, že kvůli výhrůžkám zaměstnancům továren tchajwanské firmy Foxconn v Číně odstoupil z voleb čtvrtý kandidát, majitel společnosti Terry Gou. "Z mého pohledu to pro něj byl rozhodující faktor. Postupně se to začíná rozkrývat. Číňané nejsou v zasahování do tchajwanských voleb příliš nenápadní," řekl. 

Záletníky Tchajwanci nevolí

Nedávný průzkum organizace IORG ukázal, do jaké míry dezinformace do společnosti pronikly. Experti se lidí ptali, zda věří některým ze čtyř předložených zkreslených informací, které se na Tchaj-wanu šíří. Minimálně jedné z nich důvěřovala třetina oslovených.

"Cokoliv, co je na internetu, modeluje způsob, jakým lidé přemýšlí o vládě, jednotlivých politicích, ekonomice, bezpečnosti," vyjmenovává Chihhao Yu. Na vině je podle něj nedostatečná mediální výchova nebo také přesvědčení, kterým se hodně Tchajwanců řídí: "'Raději věřit, že něco existuje, než tomu nevěřit.' Většina lidí si myslí, že nemají co ztratit, když něčemu uvěří," míní tchajwanský odborník. 

Billion Lee z Cofacts navíc upozorňuje na to, že roli hraje i nastavení společnosti. "Nemanželské aféry nebo pochyby o integritě mohou mít na voliče velký vliv. Milostné poměry mohou být ve volbách zásadní. Naše kultura je velmi konzervativní," vysvětluje. Proto bylo v nedávné minulosti staženo z kandidátek rovnou několik politiků, když se začaly šířit neověřené zprávy o jejich milostných životech. 

Video: Expert popsal, jak funguje "ohňostroj lží". Člověk se v něm nemá šanci vyznat (7. 11. 2023)

Spotlight Aktuálně.cz - Jaroslav Valůch | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

Další zprávy