Praha – Polští konzervativci jsou u vlády necelé tři měsíce. Prosadili změny v ústavním soudu a veřejnoprávních médiích, opozice hovoří o ohrožení demokracie v zemi.
Konají se demonstrace odpůrců, Evropská komise proti Varšavě zahájila bezprecedentní proceduru sledování stavu právního státu. V Evropě se rozhořela vášnivá polemika o tom, zda se Polsko nesune k autoritářskému režimu.
Polský novinář a analytik Igor Janke v rozhovoru pro Aktuálně.cz polskou konzervativní vládu strany Právo a spravedlnost hájí. Podle něj jde o normální změnu vlády. Předchozí kabinety se chovaly podobně.
Janke je bývalým šéfem politického oddělení deníku Rzeczpospolita a zakladatelem uznávaného serveru salon24.pl. Napsal knihu Bojující solidarita a biografii maďarského premiéra Viktora Orbána.
Před dvěma týdny přineslo Aktuálně.cz rozhovor s překladatelem a bohemistou Aleksandrem Kaczorowským, který byl vůči konzervativnímu kabinetu velmi kritický. Janke má opačné názory.
A.cz: Polská vláda je kritizována za ohrožování demokracie, za porušování principů právního státu. Kritiku je slyšet i v zahraničí. Jak vám v takové situaci jako Polákovi je?
Igor Janke: Názory na dění v Polsku jsou v Evropě různé, není jenom kritika. Každopádně to, co se stalo, je především překvapující. Procházíme v Polsku velkou změnou, možná největší v moderní historii.
Konzervativní strana Právo a spravedlnost získala všechno. Prezidentské volby i parlamentní volby. Může jasně a sama vládnout. To málokdo čekal, protože dosud, i když konzervativci vládli, tak to bylo v koalici, anebo prezident a vláda reprezentovali různé politické síly.
(Prezidentské volby vyhrál kandidát Práva a spravedlnosti Andrzej Duda v květnu se ziskem 51,5 procenta hlasů ve druhém kole. V říjnu zvítězila strana Právo a spravedlnost v parlamentních volbách, zisk 37,6 procenta jí stačil na většinu křesel v Sejmu - pozn. red.)
A.cz: Čili kritika nové vlády v Polsku souvisí i s tím, že odpůrci konzervativců se těžko smiřují s dvojnásobným vítězstvím Práva a spravedlnosti v prezidentských a parlamentních volbách?
Ano, je to jeden z důvodů. Ale čtyřicet procent voličů v parlamentních volbách a přes padesát procent v prezidentských volbách rozhodlo tak, jak rozhodlo. To je demokracie.
Pro demokracie je zdravé čas od času změnit vládu. Ta předchozí byla u moci osm let. Je příliš brzy říci, zda Právo a spravedlnost bude vládnout lépe než Občanská platforma.
Stejně tak je ale příliš brzy na kritiku.
Na ministerstvech a úřadech se vyměnilo mnoho lidí, což některé překvapuje. Ale to je prostě politický pragmatismus. Každá strana, která vyhraje volby, dělá to samé. Před čtyřmi lety, osmi lety, dvanácti lety a tak dále.
A.cz: Takže nejde o nějakou konzervativní revoluci?
I kdyby byla, tak co je na tom špatně? Nevím, jestli to, co se děje, lze označit jako konzervativní revoluci. Ale každopádně je to obrovská změna. Je to ale něco normálního a nevidím v tom problém.
Ano, chápu Poláky, pro které nejsou tyto změny přijatelné. Snažím se pochopit jejich pocity, ostatně i řada mých přátel je nespokojená. Ale v posledních šestadvaceti letech vládly v Polsku více či méně stále stejné osoby. Strany byly různé, měnily se, ale víceméně to byl stále stejný okruh politiků.
Teď jsou zaskočeni lidé, kteří na to byli zvyklí a nějakým způsobem z toho profitovali. Ať šlo o různé státní organizace, firmy, média, kulturní organizace a tak dále.
Ale jak říkám, je to normální demokratická změna. Když lidé po čtyřech letech nebudou spokojeni s vládou Práva a spravedlnosti, tak zvolí Občanskou platformu nebo nějakou levicovou stranu.
Některá z prvních rozhodnutí vyvolala i mimo Polsko kritiku a spory, chápu to, ale když se podíváte na předchozí kabinety, není v tom žádný rozdíl.
Občanská platforma také hned po volbách vyměnila soudce ústavního soudu, ačkoliv o tom před volbami nehovořila. Nebyla to tragédie.
Co se týká veřejnoprávních médií, v uplynulých pětadvaceti letech každá vláda změnila jejich vedení, je to zkrátka součást polské mediální scény.
A.cz: Ovšem vláda Práva a spravedlnosti nyní dosadila do funkce ředitele veřejnoprávní televize náměstka ministra kultury Jacka Kurského. To asi není příliš velká garance nezávislosti a nadstranickosti.
Ne, to není. V žádném případě není. Teprve uvidíme, zda to bude změna k lepšímu, nebo horšímu.
Ale za vlády Občanské platformy bylo vyhozeno z televize 95 procent novinářů, kteří nebyli nakloněni vládě. Během prezidentské kampaně loni byla televize velmi tendenční ve prospěch Bronisława Komorowského (byl kandidátem Občanské platformy, jeho soupeřem byl Andrzej Duda z Práva a spravedlnosti – pozn. red.). Do takové míry a tak okatě, že to podle mě pomohlo k porážce Komorowského.
Pokud se mne zeptáte, jestli se mi líbí, jak a jaké změny Právo a spravedlnost nyní v televizi provádí, tak musím říci, že nelíbí. Ale je to jiné, než jak tomu bylo dříve? Ne, není.
Když teď slyším, jak prezident Asociace evropských novinářů mluví o nepravostech v Polsku, říkám si: Hej, chlapče, kde jsi byl předchozích osm let?
Mnoho novinářů, mnoho vzdělaných a talentovaných bylo propuštěno ne kvůli tomu, že by byli špatní, ale protože nepodporovali Občanskou platformu. Proč nekřičel, když Občanská platforma tlačila na majitele deníku Rzeczpospolita, aby vyměnil šéfredaktora? Tehdy jsem nic neslyšel.
V Polsku máme vedle veřejnoprávní televize dva soukromé kanály. Jeden je proti současné vládě, jeden víceméně neutrální. Máme řadu deníků a týdeníků, z nichž některé jsou provládní a jiné protivládní. Jsou tady weby, které nikdo neomezuje.
Hovořit o nesvobodě médií v Polsku je legrační. Otevřete internet, vezměte si do ruky ovladač a přepínejte kanály. Uvidíte různé diskuse a plno kritiky současné vlády.
A.cz: Čím a proč Jaroslaw Kaczynski tak rozděluje Poláky?
Je to velmi charismatická osobnost. Je jedním z mála politiků, kteří jsou aktivní v politice pětadvacet let. Samozřejmě nyní má velký vliv na rozhodování ve Varšavě, ale byly doby na konci devadesátých let, kdy byl jediným senátorem, který nepatřil do žádného stranického klubu. A krok za krokem vybudoval silnou politickou stranu.
Někdy je velmi kontroverzní, ale rozumí politice. Ve vládě Práva a spravedlnosti má jak umírněné politiky, tak radikály. Ministr ekonomiky Mateusz Marowiecki je velmi respektovaný podnikatelskou komunitou. Stejně tak je velmi vážený i ministr pro vědu a vysoké školství Jaroslaw Gowin. Mezi radikálnější členy kabinetu patří například ministr obrany Antoni Macierewicz.
Tato politika je správná, protože kdyby Kaczyński nehovořil také s radikály, vytvořili by vlastní stranu podle střihu maďarského Jobbiku. Je mnohem lepší mít velkou, pravicovou, mainstreamovou stranu s umírněným a radikálním křídlem. Radikálové jsou pod kontrolou a mají zodpovědnost.
A.cz: Ministr zahraničí Witold Waszcykovski nedávno hovořil o nebezpečném světě cyklistů a vegetariánů. Myslel to vážně, nebo šlo o vtip?
Samozřejmě to byl vtip. Ovšemže velmi špatný vtip. Neměl ho říkat. Ale i mezi ministry této vlády jsou cyklisté a v Polsku je mnoho vegetariánských restaurací.
Cyklistika je nyní v Polsku velmi populární. Pravdou je, že zašel příliš daleko a neměl by takto mluvit, ale hodnocen by měl být spíše podle toho, jak jako ministr dělá zahraniční politiku.
A.cz: Polsko bývá ve volbách tradičně rozděleno. Východní část volí převážně konzervativní strany, především Právo a spravedlnost, na západě je silnější Občanská platforma. Jaký je důvod?
Myslím, že se to trochu mění. Tentokrát v posledních parlamentních volbách volilo Právo a spravedlnost více mladých voličů ve městech. Ale je to tradiční rozdělení Polska. Západní je více liberální, východ, ale také jih, více konzervativní.
