Varšava – Je to pokus systematicky zničit právní dohled nad jednotlivými kroky vlády, tvrdí odcházející předseda polského Ústavního soudu Andrzej Rzepliński o útocích současné vládní koalice na jeho instituci.
Prohlásil to v rozhovoru pro britský deník The Guardian. Odcházející 67letý právní profesor se stal v minulých měsících symbolem odporu proti snahám vládní pravicové strany Právo a spravedlnost utlumit vliv Ústavního soudu a omezit řadu demokratických pořádků v zemi.
Od příznivců pravicové vlády si proto Rzepliński vysloužil řadu nadávek a hanlivých přirovnání. Ministr zahraničí Waszczykowski ho označil z "íránského ajatolláha", který opakovaně překračuje pravomoci a má politické ambice. Podle pravicového prezidenta Andrzeje Dudy byl zase Rzepliński člověkem, který "vyostřoval“ politickou krizi v zemi a stal se "hlavní překážkou pro nalezení kompromisu".
Obránci Ústavního soudu ale Rzeplińského považují za hrdinu, který dokázal odolat obrovskému tlaku. Naděje, že se situace v zemi – znovu silně rozbouřené víkendovou krizí – jeho odchodem uklidní, jsou podle nich liché.
Blokáda parlamentu
Hlavním dějištěm víkendového dění se stal polský parlament, jehož obě komory ovládla po loňských parlamentních volbách pravicová většina.
Emotivní krize, spojená s krátkou blokádou celé budovy, vypukla po vcelku nenápadném incidentu v páteční podvečer. Pravicový předseda dolní komory Marek Kuchciński tehdy znemožnil jednomu z opozičních poslanců dále kritizovat jeho snahu drasticky omezit přístup novinářů do parlamentní budovy. Oproti doposud velmi liberálnímu pohybu po celé budově by měli mít novináři v budoucnu pouze možnost pozvat si poslance do tiskového střediska v jiné budově.
Postup předsedy dolní komory rozohnil opoziční poslance natolik, že začali blokovat parlamentní tribunu a později se rozhodli v budově protestně přespat. Podpořit je k polskému Sejmu přišly pozdě večer tisíce opozičních příznivců i dalších občanských aktivistů, nespokojených s chováním vládních poslanců. Těm se podařilo z blokované budovy uniknout až pozdě v noci – uprostřed hučícího opozičního davu a za vydatné asistence policie.
Několik tisíc demonstrantů pak zůstalo u polského parlamentu až do neděle. Jiní se v ten samý den pokusili v Krakově zablokovat auto předsedy vládní pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského i dalších jeho spolupracovníků. Některá jejich vozidla přitom poničili.
Pokus o převrat
Emoce ve vládním táboře proto vzplály naplno. Ministr vnitra Blaszczak už v sobotu mluvil o "pokusu o převrat" a předseda Práva a spravedlnosti Kaczyński o tom, že se vláda nesmí nechat "terorizovat".
Opoziční poslanci z donedávna vládní Občanské platformy připustili, že jejich páteční rozhodnutí blokovat tribunu a poté i parlamentní budovu bylo možná zkratkovité. Společně s řadou občanských aktivistů ale připomínají, že v sázce je v Polsku hodně. A nejde jen o kontroverzní návrh na omezení přístupu médií do parlamentu, který se stal rozbuškou víkendové krize.
Vadí jim i pokusy omezit shromažďovací svobody, tedy nový vládou navrhovaný zákon, který dává státu i katolické církvi možnost blokovat si přednostně dané místo pro veřejnou akci až na 3 roky.
Vymezují se i proti řadě masivních čistek ve státních institucích, které se podle opozice týkají až 1600 klíčových pozic ve státní správě. Případně proti de facto zablokování nejdůležitější právní instituce v zemi: Ústavního soudu.
Je to válka!
"To není násilí. To je prostě zoufalství. Něco se v lidech prostě zlomilo. Je to něco nového, lidé jsou odhodlanější než dříve a taky opozice se po dlouhé době dokázala lépe zkoordinovat," řekl Aktuálně.cz jeden z účastníků víkendových protestů, novinář Jacek Pawlicki. Odhadovat další vývoj polské politické krize si ale Pawlicki netroufá. "Situace je napjatá, u Sejmu bylo poprvé hodně mladých lidí. Vypadá to, že Kaczynski i jeho lidé to prostě přehnali," dodává Pawlicki.
O víkendu ale začínají Vánoce a Poláci během nich podle něj politiku příliš nesledují. Pokračování masových protestů proto očekává až v lednu. Pokud se tedy mezitím nestane něco mimořádného, což by v emocemi přesycené zemi nebylo velkým překvapením.
"Tenhle pokus o převzetí moci se jim ještě nepovedl," napsal na serveru wPolityce přední polský pravicový publicista Jacek Karnowski. "Bude se to ale opakovat. Ti lidé nedokážou vydržet v opozici déle než rok, nedokážou strpět, když několik procent médií mluví něco jiného, než chtějí slyšet. Pokud měl někdo doposud pochybnosti, teď je situace jasná: tohle je válka, ve které nemáme kam ustoupit," uzavírá emotivně Karnowski.
Možná mě zavřou
Osud vládou atakovaného polského Ústavního soudu, kterého se zastala řada nejvyšších právních autorit v zemi i evropské instituce, mezitím zůstává dál nejasný. Po odchodu předsedy Rzeplińského zůstane v této 15členné instituci osm soudců, jmenovaných ještě za vlády dnes opoziční Občanské platformy (2007–2015). Sedm dalších už je více nebo méně spojováno s novou pravicovou vládou. Jmenování třech z nich ale předseda Rzepliński odmítal uznat.
Po jeho odchodu se pravděpodobně do práce Ústavního soudu zapojí. Řada opozičních politiků i občanských aktivistů se proto bojí, že se tak splní přání nové pravicové vlády a poslední silnější brzda jejích kontroverzních reforem bude definitivně vyřazena ze hry.
Varuje před tím i sám Rzepliński. Po odchodu z Ústavního soudu se chce vrátit do právního oboru. Počítá ale taky s pomstou pravicové vlády za svůj postoj během ústavní krize. "Už několik ředitelů polských vězení mi vzkázalo, že mají pro mě připravenou nejlepší celu," uzavřel 67letý Rzepliński s hořkým úsměvem rozhovor s redaktory agentury Bloomberg.
