Polské rodiny válčí o majetek v Osvětimi

16. 1. 2014 15:25
Poláci chtějí náhradu za domy, z nichž je vyhnali kvůli stavbě koncentračního tábora
Polská Osvětim.
Polská Osvětim. | Foto: Ondřej Besperát

Varšava (od naší spolupracovnice) - Zhruba tři stovky polských rodin chtějí získat náhradu za majetek, který stál na místě nacistického koncentračního tábora Osvětim. Povinně vystěhovat se musely před téměř 75 lety.

Polská vláda by podle nich měla každé vyplatit 40 000 zlotých (přes 260 000 korun). Kabinet to však odmítl a úředníci odkazují žadatele na soudy.

Obyvatele Osvětimi, Březinek a dalších devíti obcí na jihu Polska nacisté vysídlili kvůli výstavbě vyhlazovacích táborů v letech 1940 až 1942. O domov tak přišlo několik tisíc lidí.

Nacisté zbořili jejich domy i hospodářská stavení a terén ohraničili ostnatým drátem. Podle historiků bylo v táborech následně zavražděno asi 1,1 milionu lidí, především Židů.

Kdo žádá peníze

O majetek se teď ucházejí rodiny, v jejichž domech a na jejichž půdě dosud koncentrační lágry stojí.

"Vysídlená rodina Nagliků po válce zjistila, že jejich dveře byly umístěny v jednom z baráků v Březince. V místě, kde stál dům rodiny Rembiesů, byla protiletecká děla, která měla bránit tábor před nálety spojenců," popsal polský list Gazeta Wyborcza.

Foto: Reuters

"Většina lidí je v pokročilém věku a v době války byli dětmi. Jsou nemocní a nedostává se jim peněz na léky. Odškodnění si jistě zaslouží," citoval deník 80letého Józefa Koziola ze sdružení, které o kompenzaci usiluje.

Koziol bydlí v Březince. Jeho rodina ovšem měla do roku 1939 dům v nedaleké obci Dwory, kam se sestěhovávali právě vysídlenci z obsazených budov. "Osud mé rodiny je spjatý s přestěhovalci. V době války u nás žilo 24 osob. Proto se jim snažím pomoci," vysvětlil.

Odškodnění od Němců

Část polských obyvatel již byla odškodněna německou vládou. V roce 2001 německý parlament odhlasoval zákon, který umožnil tamním nadacím vyplatit individuální kompenzace za majetkové škody z druhé světové války.

Vyčlenil ovšem jen pár měsíců na to, aby poškození doložili příslušnou dokumentaci, která by potvrzovala původní vlastnictví.

Stihlo to jen 280 rodin. Německé úřady pak odmítly vyplácet odškodnění po termínu, který byl stanoven do konce roku 2001.

Soud, který nikdo nechce

Dalších 300 rodin proto zažádalo o vyplacení kompenzace polskou vládu. Na místě koncentračního tábora Osvětim-Březinka se totiž stále nachází muzeum, které je v majetku státu.

To ale kabinet odmítá. Podle právníků by odškodnění umožnil jen speciální zákon, jako v případě jiných válečných obětí. Ten by však musel schválit parlament, který se k tomu zatím nemá.

Koziol připouští, že se poškození lidé budou nakonec o svůj majetek soudit, i když původně nechtěli. "Chtěli jsme se vyhnout soudní cestě, neboť je těžké se soudit o tak symbolické místo, jakým je Osvětim-Březinka," vysvětlil.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Evropská unie bude mít krizový zdravotní úřad HERA, má zabránit další pandemii

Evropská unie bude mít od příštího roku nový úřad, který má evropský blok v reakci na covidovou pandemii lépe připravit na další krizové situace. Evropská komise ve čtvrtek představila podrobnosti chystaného zdravotního úřadu označovaného zkratkou HERA, který bude mít za úkol uchránit unijní státy před opakováním těžkých dopadů koronavirové nákazy. Brusel chce na jeho fungování v příštích šesti letech vyčlenit miliardu eur (25,5 miliardy korun) ročně.

Unie loni čelila kritice za pomalou reakci na první vlnu pandemie. Komise proto na podzim přišla s návrhy na posílení společné zdravotní politiky. Kromě zvýšení objemu společného nákupu léků či rozšíření pravomocí Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) iniciovala i vznik nového krizového orgánu.

"HERA je dalším stavebním kamenem silnější zdravotní unie a velkým krokem vpřed pro naši připravenost na krize," prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy