Varšava - Nejdřív si z něho političtí analytici dělali legraci na sociálních sítích. Ale teď, když je v průzkumech před nedělními prezidentskými volbami v Polsku na třetím místě, stal se rockový písničkář Pawel Kukiz černým koněm hlasování.
Má podporu už více než deseti procent voličů a je jasné, že připravil úřadujícího prezidenta Bronislawa Komorowského o vítězství v prvním kole. I když ve čtvrtek ráno nečekaně oznámil, že přerušuje kampaň a své příznivce vyzval k modlitbám za zdraví svého otce.
"Jsem blbcem, který hledá díry v našem dokonalém systému," tvrdí Kukiz v ironické písni Sebekritika (pro Michnika) na svém posledním albu z loňského roku nazvaném "Zakázané písně".
Cíleně tak atakuje politické a mediální elity, které obhajuje deník Gazeta Wyborcza s šéfredaktorem Adamem Michnikem.
Populismus přináší nové voliče
Kukiz už nějakou dobu koketoval s politikou a teď se ukazuje, že v Polsku je dostatek voličů nespokojených se stávajícím systémem, v němž na sebe neustále útočí středopravicová Občanská platforma a konzervativní Právo a spravedlnost.
V parlamentních volbách před čtyřmi lety se takto nečekaně dostal na třetím místě do parlamentu se svojí stranou populista a "politický klaun" Janusz Palikot. Ten se už nyní ovšem vyčerpal.
Populismus tak Kukizovi, který se proslavil především v 90. letech se skupinou Piersi, přináší nové a nové voliče, protože ani kandidát opozičních konzervativců, donedávna v podstatě neznámý europoslanec Andrzej Duda, není - i přes mohutné objíždění měst a vesnic - s to získat více než necelých třicet procent podpory voličů.
Kukiz za sebou nechal dalšího populistu Janusze Korwina-Mikkeho, který loni překvapil ve volbách do Evropského parlamentu, i Magdalenu Ogórekovou, kandidátku zvolna zmírající polské levice.
Komorowski a Duda nejspíš postoupí do druhého kola, ale bude to právě Kukiz, kdo může nasměrováním svých voličů určit vítěze. Komorowski, kandidát vládní Občanské platformy, svoji kampaň totiž spíš zpackal a je otázka, zda bude schopen zmobilizovat dostatek voličů, zatímco u Dudy panuje podezření, že by jako prezident byl loutkou v rukou šéfa strany Jaroslawa Kaczyńského.
Beru hlasy Komorovskému... S potěšením
A Kukiz, kterého bychom mohli v Čechách stylem hudby i ostrými národoveckými názory přirovnat nejblíže Danielu Landovi, řekl jasně, že Komorovského nepodpoří.
"Beru hlasy prezidentu Komorowskému a dělám to s potěšením. V životě pro něj nebudu hlasovat, protože jeho prezidentství má velmi negativní následky," řekl například v rozhovoru pro Radio Merkury.
Polské prezidentské volby jsou letos předehrou pro podzimní volby do parlamentu. A v nich se vládní Občanská platforma - vedená nevýraznou premiérkou Ewou Kopaczovou - bojí o dobrý výsledek. Předchozí populární lídr Donald Tusk se uklidil na post předsedy Evropské rady do Bruselu.
Komorowskému v kampani příliš nepomáhá, že se vyhýbal televizním debatám a příliš se spoléhal na oficiální prezidentský program. "Vysoká popularita prezidenta v úřadě se automaticky nepřeklápí na podporu ve volbách," vysvětluje Wawrzyniec Smoczyński, šéf think-tanku Polityka Insight. A Komorowski, který byl předtím předsedou parlamentu, rozhodně není nadstranickým politikem, ale členem dlouhá léta vládnoucí elity a nyní nejvýraznější postavou právě Občanské platformy.
Čím dál více Poláků má totiž pocit, že vládní strany - vedle Občanské platformy ještě Polská lidová strana - i opozice, tedy konzervativci a postkomunistická levice, se zakopaly ve svých pozicích, vysávají stát a žijí v sebeuspokojení. "
To není demokracie, tady vládne partokracie, zlodějka a stagnace," zpívá Kukiz v písni Jow!, v níž přímo vyzývá k vytvoření nové politické "fronty". A vytváří překvapivě silné nestranické hnutí nespokojených.
Voliči zleva doprava
Kukiz oslovuje voliče levicové i pravicové a ve svém programu navrhuje vytvoření jednomandátových obvodů a zrušení stranických kandidátek. Průzkumy ukazují, že i jako bezpartijní kandidát má odkud brát. Pětinu jeho stoupenců tvoří voliči Občanské platformy, další pětinu voliči opozičních konzervativců. Nejvíc stoupenců má na vesnici a v malých městech, kde nejvíce tradičně loví spíš národovci a konzervativci.
"Jsem tupcem, který nevidí, že Polsko je veliké, jak za vlády soudruha Gierka," zpívá Kukiz a odkazuje se k elitářství jak vládních stran, tak většinových médií (a vládě úspěšného komunistického funkcionáře ze 70. let minulého století, který Polsko zadlužil).
Kukiz ukázal neuvěřitelný politický talent a zatopil tradičním politikům, kteří si s jeho rostoucí popularitou nevědí rady. Není tak radikální, aby sám sebe odsunul na okraj politického centra, ale nemá za sebou silnou organizaci, aby nečekanou podporu přetavil v něco trvalejšího. "Je třeba to zrušit, vtrhnout do ulic a hlasitě křičet," zpívá Kukiz o potřebě protestu v písní Je třeba to zrušit. Což je jednodušší, než napsat volební program.
Nicméně, může zásadně zamíchat výsledkem prezidentských voleb. Může kolem sebe pro podzimní volby vytvořit i novou stranu po vzoru jiných populistických hnutí v Evropě.
Anebo se po prezidentských volbách houf jeho stoupenců rozprchne stejně rychle a překvapivě, jako se dal do kupy.
