Polská levice chce bezplatné potraty, uspěje jen těžko

ČTK ČTK
5. 7. 2011 17:00
Politickou scénou v Polsku opět hýbou spory o umělé přerušení těhotenství
Poláci jsou většinou proti umělému přerušování těhotenství (ilustrační foto)
Poláci jsou většinou proti umělému přerušování těhotenství (ilustrační foto) | Foto: Reuters

Varšava - Levice v Polsku chce, aby ženy měly právo na bezplatný potrat. Takový návrh zákona v pondělí představil Svaz demokratické levice (SLD).

V parlamentu přitom již několik dní leží návrh jiné novely, jejíž autoři chtějí umělé přerušení těhotenství naopak zcela zakázat.

Že by se něco na současném stavu v Polsku v tomto ohledu změnilo, je ale málo pravděpodobné. Zemi za několik měsíců čekají volby, a tak se problematika potratů stává hlavně nástrojem politiků v boji o hlasy voličů.

"Se ženami se dnes zachází asi tak jako v Saúdské Arábii nebo v Íránu," myslí si Marek Balicki z SLD o situaci Polek. Jeho strana navrhuje, aby ty ženy, které nebudou chtít porodit, mohly do 12. týdne těhotenství podstoupit potrat.

Za tento zákrok by měl platit stát. SLD také chce, aby zdravotní pojišťovna ženám hradila antikoncepci. Nyní za ni musejí platit.

V silně katolickém Polsku nyní platí jeden z nejpřísnějších zákonů o potratech v Evropě. Ženy ho mohou podstoupit, jen pokud je v ohrožení jejich život, plod je vážně poškozen, nebo pokud otěhotní v důsledku znásilnění nebo incestu.

V roce 2009 polští lékaři podle oficiální statistiky provedli skoro 540 legálních potratů, údaje o tom, kolik jich vykonali "na černo", chybí.

Potrat v žádném případě?

Zřejmě jde ale o desítky tisíc případů ročně. Zákrok podle informací polských médií stojí okolo 2000 zlotých (12 320 korun), což je pro mnoho žen v často složité osobní nebo materiální situaci částka, kterou si nemohou dovolit zaplatit.

Aktivistům bojujícím za ochranu života od okamžiku početí se během posledních měsíců podařilo sesbírat okolo půl milionu podpisů pod iniciativu, aby potrat nebyl povolen v žádném případě.

Mariusz Dzieržawski z Nadace Pro - Právo na život říká, že většinu legálních interrupcí lékaři provádějí v případě poškození plodu, nebo když je vysoce pravděpodobné, že dítě by trpělo nevyléčitelnou, životu nebezpečnou nemocí.

"Zabíjení nemocných dětí je něčím výjimečně odporným, současný zákon je na úrovni hitlerovského Německa, které považovalo nemocné za bezcenný odpad," tvrdí tento protipotratový aktivista.

Politicky nebezpečné téma

Poslanci minulý týden nepodpořili návrh SLD, kteří chtěli iniciativu protipotratových aktivistů vyhodit do koše.

ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Reuters

Při hlasování neplatila stranická disciplína, někteří poslanci tvrdili, že návrh levice nepodpořili proto, že nechtěli ignorovat iniciativu, kterou podpořilo více než půl milionu lidí.

To, že by nakonec hlasovali za zpřísnění současných předpisů, je ale nepravděpodobné.

"Různé skupiny, které se snaží na sebe upozornit voliče, se před volbami snaží současný kompromis změnit," řekl v pondělí polský prezident Bronislaw Komorowski. Poláci si poslance a senátory vyberou zřejmě 9. října.

Podle průzkumu agentury CBOS zveřejněného před rokem si 36 procent Poláků myslí, že potraty by měly být až na některé výjimky zakázány, 14 procent bylo pro úplný zákaz.

S určitými omezeními by interrupce povolilo 38 procent respondentů a bez omezení sedm procent.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Majitel Zásilkovny zvýšil ve čtvrtletí tržby o 163 procent na miliardu

Skupina Packeta, která provozuje službu Zásilkovna, zvýšila v prvním čtvrtletí tržby o 163 procent na 1,09 miliardy korun. Počet přepravených zásilek v době koronavirových uzávěr obchodů stoupl o 158 procent na 16,9 milionu. Firma to v úterý uvedla v tiskové zprávě.

Zvyšoval se počet výdejních míst skupiny, za první tři měsíce letošního roku vzrostl jejich počet o téměř 1000 na více než 6800, z toho 4650 bylo v České republice. K rekordním výsledkům Packety podle výkonné ředitelky Simony Kijonkové výrazně přispěly všechny trhy, na kterých skupina působí. Vedle Česka rostla v Německu, Maďarsku, Polsku, Rumunsku i na Slovensku.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Výbuch ve Vrběticích znehodnotil okolní pozemky a znemožnil jejich využití, obce žádají stamilionové kompenzace

Obce a lidé z okolí vrbětického areálu, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, žádají stát o odškodnění v řádu stovek milionů korun. Kvůli explozím a zásahu složek integrovaného záchranného systému, který skončil až loni, nemohli majitelé hospodařit na stovkách hektarů pozemků. Byly znehodnoceny, událost snížila cenu nemovitostí, měla i dopad na kvalitu života obyvatel, řekl v úterý novinářům europoslanec a advokát čtyř postižených obcí Stanislav Polčák.

Přímé škody na majetku obcí Vlachovice, Haluzice a Lipová a města Slavičína se podle něj pohybují okolo 80 milionů korun. Další škody způsobené obcím a obyvatelům odhadl na stovky milionů korun. Nároky by se podle Polčáka mohly hradit ze zvláštního fondu, jehož vznik obce iniciují. "Obce očekávají, že by se státem mohly dospět k dohodě nejpozději v září, což je i tak sedm let od výbuchu," uvedl Polčák.

Dosud obdrželi v roce 2015 pouze obyvatelé tří dotčených obcí odškodnění 3100 korun, a to za evakuaci po explozích. "Náležitém u odškodnění bránilo provádění záchranných prací, které byly ukončeny teprve na podzim loňského roku, a dále nezjištění skutečného viníka události. Pevně věříme, že s ohledem na nově zjištěné informace nyní stát k odškodnění přistoupí zodpovědně a především rychle," uvedl Zdeněk Hověžák (STAN), starosta Vlachovic, jejichž součástí jsou i Vrbětice.

Obce dále požádaly vládu a ministerstva obrany, vnitra a financí, aby byli v přiměřené době pohnáni k odpovědnosti viníci tragédie, i pokud by byli ve spojení s cizí státní mocí. Navrhly také adekvátní směnu vhodných pozemků ve vlastnictví státu s pozemky dotčenými mimořádnými událostmi. Požadují zabezpečení hloubkového pyrotechnického průzkumu na zasažených pozemcích. "Návrhy nyní budou projednávat zastupitelstva jednotlivých obcí," řekl Polčák.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Bulharský prezident jmenoval svého spolupracovníka Janeva šéfem dočasné vlády

Bulharský prezident Rumen Radev jmenoval svého spolupracovníka Stefana Janeva šéfem dočasné vlády, která má zemi dovést k červencovým volbám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy