Atény - Grexit. Jedno z nejčastěji používaných slov roku 2011 se vrací do módy.
Po vyhlášení předčasných prezidentských voleb řeckým premiérem Antonisem Samarasem si slovo, které znamená vystoupení Řecka z eurozóny, opět našlo cestu nejen do médií.
Těžká volba prezidenta
Za oživení může ale tentokrát vděčit spíše politické než ekonomické situaci v Řecku. Zatímco ekonomika pomalu roste, politická nejistota ji podkopává.
Když 11. prosince vyhlásil Samaras předčasné prezidentské volby, rozpoutal největší výprodej řeckých akcií za 27 let a úroky tříletých řeckých dluhopisů vylétly o 60 bazických bodů. Odstartoval tak totiž hazardní hru s velmi nejistým koncem.
"Dobrodružství" řeckých politiků začíná dnes prvním kolem prezidentských voleb. To, že se Samarasově koalici nepodaří prezidenta zvolit v prvních dvou kolech, kdy je potřeba 200 hlasů, je jisté už teď.
Všechnu svou energii proto vláda koncentruje k 29. prosinci, kdy už by ve třetím kole stačilo pro zvolení hlavy státu pouze 180 hlasů. I tak to bude mít ale koalice, čítající 155 poslanců, těžké.
Zbylých pětadvacet hlasů jim totiž menší opoziční strany a nezávislí poslanci nechtějí přislíbit.
Nejenže nesouhlasí s vládní politikou, ale nelíbí se jim ani kandidát, kterého koalice vybrala. Stavros Dimas je pro ně, coby místopředseda vládní Nové demokracie, příliš "stranický".
Pokud se ale vládě nepodaří najít dostatečnou podporu pro svého kandidáta, bude podle řecké ústavy následovat rozpuštění parlamentu a předčasné parlamentní volby.
Ty by podle průzkumů vyhrála Koalice radikální levice (SYRIZA), která se - ač už mírní svůj radikální tón - do spolupráce s mezinárodními věřiteli nehrne.
Samarase už proto nepřímo podpořil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker i eurokomisař pro ekonomiku Pierre Moscovici.
"Kdo vyhraje, bude záležet na tom, koho budou Řekové vinit z rozpoutání nových parlamentních voleb," říká řecký novinář Konstantinos Argyros. Lidé si podle něj nové volby nepřejí, protože vědí, že žádný nový premiér nedokáže najít zázračný lék na jejich problémy.
"To, že Řecku Grexit hrozí, a to hlavně pokud bude u moci SYRIZA, si lidé samozřejmě uvědomují. Když ale nemají žádné peníze, protože už několik let nemají práci, je jim jedno, jestli jim budou říkat euro, nebo drachma," popsal Argyros.
Kdo s koho
Jak vládní Nová demokracie, tak opoziční SYRIZA už proto rozjely volební kampaně hodné parlamentním, a ne prezidentským volbám.
Šéf Syrizy Alexis Tsipras označil Samarase za "ministra chaosu". Ten pro změnu Tsiprase nařkl z toho, že po letech odříkání a úspor přinesl zpět do diskuse slovo "Grexit".
Zatímco Samaras se snaží Řeky přesvědčit, že jiná alternativa než cesta, kterou se už vydali, neexistuje, Tsipras nabízí opětovné zvýšení počtu úředníků ve státní správě nebo nižší daně.
Podle posledních průzkumů veřejného mínění z tohoto víkendu by parlamentní volby vyhrála SYRIZA s 27,6 procenta hlasů a Nová demokracie by získala 24,2 procenta. Nová demokracie ale podle těchto výsledků Syrizu dohání.
V Řecku je ale důležité, kdo volby vyhraje. Vítěz totiž získá jako prémii 50 křesel, dalších 200 se rozdělí proporčně podle výsledků voleb.
Průzkumy veřejného mínění podle Argyrose nemusí odpovídat realitě. "Agentury, které dělají tyto průzkumy, jsou v této době hrozně opatrné. Nálady lidí se mění ze dne na den."
