Proč se v Katalánsku konají předčasné volby?
Prvního října v Katalánsku proběhlo referendum, ve kterém se 90 procent hlasujících vyjádřilo pro oddělení Katalánska od zbytku Španělska. Zúčastnilo se ho však jen 43 procent voličů a bylo podle Madridu neústavní.
Španělská vláda se tak pokusila zabránit hlasování silou a policie brutálně zasáhla proti lidem, kteří chtěli hlasovat. Podle katalánské vlády bylo zraněno 800 lidí.
Poté se čekalo, jestli vedení Katalánska skutečně vyhlásí nezávislost. Parlament, který ovládají separatisté, zareagoval až na konci října a schválil rezoluci o nezávislosti.
Španělská vláda ale následně oficiálně převzala vedení Katalánska. Sesadila katalánskou vládu, rozpustila tamní parlament a vyhlásila na 21. prosince předčasné regionální volby.
Proč se separatisté voleb účastní?
Když španělská vláda převzala po referendu rozsáhlé pravomoci katalánské vlády, obvinili ji separatisté z likvidace demokracie.
Několik katalánských ministrů a poslanců navíc skončilo ve vazbě a čelilo obvinění ze vzpoury kvůli vyhlášení nelegálního referenda. Katalánský premiér Carles Puigdemont a čtyři ministři uprchli do Bruselu.
Separatisté ale po počátečním šoku přijali výzvu Madridu a předčasných voleb se účastní.
Kdo volby vyhraje?
To není vůbec jasné. Průzkumy ukazují, že nejsilnější stranou v regionu se stane buď separatistická Republikánská levice Katalánska (ERC), nebo středopravicová partaj Ciudadanos, která je jasným odpůrcem nezávislosti. Obě dostanou zhruba po 22 až 23 procentech hlasů.
V Katalánsku ale paradoxně není důležité, kdo vyhraje, ale zda se stranám podporujícím nezávislost podaří obhájit ve 135členném regionálním parlamentu většinu. Kromě ERC k nim patří ještě koaliční kandidátka Junts per Catalunya (Společně pro Katalánsko) v čele s Puigdemontem a také krajně levicová CUP.
Bez podpory poslední zmíněné strany se neobešla minulá katalánská vláda a nyní by to zřejmě bylo stejné. CUP má přitom v programu vedle jednostranného vyhlášení nezávislosti i odchod z Evropské unie a NATO.
Separatisté jsou navíc v současnosti rozdělení a uskupení, které v minulých volbách vytvořili, už neplatí.
Podle španělského politologa Marca Sanjaumeho je tento rozkol příležitostí pro voliče, kteří chtějí nezávislost a zároveň jsou naštvaní na Puigdemonta. Mohou jej tak potrestat a současně hlasovat pro samostatné Katalánsko.
Down to the wire: see our final prediction of Catalan election resultshttps://t.co/XiU64A38KZ
— El País in English (@elpaisinenglish) December 19, 2017
Které strany v Katalánsku chtějí jednotné Španělsko?
Pro zachování jednoty je Lidová strana španělského premiéra Mariana Rajoye. Jeho pravá ruka, místopředsedkyně španělské vlády Soraya Sáenzová, nedávno převzala pravomoci katalánského premiéra.
Sáenzová prohlásila, že pouze její lidovci "mohou pokračovat v likvidaci hnutí za nezávislost".
U voličů se to ale nesetkalo s velkým ohlasem. Úterní průzkum, který zveřejnil list El País, přisuzuje lidovcům zisk jen kolem pěti procent hlasů.
Silnější bude zřejmě zmíněná liberální strana Ciudadanos, která by podle téhož průzkumu volby vyhrála. Na čtvrtém místě by skončili katalánští socialisté.
Pokud by však tyto tři strany chtěly po volbách vytvořit koalici, nadpoloviční většinu v katalánském parlamentu by zřejmě nezískaly.
Kdo bude jazýčkem na vahách?
Rozhodujícím hráčem se zřejmě stane levicové hnutí Catalunya en Comú, za které kandiduje například charismatická starostka Barcelony Ada Colauová.
Hnutí má k otázce nezávislosti volnější postoj. Je pro vyhlášení referenda, aby Katalánci měli možnost vyjádřit se ke své budoucnosti u volebních uren, současně je ale proti nezávislosti.
Stojí tak někde mezi tábory příznivců a odpůrců samostatného Katalánska.
Jaká bude budoucnost Katalánska?
Pokud separatisté nakonec vyhrají, budou zřejmě i nadále usilovat o nezávislost regionu.
Jestli ale přijdou o většinu v tamním parlamentu, Katalánsko čekají ještě náročnější rozhovory o složení budoucí vlády. Ty mohou zabrat dlouhé měsíce.
Jsou volby férové?
Před volbami se objevily dílčí nesrovnalosti v evidenci voličů. Nebyly ale moc závažné, a tak se nepředpokládá, že dochází k volebním podvodům.
Mezinárodní pozorovatelé však v Katalánsku nejsou, protože španělská ústřední komise označila žádost o jejich přítomnost za "nevhodnou".
Předvolební kampaň nebyla cenzurovaná. Jen v Barceloně se úřady pokusily zakázat zobrazování žlutých stužek, které si Katalánci připínali na oděv na znamení solidarity s vězněnými politiky.
Média v období před volbami zvolila jiný přístup. "Byla to velmi podivná kampaň, více polarizovaná než kdy předtím," řekl reportérovi BBC profesor Oriol Bartomeus z Autonomní univerzity v Barceloně. "Sdělovací prostředky tentokrát někomu stranily, a to i veřejnoprávní média."
Tyto volby jsou atypické také tím, že někteří politici se nemohli dostat k volebním urnám. Například lídr ERC Oriol Junqueras, který je stále ve vazbě, poslal již v úterý svůj hlas z vězení poštou.
Bývalý premiér Puigdemont však dopadl ještě hůř. V Bruselu se včas nezaregistroval k hlasování ze zahraničí, takže ve volbách svůj hlas nikomu dát nemůže.
Video: Demonstrace v centru Bruselu na podporu Madridem sesazené katalánské vlády
