Pařížští policisté postřelili útočníka s kladivem, 900 lidí zůstalo zamčených v katedrále Notre-Dame

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 7. 6. 2017 0:05
V Paříži u katedrály Notre-Dame postřelili francouzští policisté muže alžírského původu, který se jednoho z nich pokusil napadnout kladivem. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na francouzskou televizní stanici BFM TV. Policista je podle dostupných informací lehce zraněn. Útočník utrpěl střelnou ránu do hrudníku. Oblast byla uzavřena a uvnitř chrámu zůstalo asi 900 lidí, které policisté následně prověřili. Pařížská prokuratura podle Reuters oznámila, že incident vyšetřují protiteroristické úřady.
Policisté okolí katedrály uzavřeli.
Policisté okolí katedrály uzavřeli. | Foto: Reuters

Paříž - Policie v úterý u katedrály Notre-Dame v centru francouzské metropole postřelila muže, který na jednoho z hlídkujících strážců zaútočil kladivem. Ministr vnitra Gérard Collomb sdělil, že muž při útoku křičel "to je za Sýrii" a měl u sebe i kuchyňské nože. Prohlásil se podle něj za alžírského studenta.

Doklady, které u sebe měl, vyšetřovatelé prověřují. Policista byl zraněn, ale není v ohrožení života, dodal Collomb. Prokuratura oznámila, že událost vyšetřují protiteroristické úřady.

Incident se stal na prostranství před chrámem. Zprávy na sociálních sítích hovořily o panice, kterou střelba vyvolala. Katedrála patří mezi nejnavštěvovanější památky ve francouzské metropoli. Asi 900 lidí policisté v budově uzavřeli.

Podle deníku Le Figaro byl útočník zasažen do hrudi a jeho stav je vážný. Podle listu Le Parisien je útočníkem muž alžírského původu jménem Farid I., narozený v roce 1977, který žil v departementu Val d'Oise severně od Paříže. Zdroje blízké vyšetřování řekly agentuře AFP, že muž po zatčení prohlašoval, že je "vojákem chalífátu" (Islámského státu). Policie večer uskutečnila razii v jeho bydlišti.

Zranění dvaadvacetiletého policisty, jenž byl součástí tříčlenné hlídky, jsou lehčí, uvedl server 20minutes.fr s odvoláním na policejní odbory.

Místo incidentu policie zcela uzavřela, stejně jako okolní ulice a stanici metra a příměstské rychlodráhy Saint-Michel. Uvnitř katedrály zůstalo na příkaz policie asi 900 lidí, kteří dostali pokyn, aby se posadili. Na snímcích mají ruce nad hlavou. Policie zjišťovala, zda mezi nimi není případný komplic útočníka. Po skončení incidentu, jenž trval asi 45 minut, uvedla, že lidé budou postupně vypouštěni ven.

Evakuace nakonec trvala přes dvě hodiny, policie lidem kontrolovala doklady a prohledávala je. Podle francouzských médií vycházeli návštěvníci bočním východem s rukama nad hlavou.

V katedrále byla v tu dobu bývalá americká velvyslankyně při OSN Nancy Soderbergová. Lidé podle ní zachovali klid, i když nevěděli, proč se katedrála uzavírá a co se před ní děje. "Všichni měli veliký strach," řekla Soderbergová agentuře AP.

Kvůli incidentu se na pařížské prefektuře bude konat schůzka starostky města Hidalgové, ministra vnitra Collomba a prokurátora Françoise Molinse, kteří se setkají se zasahujícími policisty. Starostka Hidalgová na Twitteru ocenila rychlou reakci policie, která podle ní zabránila dramatu.

Premiér Édouard Philippe na Twitteru vyjádřil zraněnému policistovi podporu a ocenil profesionální zásah jeho kolegů. V Paříži se ve středu bude konat zvláštní bezpečnostní schůze vlády svolaná prezidentem Emmanuelem Macronem.

Katedrála Notre-Dame už byla jednou v centru protiteroristického vyšetřování, když francouzské úřady v září 2016 rozbily islamistickou buňku tvořenou ženami, která stála za neúspěšným útokem za pomoci auta naplněného plynovými lahvemi, nalezeného poblíž chrámu. Skupinu podle vyšetřovatelů řídili ze Sýrie radikálové z Islámského státu.

Buňka plánovala také atentát na nějaké pařížské nádraží nebo nádraží v departementu Essonne u Paříže. Ženy měly vazby na pachatele atentátů ve Francii, například na dva muže, kteří v kostele v městečku Saint-Étienne-du-Rouvray v Normandii zavraždili kněze.

 

Právě se děje

před 6 minutami

V Austrálii protestovaly desetitisíce lidí proti rasismu

Desítky tisíc lidí dnes přišly v australských městech vyjádřit podporu protestům, které se ve Spojených státech konají už více než týden v souvislosti s úmrtím černocha George Floyda při brutálním policejním zásahu. Agentura Reuters píše, že manifestace v Sydney se mohla uskutečnit poté, co soud zrušil zákaz shromažďování, jež platí kvůli pandemii nemoci covid-19.

Odvolací soud Nového Jižního Walesu, v němž Sydney leží, zákaz manifestace zrušil pouhých 12 minut před jejím plánovaným začátkem. Znamená to, že jejím účastníkům nehrozí zatčení. Policie ale vyzývá lidi, aby mezi sebou dodržovali rozestupy.

V Brisbane přišlo proti rasismu protestovat více než 10.000 lidí a nejen tam, ale i v Sydney upozorňovali na diskriminaci Austrálců. Domorodí obyvatelé se na australské populaci podílejí 2,4 procenty, nicméně tvoří více než čtvrtinu odsouzených v australských věznicích, uvedla na svých internetových stránkách americká televize CNN. Mezi lety 1980 a 2011 v policejní vazbě zemřelo 449 Austrálců, což odpovídá 24 procentům všech těchto případů úmrtí.

"Protesty tady jsou inspirovány tím, co se děje ve Spojených státech," řekl CNN australský novinář Angus Watson. "Tady v Austrálii ale také máme problémy," dodal.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Polský premiér Morawiecki doufá, že Spojené státy část vojáků z Německa pošlou do Polska

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes v rozhovoru pro rádio RMF24 řekl, že doufá, že Spojené státy část z vojáků, které údajně plánují stáhnout z Německa, přesunou do Polska. Varšava patří mezi nejbližší spojence Washingtonu v Evropě. List The Wall Street Journal v pátek napsal, že americký prezident Donald Trump nařídil, aby z Německa odešlo 9500 ze stávajících 34.500 vojáků.

"Opravdu doufám, že jako výsledek mnoha jednání, která jsme měli (s USA) část těchto vojáků skutečně přijde do Polska," řekl Morawiecki. "Rozhodnutí je nyní na Spojených státech," dodal.

Americká velvyslankyně v Polku Georgette Mosbacherová minulý měsíc na okraj sporu o jaderné zbraně mezi Spojenými státy a Německem na Twitteru poznamenala, že "pokud chce Německo zmenšit jaderný potenciál NATO a oslabit alianci, pak příslušné síly a prostředky možná přijme Polsko, které alianční povinnosti plní vzorně, uvědomuje si rizika a je na východním křídle NATO".

Zdroj: ČTK
Další zprávy