Poláci v pohraničí rozsvěcejí zelené světlo, chtějí pomoci bloudícím migrantům

ČTK ČTK
11. 11. 2021 19:39
Když se na východě Polska setmí, rozsvítí Kamil Syller nad vchodem do svého domu zelené světlo. Tento 48letý právník žije s rodinou ve vesničce Werstok u hranic s Běloruskem. Je to idylické místo, turisty sem láká krásná příroda. Na louce za domem Syllerových se za soumraku poklidně pase stádo zubrů. O pět kilometrů dál, na běloruské hranici, ale hrozí v tu samou chvíli humanitární katastrofa.
"Je to signál, že obyvatelé domu jsou ochotni běžencům pomoci," říká Kamil Syller.
"Je to signál, že obyvatelé domu jsou ochotni běžencům pomoci," říká Kamil Syller. | Foto: ČTK

Tisíce migrantů uvázly na běloruském území. Chtěli by se dostat do Evropské unie, Polsko je však přes hranici nepustí. Ti, kterým se přece jen podaří proklouznout kolem ostře střeženého hraničního plotu na polskou stranu, často bloudí celé dny hlubokými lesy a bažinami. A tak Kamil Syller dostal nápad se zeleným světlem: "Je to symbol naděje. Je to signál, že obyvatelé domu jsou ochotni běžencům pomoci," říká. Kdo tu zaklepe, dostane jídlo, pití a teplé oblečení.

Zpočátku prý měli lidé v příhraničí strach se k akci Zelené světlo pro uprchlíky připojit, postupně jich je ale stále více, tvrdí Syller. Kolik přesně, to neví. "Ale i jediný dům v každé vesnici stačí. Tak se lze postarat o mnoho lidí," myslí si.

Polsko a Evropská unie obviňují autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že nechává do své země svážet lidi z krizových oblastí, aby je pak posílal do sedmadvacítky. Většina z nich chce do Německa. V posledních dnech se situace na hranici vyostřila. Migranti živoří ve stanových táborech v hraničním pásmu, teploty klesají pod nulu. Větší skupiny se opakovaně pokusily hraniční plot prorazit. V současné napjaté situaci vsadila Varšava na tvrdé řešení. V tři kilometry širokém pásmu podél hranice platí výjimečný stav. Do této oblasti nemají přístup humanitární organizace ani novináři, smějí tam jen místní lidé. Když se do ní podařilo dostat dvojici novinářů agentury DPA, po několika minutách je dopadla hraniční stráž. Následoval výslech, mastná pokuta a jasné upozornění: "Příště to budou pouta, soud a tři měsíce vězení."

I mimo zakázané území jsou všudypřítomní příslušníci bezpečnostních složek v uniformách: pohraničníci, policie, vojáci a dokonce jednotky teritoriální obrany, tvořené převážně aktivními zálohami. Když někteří z nich zadrží migranty, zatlačují je zpět do Běloruska, domnívají se polské nevládní organizace. Mnoho běženců se pak znovu pokouší dostat se do Polska. Podobně jako naprosto vyčerpaná kurdská rodina z Iráku, které před časem Kamil Syller poskytl útočiště u sebe doma v pokoji běžně určeném na pronájem turistům. "Dospělí byli ve špatném stavu, po zatlačení do Běloruska je zbili," říká. Dvě děti, staré tři a pět let, měly horečku a průjem. Přivolaní zdravotníci zjistili, že migranti jsou podchlazení, podvyživení a mají různá zranění.

"Nejde jen o lidi za plotem v Bělorusku. I na polské straně hranice se v současnosti ukrývá v lesích nejméně tisíc lidí," odhaduje Anna Albothová, aktivistka ze Skupiny hranice, která sdružuje několik humanitárních organizací.

I v lese u hraničního přechodu Kuźnica Bialostocka se dají najít čerstvě opuštěná místa, na kterých se migranti zdržovali. Růžová dětská čepice, turecké omalovánky, müsli tyčinka s nápisy v azbuce leží na zemi vedle spacáků a dek. V noci na taková místa mimo zakázanou oblast chodí členové nevládních organizací a hledají migranty. Často se s nimi bloudící běženci spojí prostřednictvím sociálních sítí. Aktivisté jim přinášejí horké nápoje, teplé boty a suché oblečení. Pak musejí přihlížet tomu, jak se migrantů ujímají pohraničníci. "Víc pro ně dělat nemůžeme," říká Albothová rezignovaně. Tato aktivistka zná situaci migrantů na jiných vnějších hranicích Evropské unie. "Už tam jsem se za Evropu styděla. A teď je to moje země, která tak rychle sáhla k těm nejhorším opatřením. To je zkrátka zločin," prohlašuje tato Polka.

Video: V Bělověžském lese bloudí a umírají lidé, Bělorusko se chová brutálně

Lukašenkův režim nechá migranty přiletět do Minsku, po pár dnech je odveze k hranicím a je mu úplně jedno, že umřou, popisuje redaktor Respektu. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy