Varšava (od našeho zpravodaje) - Poláci jsou podle dlouhodobých průzkumů největšími stoupenci a podporovateli Evropské unie.
Pro členství jsou pravidelně zhruba dvě třetiny dotázaných.
Poté, co současná konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) prohrála na summitu v Bruselu minulý týden hlasování o staronovém předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi v poměru 27:1, objevil se v médiích a hlasech komentátorů "syndrom 39. roku".
Tedy pocit, že Poláci bojují sami proti všem ostatním.
Konzervativní vláda ve Varšavě, řízená z pozadí předsedou PiS Jaroslawem Kaczyńským, se přitom do této pozice dostala sama. Nechtěla expremiéra Tuska, jednoho ze svých úhlavních politických nepřátel, potvrdit kvůli situaci doma.
A drtivá většina evropských kolegů pro to neměla pochopení.
Souboj do budoucna
"Chtějí Tuska zdiskreditovat před dalšími prezidentskými volbami, kterých by se po skončení mandátu v čele Evropské rady mohl zúčastnit," myslí si polský analytik Eugeniusz Smolar z varšavského Centra mezinárodních vztahů.
"Polsko čekají těžká jednání o budoucím rozpočtu EU, o klimatické politice. Na Tuska tak bude možné hodit případný neúspěch a prohloubí se tím proces izolace," dodává Smolar.
Pokud se přitom Poláci v zahraniční a bezpečnostní politice něčeho bojí, tak je to osamocení jako na počátku druhé světové války v roce 1939. Evropská unie a NATO představují pro Varšavu klíčová spojenectví, hlavně při řešení bezpečnostní situace a růstu agresivity Putinova Ruska.
Většina polských expertů a komentátorů - včetně provládních pravicových - vládu za její postup v otázce dalšího Tuskova mandátu v čele Evropské rady kritizuje.
"V politice by se neměl začínat boj, který se nedá vyhrát, nemá se vydávat energie na něco, co nepřináší reálný zisk," napsal například v týdeníku Do Rzeczy přední pravicový komentátor Lukasz Warzecha.
Polsko potřebuje spojence
Mnohá obočí nadzdvihla i prohlášení ministra zahraničí Witolda Waszczykowského, který o víkendu v rozhovoru pro bulvární deník Super Express vyhlásil směrem k EU "negativní politiku".
"Musíme v ní fungovat, ale musíme si být taky vědomi toho, že můžeme být v každém okamžiku podvedeni," řekl Waszczykowski, pro kterého může prohra v "aféře Tusk" znamenat i ztrátu pozice polského ministra zahraničí.
Současná konzervativní vláda ve Varšavě už pochopila, že když ji nepodpořil ani spojenec z Budapešti, maďarský premiér Viktor Orbán, ztratila sílu jako vůdce regionálního uskupení visegrádské čtyřky.
Další spojenec, Velká Británie, unii opouští.
V ranním pondělním publicistickém programu polské zpravodajské televize TVN24 se několik komentátorů vážně bavilo o tom, zda je možné dnešní situaci přirovnat k osamocení roku 1939, kdy spojenci přišli napadenému Polsku na pomoc jen formálně.
Odrazí se to v průzkumech?
I kvůli těmto historickým reminiscencím jsou přitom Poláci zastánci členství v EU.
A podobné nezdary konzervativní vládní strany PiS se můžou negativně odrazit na její popularitě. Ta se pořád pohybuje kolem pětatřiceti procent, ale neroste. Poláci přitom dávají najevo, že berou členství v EU pozitivně. A opozice už otevřeně mluví, že kauzou Tusk udělala současná vláda první krok na polské cestě z EU.
V posledním průzkumu publikovaném v pondělí deníkem Rzeczpospolita je pro členství v EU 78 % dotázaných Poláků. Průzkum probíhal 9. března, kdy se v Bruselu hlasovalo o prodloužení Tuskova mandátu.
