Poláci se dál snaží potopit Tuska. Spojenec Čechů ale odolá, zbytek EU ho chce za šéfa summitů

Lídři zemí Evropské unie mají ve čtvrtek zvolit bývalého polského premiéra Donalda Tuska znovu předsedou Evropské rady, tedy šéfem svých summitů. Tusk obhajuje po dvou a půl letech jeden z nejdůležitějších evropských postů. Má sice podporu většiny zemí EU, ve funkci ho ale nechtějí jeho vlastní Poláci. Důvodem jsou ostré domácí politické spory. Pokud by ale Tusk neuspěl, Česko by přišlo o svého důležitého spojence v unii. I proto ho Praha jednoznačně podporuje.
Donald Tusk.
Donald Tusk. | Foto: Reuters

Brusel - Když politik dostane přátelskou přezdívku, jeho pozice určitě není v ohrožení. 

Donaldu Tuskovi začali lídři zemí Evropské unie říkat "náš Donald". Chtěli tím říct, že je jiný než nový americký prezident Donald Trump.

A taky naznačit, že Tuska ve čtvrtek potvrdí v jeho dosavadní funkci předsedy Evropské rady. Tedy šéfa summitů Evropské unie, což je jeden z vůbec nejvlivnějších postů v Bruselu.

Tusk má být znovu zvolen ve čtvrtek na summitu v Bruselu. Bývalý polský premiér je klíčovým spojencem Česka, hlas premiéra Bohuslava Sobotky má proto jistý.

Proti Donaldu Tuskovi ale paradoxně stojí jeho vlastní země: Polsko.

Tam jsou u moci jeho úhlavní nepřátelé, konzervativně-nacionalistická strana Právo a spravedlnost. "Tusk je ikonou zla a hlouposti," řekl nedávno v polském rozhlase ministr zahraničí Witold Waszczykowski. Předseda Práva a spravedlnosti a faktický lídr Polska Jaroslaw Kaczyński zase Tuska označil za "německého kandidáta".

Kaczyński bývalého premiéra a předsedu polské Občanské platformy (vládla v Polsku v letech 2007-16 - pozn. red.) bez důkazů obviňuje ze smrti svého bratra a tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Ten zahynul společně s dalšími desítkami vlivných polských politiků a úředníků v roce 2010 při leteckém neštěstí u města Smolensk.

Několik vyšetřování ale Tuskův podíl na havárii vyvrátilo. Mluví nicméně o nedbalosti vládních úředníků a chybách polských vojenských pilotů. 

Neznámý náhradník

Polská vláda tak navzdory přesvědčování od ostatních zemí Tuska odmítla podpořit. Místo toho přišla s novým kandidátem, kterým je europoslanec Jacek Saryusz-Wolski. Toho však žádná další země nepodporuje.

"Nikdy jsem o něm neslyšel," řekl například nizozemský ministr zahraničí Bert Koenders. Připomněl tak, že se šéfem schůzek premiérů a prezidentů států EU těžko může stát člověk, který nikdy nebyl ani ministrem.

Poláci se ale nevzdávají. Premiérka Beata Szydlová se na poslední chvíli snažila přesvědčit ostatní evropské lídry, aby Tuska nevolili. Napsala jim, že šéf Evropské rady nesmí zasahovat do vnitřních věcí členských zemí. Tusk podle ní "tento princip brutálně porušuje", když prý soustavně podporuje polskou opozici proti její vládě. Tím se podle Szydlové "pokusil svrhnout (polskou) vládu", uvedly středeční Financial Times.  

Posledním pokusem Polska je návrh alespoň oddálit volbu nového šéfa evropských summitů. "Vzkázali jsme Německu, že není vůbec nutné vybírat předsedu Evropské rady už dnes," řekl ráno stanici TVN24 polský ministr Waszczykowski.

Tusk oficiálně končí ve funkci předsedy Evropské rady až v květnu. Podle polského ministra zahraničí tak mají evropské státy spoustu času na to, aby zvážily, jestli ho chtějí znovu podpořit.

I přes odpor Poláků

Tusk ale ke svému znovuzvolení Polsko nepotřebuje, stačí mu podpora kvalifikované většiny zemí EU. Na ni ve čtvrtek pohodlně dosáhne, protože proti němu žádná země kromě Polska nic nenamítá.

V Bruselu je sice nepsaným pravidlem, že do funkcí se vybírají kandidáti, kteří mají podporu svých zemí. Ostatní státy unie jsou ale přesto ochotné postavit se proti Varšavě.

Tusk kandiduje už na druhé funkční období, a není tedy novým kandidátem. S tím, jak si dosud vedl, panuje v Bruselu spokojenost.

Polská vláda strany Právo a spravedlnost má navíc mezi ostatními státy unie jen minimum spojenců. Bruselské instituce i řada členských zemí tento kabinet obviňují, že svým tažením proti ústavnímu soudu v Polsku i dalšími kontroverzními reformami ohrožuje základy právního státu.

Česko Tuska jednoznačně podporuje

I Česko odmítlo vyjít vstříc žádostem Poláků nepodpořit Tuska ve čtvrteční volbě, prodloužení jeho mandátu Praha jednoznačně podporuje. "Tusk nám v minulých letech velmi pomáhal," připomněl premiér Sobotka například jeho roli v migrační krizi.

Bývalý polský premiér navzdory odporu německé kancléřky Angely Merkelové prosadil, aby se společnou evropskou politikou stalo uzavření takzvané balkánské trasy. Tou přišel z Turecka přes Řecko do Evropy v letech 2015 až 2016 zhruba milion žadatelů o azyl.

Česko je podle diplomatických zdrojů Aktuálně.cz naštvané na polskou vládu kvůli tomu, že útočí na Tuska kvůli svým vnitropolitickým důvodům. Podle Prahy tak hazarduje s vlivem středoevropské visegrádské čtyřky v nejvyšších patrech EU. Česko, Slovensko i Maďarsko pokládají Tuska za kandidáta celého Visegrádu, a Poláci tedy podle nich nemají právo ho jednostranně "potopit".

To naznačil i český premiér Sobotka, když přímo ve Varšavě prohlásil: "My jsme protlačili Tuska před několika lety proto, aby ve vedení jedné z klíčových evropských institucí byl člověk z našeho regionu," uvedl.

Obchodní dohody jsou v ohrožení a prodělat na tom může Česko i celá Evropa | Video: Petr Šoukal

 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy