Praha/Bratislava - Miloš Zeman bude mít od jara příštího roku v Bratislavě v "bratrském Slovensku" nový protějšek. Všechny průzkumy naznačují, že jím bude politik, kterého označuje za přítele a který jeho sympatie a náklonnost opětuje.
Kdo jiný než Robert Fico. Nejpopulárnější a nejúspěšnější politik Slovenska posledního desetiletí. Podle průzkumu agentury Focus z poloviny září by ho volilo 38,4 procenta dotázaných Slováků.
Existuje zřejmě jen jeden člověk, který by ho mohl o vítězství v prezidentských volbách připravit. Bývalá premiérka Iveta Radičová. Ta ale tvrdí, že kandidovat už nechce, a nerada odpovídá na otázky, jestli to přece jen nezvažuje.
"Ne, nebudu kandidovat," řekla v červenci v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Když se na sebe český a slovenský prezident od příštího jara podívají, bude to něco jako pohled do zrcadla? V něčem ano.
Zeman i Fico se prezentují jako levicoví politici, jejich společným tématem je tvorba pracovních míst. Oba vidí řešení hospodářské krize ve státních investicích a nechtějí škrty, bránící ekonomickému růstu. Zdůrazňují téma tvorby a zachování pracovních míst.
Oba tvrdí, že jsou proevropští, ačkoliv Brusel kritizují. Zeman například za údajně slabý postup vůči teroristům nebo za protikuřáckou legislativu, Fico má výhrady k pomoci některým členským zemím eurozóny.
Pro oba jsou velmi důležité vztahy s Ruskem a Čínou coby zásadními partnery pro český a slovenský byznys.
"Hlavní paralela mezi Zemanem a Ficem není v proklamovaném sociálnědemokratickém vidění světa, ale spíš ve schopnosti bez zábran se spojit s kýmkoliv na cestě k moci. V Česku se Šloufem, na Slovensku se Širokým a pro posílení své moci pak nerespektovat nejen ústavní a jiné zvyklosti, ale ani zákonné procedury (Juraj Široký je vlivný podnikatel s vazbami na Ficovu stranu Směr, za bývalého režimu byl příslušníkem I. správy ŠtB a působil na československém velvyslanectví ve Washingtonu - pozn. red.)," uvedl pro Aktuálně.cz slovenský politický komentátor Štefan Hríb.
"V Česku je takovým příkladem jmenování Rusnokovy vlády, na Slovensku nejmenování parlamentem zvoleného generálního prokurátora. Ostatní postoje obou politiků jsou jen derivací těchto ústředních vlastností."
Póvl a idioti
Oba nemají rádi novináře. Pro Zemana jsou póvlem, hnojem a blbečky, Fico před několika lety označil žurnalisty za idioty v souvislosti s informováním o jeho návštěvě Vietnamu a s deníkem Sme se soudil kvůli své karikatuře.
Jeden jako druhý dávají sami sebe za vzor při snižování státního dluhu. Zeman se vzdal části prezidentského platu, Fico zase premiérského bytu, na který má nárok.
Oba silně polarizují své země. Mají velké příznivce, ale i řady těch, kteří je nemohou vystát či jen vidět a slyšet.
Ani Fico, ani Zeman si nepotrpí na zdůrazňování lidských práv v zahraniční politice.
Slovenský premiér letos jako jediný evropský státník podpořil tureckého premiéra Recepa Erdogana při tvrdém zásahu tureckých ozbrojených sil proti demonstracím na istanbulském náměstí Taksim. Miloš Zeman prohlásil, že Rusko je demokratická země.
Komplimenty si vyměňují navzájem. "Nový český prezident Miloš Zeman, velký přítel Slovenska, určitě svojí osobností a politickou váhou udělá všechno pro to, aby vztahy mezi Slovenskem a Českem byly dobré, lepší, vynikající," řekl slovenský premiér v březnu po Zemanově inauguraci na Pražském hradě.
Na Benešovy dekrety nesahat
Ačkoliv bývalého českého premiéra Fico přímo nepodpořil, ohradil se během kampaně proti výrokům Karla Schwarzenberga o Benešových dekretech a neslučitelnosti odsunu Němců s dnešním pojetím lidských práv.
"Jakékoliv pokusy je (dekrety) rušit nebo měnit zpochybňují výsledky druhé světové války. Proto nás vyjádření úřadujícího ministra zahraničí ČR mimořádně zaskočila," řekl předseda slovenské vlády.
Zeman měl pro Fica slova chvály v rozhovoru pro deník Sme už v roce 2008. "Velmi si vážím Roberta Fica. Pokládám ho za svého přítele. Udělal jednu chybu, kterou jsem mu vyčítal. Vzal pana Slotu do koalice. Já na jeho místě bych tam vzal SMK (Stranu maďarské koalice). Na druhé straně obdivuji výkon, který Fico jako premiér předvedl. Protože jste novinář, tak vás určitě potěším výrokem, že obdivuji jeho tiskový zákon, který dává zasaženým politikům právo na odpověď."
Minulost obou politiků se těžko srovnává vzhledem k věkovému rozdílu. Zeman se narodil v roce 1944, Fico je jiná generace. Narodil se o dvacet let později.
V Komunistické straně Československa oba byli, ale za naprosto odlišných podmínek. Zeman vstoupil v období reforem pražského jara roku 1968, o dva roky později byl vyloučen.
Fico studoval od roku 1982 na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde byl aktivní ve svazácké organizaci. Kandidátem členství v KSČ se stal jako dvacetiletý v roce 1984, členem strany o dva roky později.
Postoj k bývalému režimu je to, v čem se politici dost liší. Zeman ho odmítá a nedávno studentům doporučil, aby si pořídili projev bývalého generálního tajemníka strany Miloše Jakeše a udělali si sami obrázek o tom, kdo nám tenkrát vládl.
Fico na konto normalizace řekl v rozhovoru pro časopis Slovo: "Domnívám se, že do roku 1990 tady bylo mnoho dobrých věcí. Například podpora mladých lidí, různé stipendijní systémy… Netvrďme proto, že všechno bylo úplně špatné a že tu byla černá díra."
Ti, co nemají Fica rádi, mu tyto jeho názory často připomínají. V roce 2009 při dvacátém výročí sametové revoluce mu studenti přistavili před úřad vlády dobového žigulíka z osmdesátých let.
Na to, aby se stal prezidentem, ale Fico má určitě hlasů dost. Zbývá jen, aby sám potvrdil, že do voleb půjde a bude se chtít stát Zemanovým partnerem na nejvyšší úrovni.
Rozhodnout by měl prosincový sjezd strany Směr - sociální demokracie.
