Schránku se vzorky vypustila sonda během svého průletu kolem Země ve vzdálenosti zhruba 100 tisíc kilometrů. O čtyři hodiny později, v 8:52 místního času (16:52 SELČ), tedy tři minuty před původně plánovaným přistáním, dosedla malá schránka ve vytyčené vojenské oblasti v poušti amerického státu Utah. Představitelé NASA podle agentury AP poté uvedli, že padák se otevřel ve čtyřikrát větší výšce, než se předpokládalo - asi 6100 metrů nad zemským povrchem - v souladu s tempem zpomalování při sestupu.
Později tým pověřený vyzvednutím schránky potvrdil, že je neporušená a nepoškozená.
Mateřská loď se mezitím vydala na novou misi OSIRIS-APEX k planetce Apophis, která podle propočtů v roce 2029 proletí okolo Země ve vzdálenosti 32 tisíc kilometrů.
Zajištěné vzorky budou v pondělí převezeny do nové laboratoře v Johnsonově vesmírném středisku NASA v texaském Houstonu. V tomto komplexu jsou již umístěny stovky kilogramů měsíčních hornin, které před více než půlstoletím nasbírali astronauti z programu Apollo.
Vědci odhadují, že v pouzdře z Bennu se nacházejí úlomky z této na uhlík bohaté planetky nejméně v množství, které by se vešlo do jednoho šálku, a o hmotnosti okolo 250 gramů. Jistotu ale budou mít až po otevření schránky. Část vzorku se vysypala a odletěla, když jich sonda při sběru nabrala příliš velké množství a kamení zablokovalo víko schránky.
Kamínky a prach, které v neděli dosedly na Zemi, představují dosud největší zásilku hornin z jiného tělesa, než je Měsíc. Japonsko, jediná další země, která dopravila na Zemi vzorky z planetky, nasbírala během dvou misí množství, které by se vešlo přibližně na čajovou lžičku.
Současná mise NASA umožní vědcům nejen zjistit, z jakých látek se planetka Bennu skládá, ale je i pohledem do hluboké minulosti z počátků naší sluneční soustavy, který se zachoval ve vesmírném vakuu.
Díky těmto vzorkům "se blížíme pochopení jejího raného chemického složení, vzniku vody a molekul, na kterých je založen život," řekl astronom Daniel Brown z Nottingham Trent University v Anglii.
Sonda OSIRIS-REx odstartovala z mysu Canaveral na Floridě v roce 2016. K planetce dorazila po dvou letech a v roce 2020 pak předvedla několikahodinový velkolepý manévr, při kterém sestoupila z oběžné dráhy planetky a pomocí robotické paže sesbírala z jejího povrchu výzkumný materiál. Během své pouti urazila celkem 6,2 miliardy kilometrů.
