Mys Canaveral - Z Mysu Canaveral na Floridě ve čtvrtek odstartovala raketa bez lidské posádky, která k Měsíci nese dvě sondy. Sondy vytvoří na Měsíci podmínky pro návrat člověka na jediný známý přirozený satelit Země.
Ten by se měl uskutečnit v roce 2020. Jedna sonda bude kolem Měsíce dlouhodobě obíhat a mapovat jeho povrch, druhá na něm přistane a bude zkoumat případnou přítomnost vody.
Vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) si od této mise slibují nové informace o nejbližším vesmírném sousedu Země.
Letos totiž uplyne 40 let od okamžiku, kdy na Měsíci přistál první člověk, americký kosmonaut Neil Armstrong, v rámci mise nazvané Apollo.
Zatím poslední posádkou, která se po Měsíci prošla, byla americká posádka Apollo 17 v roce 1972. Pokud půjde vše podle plánu, bude Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) kroužit kolem Měsíce a vytvářet podrobné mapy jeho povrchu, které následně poslouží k vyhledání vhodného místa pro přistání lidské posádky.
Oběh LRO bude nejprve eliptický a postupně se změní v kruhový. Družice má létat asi jeden rok nad povrchem Měsíce ve výšce pouhých 50 kilometrů. Z této vzdálenosti sedm přístrojů na satelitu rozezná na povrchu objekty menší než jeden metr.
Bude přelétávat nejen nad šesti místy přistání programu Apollo, ale i nad desítkami míst přistání a dopadů předchozích amerických a sovětských sond. Může teoreticky rozeznat v prachu i stopy kol lunárních vozidel, jimiž se američtí kosmonauti po povrchu pohybovali.
Druhá sonda Lunar Crater Observation and Sensing Satellite (LCROSS) má mít trasu nasměrovanou na polární oblast Měsíce. Jejím úkolem bude odhalit, zda se ve stinných kráterech u jižního pólu neskrývá nějaká forma ledu.
NASA doufá, že nynější misi nebudou provázet problémy, jaké poznamenaly pokusy o start raketoplánu Endeavour k Mezinárodní vesmírné stanici. Ten byl ve středu znovu odložen, protože při plnění nádrží palivem byl opět zaznamenán únik tekutého vodíku.
