Brusel/Londýn - Evropská unie je pevně rozhodnuta vydat se cestou přísné rozpočtové disciplíny a konsolidovat své finance.
Podmínky fiskálního paktu, který je prvním předpokladem pro zastavení dalšího zadlužování EU a který na summitu v Bruselu podepíše 25 členských států s výjimkou Británie a Česka, ale v současnosti splňuje jen jediná země unie, Švédsko.
Vláda ve Stockholmu představuje v rámci EU čestnou výjimku: hospodaří totiž s rozpočtovým přebytkem. Ten loni činil 23 miliard švédských korun, a představoval tak 0,6 procent hrubého domácí produktu země. Přebytek zaznamenalo Švédsko již v roce 2010 a v plusu chce mít rozpočet i letos, navzdory výrazně nižšímu hospodářskému růstu.
Hlavní podmínku fiskálního paktu, rozpočtový deficit nepřesahující půl procenta HDP, hodlá v tomto roce dodržet také Německo. Spolkové vládě se už loni podařilo srazit schodek na pouhé jedno procento, a mezi zeměmi Unie tak dosáhlo druhého nejlepšího výsledku.
Na rozdíl od Švédska, jehož zadlužení činí přibližně 40 procent HDP, a země tak splňuje šedesátiprocentní maastrichtské kritérium, přesahuje ovšem celkový dluh Německa hranici 80 procent.
Deficit 0,7 procenta HDP si pro letošek naplánovalo Lucembursko. Maastrichtské kritérium na úrovni tří procent HDP má v úmyslu splnit Belgie, Bulharsko, Estonsko a Finsko. K výraznému snížení rozpočtových schodků přistoupily Polsko a Itálie.
Ve zbytku Unie bude zadlužení naopak nadále narůstat. Platí to v prvé řadě pro Řecko, které tento měsíc přiznalo, že nebude schopno dodržet plánovanou výši schodku a počítá s deficitem ve výši 6,7 procenta HDP.
Nečas: Jako v restauraci
Ačkoliv Česko svůj letošní schodek díky dalším škrtům podle všeho udrží mezi třemi a třemi a půl procenta, a nepatří tedy k největším hříšníkům v EU, rozhodl se premiér Petr Nečas k fiskální unii zatím nepřistupovat. Nezamlouvá se mu především základní předpoklad paktu: to, že se má stát součástí národních legislativ.
V rámci Unie se navíc diskutuje také o tom, zda by postupná harmonizace pravidel fungování EU neměla postihnout i oblast daní. A to je pro Nečase také sporné.
Zatímco korporátní daň ve Francii dnes činí pro velké podniky 33 procent, v Česku je to 19 procent. Většina západní Evropy má progresivní daň z příjmu, kdy horní sazba činí 40-45 procent, v ČR je rovná daň na úrovni 15 procent. Tu má i většina postkomunistických zemí, mimo EU pak Rusko, Kazachstán a Mongolsko.
"Měnová unie může existovat bez fiskálního paktu, ten nás ale vede rovnou k daňové unii," zdůraznil Nečas během své středeční přednášky na London School of Economics. "Stačí proto, když máme jen minimum společné legislativy, a každý si tak může vybrat podobně jako v restauraci."
Británie, náš vzor
Nečas, který dnes na summit vyráží z Londýna vlakem společně s britským premiérem Davidem Cameronem, aby podtrhl, kam Česko podle jeho názoru patří, během přednášky EU vyzval, ať zintenzivní své snahy o zvýšení konkurenceschopnosti.
Právě před ztrátou konkurenceschopnosti ale Prahu v uplynulých měsících opakovaně varovali němečtí podnikatelé působící v ČR. Třicet procent z nich v poslední anketě Německo-české obchodní komory uvedlo, že pokud by se měli znovu rozhodnout, investovali by napříště jinde, kupříkladu na Slovensku. Jedním z důvodů je netransparentnost, korupce ve veřejných zakázkách a nejasné vlastnické struktury v Česku.
Evropa musí podle Nečase dále vyhlásit boj hospodářskému protekcionismu, snažit se o další deregulaci trhu a podepsat nové smlouvy o volném obchodu.
"Musíme odbourat ono nepřeberné množství unijních předpisů a postarat se o růst v oblasti služeb a digitální ekonomiky," prohlásil v Londýně český premiér.
Česko je jedinou zemí střední Evropy, která bude letos hospodářsky stagnovat. Růst čeká Slovensko, které přijalo euro, stejně jako Polsko, jež se k tomu teprve chystá.
Žádnou procházku růžovou zahradou ale před sebou v příštích letech nemá ani Británie, k níž se Nečas přimkl. Státní dluh letos vůbec poprvé v historii země překročil jeden bilion liber, nezaměstnanost je s 8,4 procenta na šestnáctiletém maximu a rozpočtový deficit naplánoval ministr financí George Osborne na úrovni 7,6 procenta HDP.
V roce 2013 má v úmyslu mít vyrovnané rozpočty nebo alespoň chce začít plnit maastrichtské kritérium tříprocentního deficitu polovina z unijní pětadvacítky. Cameronova vláda tohoto cíle nedosáhne. A vzhledem k chabým hospodářským vyhlídkám a spotřebě přiškrcené vládními škrty je velkou otázkou, zda ji nenapodobí také její nový souputník, kabinet Petra Nečase.
