Likvidace střelnice Sohe na západě KLDR měla být symbolem zlepšujících se vztahů obou zemí. Odpalovací rampu využívanou k testování raket dlouhého doletu, které podle Pchjongjangu mohou doletět až k USA, začal režim bourat loni v létě.
Šlo o gesto dobré vůle po prvním summitu v Singapuru, na kterém se poprvé v historii osobně setkali americký prezident a severokorejský diktátor. Práce nedlouho nato ustaly. Když se vyjednávání o jaderném odzbrojení KLDR dostala do mrtvého bodu, Severokorejci ale otočili. Na střelnici v Sohe znovu začaly stavební práce, odhalily nejnovější satelitní snímky, které přinesla skupina 38 North.
"Je to krok zpátky," myslí si český koreanista Jaromír Chlada. "Může to být snaha zatlačit nebo ukázat, že mohou od jednání s USA odstoupit do stavu před rokem 2017 a vzájemně si hrozit," řekl pro Aktuálně.cz.
Právě před dvěma lety byly vztahy Severní Koreje a USA nejnapjatější. Komunistický režim tehdy otestoval rakety schopné přímo ohrozit území Spojených států. Kim s Trumpem si vyměňovali nukleární hrozby a vzájemně si vyhrožovali. Hrozila jaderná katastrofa.
Práce na jaderné střelnici Sohe může vztahy obou zemí zase pokazit. Ty začaly zhruba v době, kdy se konal summit Kima s Trumpem v Hanoji, který skončil dřív, než bylo plánováno, a hlavně bez dohody. Washington nyní pohrozil, že zbrojením si KLDR vyslouží další zpřísnění sankcí.
Dolet severokorejských raket:
Neúroda a hlad
Přitom právě jejich zrušení chtěl Kim Čong-un s Donaldem Trumpem vyjednat. Pchjongjang už v únoru oficiálně požádal o humanitární pomoc. Loňská úroda byla v KLDR podle OSN kriticky špatná. Jídla je v Severní Koreji nejméně za posledních deset let. Miliony lidí zřejmě nemají co jíst.
Odhaduje se, že téměř 44 procent populace, což je kolem 11 milionů lidí, trpí podvýživou. Mezi lety 2017 a 2018 klesla produkce potravin o více než devět procent, což je na už tak chudou a zaostalou zemi hodně. Podle OSN by ostatní země měly Severní Koreji poskytnout pomoc v hodnotě 120 milionů amerických dolarů (přes 2,5 miliardy korun).
Infographic on food shortages in North Korea as the UN says the country recorded its worst harvest for more than a decade in 2018https://t.co/xN6QSgzkAH pic.twitter.com/AWh0Zoa68v
— AFP news agency (@AFP) March 6, 2019
KLDR už má za dobu své existence zkušenost s několika hladomory. Ten nejhorší proběhl v 90. letech. Tehdy podle odhadů zemřelo hlady 10 procent populace. Podle Jaromíra Chlady ale tak tragický scénář tentokrát nehrozí.
Severní Korea má zaostalé zemědělství, a loni ji navíc stejně jako mnoho jiných zemí po celém světě zasáhlo sucho. "V Severní Koreji každoročně chybí větší či menší množství obilnin, které pak musí KLDR kupovat nebo se tam dostávají v rámci humanitární pomoci. V kombinaci se sankcemi je dopad na obyvatelstvo znatelnější," vysvětluje koreanista Chlada.
