"Tento milník je příležitostí k oslavám naší rozmanitosti a pokroku i připomínkou sdílené odpovědnosti vůči planetě," uvedl k milníku generální tajemník OSN António Guterres. Nejvíce lidí bude podle OSN dále přibývat v Africe a jižní Asii, konkrétně v osmi zemích, kterými jsou Egypt, Etiopie, Tanzanie, Nigérie, Demokratická republika Kongo, Pákistán, Indie a Filipíny.
Růst světové populace se bude nicméně zpomalovat. Ze sedmi na osm miliard se lidstvo dostalo za zhruba jedenáct let. Z osmi na devět miliard to bude podle současných projekcí trvat patnáct let, a této hranice tedy populace dosáhne v roce 2037. Světový populační růst by se měl zastavit na 10,4 miliardách lidí kolem roku 2080.
As the world’s population reaches 8 billion, our human family is growing more divided.
— António Guterres (@antonioguterres) November 11, 2022
Unless we bridge the yawning chasm between the global haves & have-nots, we are setting ourselves up for more tensions & mistrust, more crisis & conflict.https://t.co/Vs1LfnsaTR
Ve většině zemí bude porodnost nižší než 2,1 dítěte na jednu matku, což je podle demografů číslo nutné k udržení populace. V Jižní Koreji porodnost klesla na rekordně nízkých 0,81 dítěte na jednu matku, uvedl web stanice BBC.
Počet lidí na Zemi není podle odborníků přímo úměrný míře jejího znečištění. "Otázkou není počet lidí, ale spíše spotřebitelské vzorce. Takže nejlepší je podívat se nejdříve na znečišťovatele na severní polokouli," řekl agentuře AP klimatolog Bill Hare z nevládní organizace Climate Analytics.
"Polovina nejchudších lidí je zodpovědná za produkci sedmi procent skleníkových plynů. Žárem klimatické změny trpí nejvíce státy jako Mosambik, Senegal nebo Afghánistán," uvedla Katharine Hayhoeová, klimatoložka z Texas Tech University. Hare dodal, že podíl na znečišťování není vyrovnaný ani v rámci bohatých zemí, kde více skleníkových plynů produkuje bohatší vrstva společnosti.
