Moskva - Demonstrace proti ruskému prezidetnovi Vladimiru Putinovi se po včerejších střetech v Moskvě dnes přesunuly do Petrohradu.
Sešlo se tam asi tři tisíce lidí, speciální jednotky OMON průvod znovu násilně rozehnaly. Několik lidí policisté zbili obušky poté, co dav vyzýval skandováním Putina k odstoupení.
Na 150 lidí policisté naložili do automobilů a odvezli.
V Moskvě bylo "rušno"
V Moskvě včera čtyři demonstrace do ulic přivedly tisíce, možná desetitisíce lidí. A také tisíce příslušníků bezpečnostních sil.
Ti začali s "prací" už ráno. Před vchodem do metra byl zatčen Garri Kasparov, známý šachista a kritik Putina. Právě on patří k hlavním organizátorům opozičních demonstrací.
Policie odvezla Kasparova a další zadržené auty z Puškinova náměstí plně obklíčeného pořádkovými jednotkami. Mnozí se nechali v klidu naložit do aut, jiní se snažili policistům, kteří jim drželi obušky za krkem, bránit.
Soud večer Kasparova propustil. Velmistr a lídr opozice odešel s pokutou ve výši 1000 rublů (zhruba 800 korun), oznámila agentura AFP.
"Nejde o výši pokuty. Je to precedens, neboť teď, pokud mě zatknou podruhé, mě mohou dát za mříže," řekl podle agentury Reuters šachista novinářům po propuštění před soudní budovou, v níž se podrobil výslechu.
Politika se přesouvá na ulici
Zdaleka nejde jen o souhru náhod. Rostoucí politizace ruské ulice odráží především neutěšený stav, do něhož se demokracie v největší zemi světa v posledních letech dostala. Politická soutěž v pravém slova smyslu byla z prostoru, který jí dle ústavy patří, postupně zcela vytlačena.
Federální parlament, místní zákonodárné sbory v regionech i zastupitelstva jednotlivých měst a obcí jsou dnes až na řídké výjimky výhradní doménou politických uskupení a politiků, kteří otrocky sledují linii vytyčenou Kremlem.
Vše se přitom děje na pozadí "budování pluralitního stranického systému", k němuž se prezident Vladimir Putin zavázal po svém znovuzvolení do funkce prezidenta před více než třemi lety.
Ryžkov: Dokonalá imitace demokracie
Nyní, necelý rok před koncem jeho druhého a podle ústavy také posledního funkčního období, je jeho veledílo, které on sám nazývá "řízenou demokracií", takřka dokončeno. Kritici ale upozorňují, že jde o klasickou potěmkinovskou vesnici.
"V Rusku vzniká dokonalá imitace demokracie, která zahrnuje imitaci voleb, imitaci svobody slova a imitaci stranické plurality," prohlásil v rozhovoru pro list Vremja novostěj jeden z hrstky nezávislých poslanců Státní dumy Vladimir Ryžkov.
Jeho Republikánskou stranu ruské úřady nedávno postavily mimo zákon podobně jako Nacionálně-bolševickou stranu (NBP) známého spisovatele a Putinova kritika Eduarda Limonova.
Ryžkov tvrdí, že Kreml takto pouze seje vítr. A bouře, kterou sklidí, už se podle něj zvedá:
"Za situace, kdy se velká část politického spektra nemůže účastnit voleb, nezůstává značné části společnosti jiné východisko, než protestovat na ulicích. Ne proto, že by se jim snad líbilo moknout na dešti, ale proto, že jim státní moc nedává jinou možnost," tvrdí Ryžkov.
Kasjanov: Umírněný radikalismus je na místě
A jeho kolega z opoziční koalice Jiné Rusko, bývalý premiér a předseda Národně-demokratického svazu (NDS) Michail Kasjanov si přisazuje:
"Bohužel, teď už to nejsou volební urny, kde se rozhoduje, ale ulice. Státní moc tam lidi vytlačuje úmyslně. To je velice nebezpečná politika," oznámil na svých internetových stránkách Kasjanov
"V době, kdy stát porušuje ústavu a zákony napravo i nalevo, je umírněný radikalismus na místě, i když to mně, mým kolegům ani lidem, kteří nás podporují, není vlastní. Musíme státní moci ukázat, že nesouhlasíme s tím, čeho se dopouští," vysvětluje uhlazený ekonom svůj přerod v radikála.
Kdo je proti...
O Jiném Rusku se v poslední době nejvíce mluví v souvislosti se sérií protestních akcí pod společným názvem Pochod těch, kdo jsou proti (Marš něsoglasnych). První takový protest se odehrál v prosinci loňského roku a dosud největší z pochodů zažil první březnovou sobotu i Putinův rodný Petrohrad, kde proti oklešťování svobod stávající administrativou protestovaly nejméně čtyři tisíce lidí.
Pochod nakonec na Něvském prospektu rozehnaly speciální zásahové jednotky ministerstva vnitra (OMON), které také pozatýkaly desítky protestujících. Stejný scénář se opakoval o tři týdny později v Nižném Novgorodu a vše nasvědčuje tomu, že podobné vyústění bude mít i nadcházející "Pochod těch, kdo jsou proti" v Moskvě.
"Mohu zodpovědně prohlásit, že policie a OMON budou se vší rozhodností bránit provokacím ze strany demonstrantů," prohlásil v předvečer pochodu podle agentury Interfax policejní mluvčí Viktor Brjukov, který zároveň potvrdil, že celou sobotu bude v ulicích Moskvy v pohotovosti devět tisíc příslušníků bezpečnostních sil.
Za provokaci by se přitom dalo považovat už samotné srocení protestujících na Puškinově náměstí, neboť moskevský magistrát k tomu organizátorům pochodu nedal povolení. Úředníci to zdůvodnili tím, že "o minutu" dříve jim přišla žádost o uspořádání jiné veřejné akce na stejném místě.
...a kdo je pro
Podala ji prý Mladá garda, mládežnická politická líheň prokremelské strany Jednotné Rusko. Filosofii této organizace, jejíž členská základna údajně čítá 70 tisíc mladých Rusů, nejlépe vystihuje už sám název jejich hlavní sobotní akce pořádané před Moskevskou státní univerzitou na Vrabčích horách - "Souhlasný pochod" (Marš soglasija).
Cílem tohoto antiprotestu (či protestu proti protestu) je vyjádřit podporu prezidentu Putinovi a jeho způsobu vlády. Organizátoři slibují nejméně 15tisícovou účast. Něco podobného se Jinému Rusku stěží může podařit.
"Podporujeme pokračování současného politického kurzu. Nás, tedy těch, kdo s ním souhlasí, je většina," říká na internetových stránkách Mladé gardy člen její politické rady Andrej Safronov.
"Odpovídáme svým Souhlasným pochodem na snahy politických trpaslíků vyprovokovat za každou cenu chaos, aplikovat zde "oranžový" scénář a vydat naši zemi na milost cizím zájmům."
Nedá se vyloučit, že se někteří z členů Mladé gardy pokusí konfrontovat své ideologické protivníky z Jiného Ruska i přímo na Puškinově náměstí, odkud má opoziční pochod směřovat na Turgeněvovo náměstí, rovněž v centru Moskvy.
Více než nadšených prokremelských mládežníků se ale předáci Jiného Ruska obávají nekompromisních milicionářů.
Úřady prý na sobotu do hlavního města stahují "omonovce" z mnoha ruských regionů. Jen z Nižného Novgorodu, kde už se před třemi týdny měli příležitost pocvičit, vypravilo ministerstvo vnitra dvě desítky autobusů s posilami.
Nejednotná opozice
Kreml bude dnes doslova obklíčen. Kromě Puškinova náměstí se totiž bude protestovat i na Slovanském náměstí, jen malý kousek od Rudého náměstí a také jižně od řeky Moskvy, rovněž na dohled od Kremlu, na Bažinném náměstí, ačkoli o této akci panují zřejmě největší pochybnosti (viz níže).
Na Slovanském náměstí se koná mítink opozičního Svazu pravicových sil (SPS) s všeříkajícím názvem "SPS za čestné volby". Má především upozornit na údajné manipulace při nedávných regionálních volbách.
Skutečnost, že se liberálové z SPS nepřipojili k akci Jiného Ruska, která je podobně zaměřena, vypovídá především o vnitřním pnutí v řadách ruské opozice, respektive jejím vynuceném rozpadu na "systémovou" a "nesystémovou".
I za tím je podle kritiků třeba hledat nitky vedoucí do Kremlu. Jeden z hlavních předáků Jiného Ruska, šéf Sjednocené občanské fronty (OGF) a někdejší šachový velmistr Garri Kasparov obviňuje jak liberály ze SPS (a Jabloka), kteří nemají momentálně zastoupení v parlamentu, tak komunisty (KPRF), kteří jsou největší opoziční frakcí ve Státní dumě, že jdou úřadující administrativě stále více na ruku.
"Aktivisté z KPRF, Jabloka a SPS by se už dnes měli rozhodnout, zda jsou ochotni následovat svá vedení, která de facto vyplňují jakýkoli příkaz Kremlu, či zda chtějí projevit politickou vůli a domáhat se spolu s naší koalici skutečných změn," obrátil se nedávno Kasparov k příznivcům sice zavedených, ale stále více marginalizovaných opozičních politických stran.
Xenofobové ve službách Kremlu?
Mítink na Bažinném náměstí nazvaný "Moskva - ruské město" je zřejmě největší záhadou. Organizuje jej poslanec Státní dumy Dmitrij Rogozin z Kongresu ruských občin (KRO) a Alexandr Bělov z Hnutí proti nelegální imigraci (DPNI), které spojuje především vyhraněný ruský patriotismus s čitelným xenofobním ostnem.
Skutečnost, že se organizátorům podařilo Moskvu v krátké době zaplavit propagačními letáky a plakáty a především, že jim úřady povolily akci na tak prominentním místě, vede mnohé pozorovatele k přesvědčení, že jde o součást strategie Kremlu, jak v sobotu překřičet skutečnou opozici.
Protest proti údajnému panovačnému rozpínání přistěhovalců ze Střední Asie, Kavkazu a odjinud totiž ve světle nových antiimigračních zákonů, které například těmto lidem zakazují prodávat v Moskvě jakékoli zboží, poněkud ztrácí na originalitě.
Týdeník Novaja Gazeta si také všímá, že ve stejné míře, jako se DPNI vymezuje vůči imigrantům, mu vadí "přisluhovači Západu", které spatřuje v aktivistech z Jiného Ruska. I to je zřejmě důvod toho, proč dostal jejich sobotní mítink zelenou.
