Nejnovější severokorejské testy raket a objev, že KLDR obnovuje a rozšiřuje prostory na obohacování uranu pro atomové zbraně poblíž reaktoru v Jongbjonu, signalizují konec klidu a mlčení. Vojenské přípravy přitom tentokrát činí i Jižní Korea.
Záběry pořízené společností Maxar ukazují, že v jaderném komplexu v Jongbjonu je velký stavební ruch a rozšiřuje se tovární hala, kde se v minulosti obohacoval uran na vojenské účely - tedy k sestrojení funkčních atomových zbraní.
Mírně obohacený uran s podílem izotopu 235 ne vyšším než pět procent se běžně používá v jaderných elektrárnách. Pro sestavení atomové zbraně je nutný vysoce obohacený uran s podílem izotopu 235 nad 85 procent.
First on CNN: Satellite images captured by @Maxar reveal North Korea is expanding a facility capable of producing weapons-grade uranium.
— Zachary Cohen (@ZcohenCNN) September 16, 2021
Renovations could increase production of material used for nuclear weapons by as much as 25%, per @ArmsControlWonk. https://t.co/FvYAV48rMY
Představitelé amerických zpravodajských služeb potvrdili televizi CNN, že o aktivitě v Jongbjonu vědí a sledují ji. Kim Čong-un zastavil práce v atomovém komplexu v roce 2017 poté, co se dohodl s Donaldem Trumpem na schůzce. Tak se uskutečnila v červenci následujícího roku v Singapuru.
Ve čtvrtek navíc Severokorejci odpálili dvě balistické střely z vlaku. Dolétly do moře do vzdálenosti 800 kilometrů, blízko k japonským břehům. Japonský premiér Jošihide Suga označil test za otřesný a za hrozbu pro mír a bezpečnost v oblasti. V srpnu v době konání olympijských her v Tokiu Severní Korea žádné zkoušky zbraní neprováděla.
Zároveň Jižní Korea poprvé vyzkoušela své balistické střely, odpalované z ponorek. Podle jihokorejských médií tak nastala kuriózní situace: právě když prezident Jižní Koreje Mun Če-in sledoval na vlastní oči odpálení střely z ponorky, předali mu jeho poradci zprávu, že Severokorejci vyzkoušeli střely z vlaku.
Patová situace
Bývalý americký prezident Donald Trump se pokoušel Kima přesvědčit jednáním, aby od testu raket dlouhého doletu upustil a přestal také s jaderným programem. Ani tři setkání obou vůdců - v Singapuru, Hanoji a demilitarizované zóně mezi oběma Korejemi - ale k průlomu nevedly.
Kim odmítal odzbrojení své země, dokud Rada bezpečnosti OSN a Spojené státy nezruší ekonomické sankce. Trump zase odmítal zmírnění sankcí bez jasných záruk, že Severní Korea své zbrojení skutečně omezí. Nikdo nechtěl udělat první krok.
Trumpova podaná ruka Kimovi má nakonec jiný účinek. Jižní Korea při své obraně začala méně spoléhat na Spojené státy a sama více zbrojí.
"Jižní Korea sama nemůže vyvíjet a vlastnit atomové zbraně, narážela by na mnohé překážky. Zbrojit ale potřebuje, aby severokorejskou převahu snížila a ukázala, která ze dvou Korejí je silnější," řekl agentuře Reuters Ramon Pacheco Pardo, expert na Koreu z King's College v Londýně.
"Potřebujeme raketový potenciál na odstrašení Severní Koreje," řekl jednoznačně a bez obalu jihokorejský prezident Mun Če-in.
Bolestivé sankce
Rozdíly mezi dvěma americkými prezidenty a jejich přístupem ke KLDR ukázala televizní debata z 22. října 2020, z doby, kdy mezi sebou soupeřili o Bílý dům. Zatímco Trump tvrdil, že má s Kimem dobré vztahy a zabránil válce, Biden označil severokorejského diktátora za zločince a přirovnal ho k Adolfu Hitlerovi.
Rada bezpečnosti OSN uvalila na Pchjongjang v roce 2017 hospodářské sankce za zkoušky atomové bomby a odpálení rakety dlouhého doletu, která by byla schopna zasáhnout území Spojených států. Sankce tehdy podpořily i Čína a Rusko.