V obchodech se kvůli šířící se nákaze covidem-19 rozdávají jednorázové rukavice, zboží je balené v sáčcích, vyrábějí se jednorázové roušky, které také částečně obsahují plast.
Čína letos podle odhadů na základě první poloviny roku vyrobí více než 100 miliard roušek. Spojené státy vyprodukovaly během dvou měsíců takové množství lékařského odpadu, jaké jindy spotřebují za rok.
To ale ještě není ten největší problém. Plastového odpadu během pandemie vzniká víc hlavně proto, že jeho výroba zlevnila. Vyplývá to z analýzy agentury Reuters.
Takřka veškerý plast je vyrobený z ropy. Pandemie koronaviru a hospodářský útlum po ní snížily poptávku, což vedlo ke zlevnění a v důsledku toho klesly i ceny nového plastu. Výrobci pracující s recyklovaným plastem tomu nedokážou konkurovat. Zcela nový plast je tak levnější a dostupnější než ten recyklovaný.
Ropné společnosti investují do plastu
Firmy na recyklaci nebo výrobu produktů z recyklovaných plastů po celém světě se potýkají s ekonomickými ztrátami. Pro ropný průmysl navíc může výroba plastu fungovat jako záplata za ušlé zisky kvůli všeobecně klesající poptávce po palivu, kterou způsobuje například rozvoj elektrických vozidel. Londýnský think-tank zkoumající dopad změny klimatu na finanční trhy Carbon Tracker v září zjistil, že ropný a plynárenský průmysl plánuje v příštích pěti letech investovat několik set miliard dolarů právě do zařízení na výrobu plastu.
"V příštích několika desetiletích se očekává, že růst příjmů i počtu obyvatel povede k vyšší poptávce po plastech, které zvyšují bezpečnost, pohodlí a životní úroveň," cituje Reuters vyjádření mluvčí nadnárodní společnosti ExxonMobil.
Více vyrobeného plastu znamená také více odpadu, s jehož zpracováním si většina planety neví rady. Od vynalezení plastu v polovině minulého století se ho vyrobilo po celém světě 8,3 miliardy tun. Jen asi devět procent z něj se recyklovalo, o něco víc plastu se spálilo a zbytek, tedy stále několik miliard tun, zůstal na Zemi jako odpad.
Největší riziko představuje pro oceán, ve kterém už dnes plave několik ostrovů z plastového odpadu. Ještě horší je znečištění mikroplasty, drobnými plastickými částečkami, které nejsou pouhým okem vidět. Podle studie australské národní vědecké agentury CSIRO, která vyšla v pondělí, leží na mořském dně až 14 milionů tun mikroplastů.
A new study from Australia's national science agency CSIRO, has shed some light on this plastic problem, estimating that there is 14 million metric tons of microplastics sitting on the ocean floor. https://t.co/SxMijrM4jH
— CNN (@CNN) October 6, 2020
Recyklace je finančně náročná a nově vyrobený plast může být až o polovinu levnější. Do roku 2018 polovina světa odvážela plastový odpad do Číny, ta ho ale před dvěma lety přestala přijímat. Od té doby nejen Evropa a Spojené státy musí řešit, jak s vlastním odpadem nakládat. Většině plastových výrobků trvá přirozeně stovky let, než se rozloží.
Evropa neumí recyklovat
Evropská unie stále z větší části spoléhá na vyvážení plastového odpadu, sama dokáže recyklovat jen polovinu.
EU auditors concluded that "member states are highly reliant on extra-EU recycling to manage their plastic packaging waste". The Commission estimates the EU has facilities to recycle only half of its total plastic waste. https://t.co/wlO2H8g8d4
— EUobserver (@euobs) October 7, 2020
Členské země už loni potvrdily novou směrnici zakazující plastové výrobky na jedno použití. V některých zemích se platí například zálohy na PET lahve, jsou zpoplatněny igelitové tašky v obchodech a existují země, kde jsou dokonce takové tašky postaveny úplně mimo zákon. Nejpřísnější tresty za používání igelitek platí v Keni, kde za jednu plastovou tašku hrozí jejímu majiteli vězení nebo vysoká pokuta.
Průmysl vyrábějící plast se tyto zákazy snaží zvrátit. Americký deník New York Times už v březnu na začátku celosvětové epidemie informoval o snahách sdružení obchodníků tohoto průmyslu (The Plastic Industry Association) lobbovat u zákonodárců a dosáhnout zrušení zákazu plastových tašek. Jako argument využívají právě pandemii koronaviru a to, že většina lidí teď mnohem více dbá na hygienu než na životní prostředí.
