Berlín - Po dlouhou řadu měsíců se v průzkumech popularity politických stran v Německu objevoval u kolonky "jiné" šedý proužek s údajem hovořícím o přibližně devítiprocentní podpoře voličů.
Tento týden se v průzkumech znenadání objevil proužek oranžový s označením "Piráti". Zároveň výrazně klesla podpora strany Die Linke (Levice) a procentuální údaj u šedého proužku se snížil na polovinu.
Výrazný úspěch strany bojující za absolutní svobodu na internetu a demokracii řízenou "zdola", která v berlínských zemských volbách získala v září devět procent hlasů, se okamžitě projevil na spolkové úrovni.
Piráty podporují především mladí lidé, často prvovoliči, kteří už mají dost etablovaných politických stran včetně Zelených, kterým dává řadu let přednost právě mladá generace.
Jsou ale opravdu alternativou v "zatuchlém" rybníce německé politiky? A nehrozí jim, že převezmou zlozvyky stran spokojeně uhnízděných v Bundestagu?
Nejsme jen "webová strana"
Spolkový předseda německých Pirátů Sebastian Nerz tvrdí, že ne. A zdůrazňuje, že jeho formace nechce být vnímána jako čistě "webová strana".
Na první oficiální tiskovou konferenci v Berlíně přišel Nerz v obleku, berlínský šéf strany Andreas Baum zato v džínách a tričku. Tak jako výkonná tajemnice strany Marina Weisbandová si před sebe na stole proklamativně rozložili laptopy.
"Chápeme sami sebe jako sociálně liberální stranu, která se zasazuje za základní občanská práva," citoval Nerze deník Spiegel on-line. "Chceme být seriózní alternativou k zavedeným stranám."
Jeho spolustraníci opakují, že jsou v politice amatéři, přesto ale do ní chtějí hovořit na spolkové úrovni. A naznačují, že by šli do vlády se sociálními demokraty a Zelenými.
Nerz je v tomto ohledu zdrženlivější a snaží se situovat do politického středu. V berlínských volbách dali Pirátům hlas v prvé řadě ti, kdo před čtyřmi lety nehlasovali pro nikoho, pak teprve bývalí stoupenci Levice, Zelených a sociálních demokratů. Ale také zklamaní voliči křesťanských demokratů a liberálů.
Mladická nerozvážnost
Na Piráty se okamžitě upřela pozornost německých médií, jež začala poukazovat na to, že strana má poněkud nejasný program.
To ale Nerz a jeho spolupracovníci popírají s poukazem na požadavky týkající se větší transparentnosti, volebního práva pro cizince a výše minimální mzdy, které v předvolební kampani formulovali berlínští Piráti.
"Stát vykazuje velké manko co do účasti občanů (ve věcech politického rozhodování)," odůvodňuje nezbytnost posílení "demokracie zdola" Wiesbandová. Podle ní tak stačí, aby voliči měli více možností hovořit do rozhodování politických stran, kterým dali svůj hlas.
Stín vrhlo na německé Piráty zjištění, že jeden z členů předsednictva strany ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko byl dříve členem krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD). Další se našel v bavorském Freisingu.
Zemská organizace v Porýní-Vestfálsku zase již dva roky řeší případ jednoho z členů strany, který ve svých prohlášeních několikrát citoval popírače holokaustu.
"Ne každý člen NPD je neonacista," snaží se omluvit projevy "mladické nerozvážnosti" některých Pirátů Nerz, který odmítá, aby strana byla zařazena do klasického schématu pravice-levice.
Krajně nacionalistické smyšlenky ostatně v mládí zlákaly také příslušníky jiných stran, a to z obou částí politického spektra.
