Největší obavy mají z proměn klimatu Němci, Britové, Švédi, Řekové nebo třeba Argentinci. Stejně to vnímají i obyvatelé Jižní Koreje, podle nichž je měnící se podnebí dokonce větším nebezpečím než nukleární hrozba od sousední KLDR.
I Severní Korea a její jaderný arzenál ale v průzkumu analytického střediska Pew Research Center "uspěly". Například v Japonsku považují nukleární zbraně KLDR za třetí nejnaléhavější problém, což je ovšem také dáno blízkostí obou zemí.
Centrum vyzpovídalo během loňského května až srpna celkem 27 612 lidí napříč 26 zeměmi. Oproti průzkumům z předchozích let je znatelný rozdíl zejména v tom, kolik dotazovaných vnímá jako ohrožení sílu a vliv Spojených států. Růst souvisí s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2017.
Publics around the world increasingly see climate change, cyberattacks and American power as threats https://t.co/DLaR8cDEFE pic.twitter.com/hRfkyZS0qP
— Pew Research Global (@pewglobal) February 10, 2019
Zatímco například v Německu chápalo USA a jejich moc jako nebezpečné 19 procent lidí, v roce 2017 to bylo 35 procent. Nynější průzkum hovoří dokonce o 49 procentech. Podobný růst zaznamenali i ve Francii.
Ze zemí, které se do aktuálního výzkumu zapojily, se vlivu Spojených států bojí hlavně Jižní Korea (67 procent), Japonsko (66 procent) a Mexiko (64 procent).
Teroristé i hackeři jako hlavní hrozby
Vliv USA ale z průzkumu stále vychází lépe než teroristická organizace Islámský stát (IS), která z dotazníku vzešla jako největší hrozba hned po klimatických změnách. Militantní organizaci označili za vůbec nejhrozivější lidé ve Francii (87 procent dotazovaných), Itálii (80 procent), Tunisku (81 procent), Indonésii (81 procent) nebo na Filipínách (79 procent).
Na třetím místě pak skončila hrozba kybernetických útoků. Hackery jako největší riziko vnímají lidé v USA (74 procent). To může být dáno i tím, že se tato země musela v minulém roce vypořádat s řadou hackerských útoků namířených z ciziny. Za viníka jsou často označováni ruští hackeři napojení na Kreml.
Podívejte se na výsledky průzkumu ve vybraných pěti zemích.
| FRANCIE | MEXIKO | NĚMECKO | RUSKO | USA | |
|
Klimatické změny |
83 % | 80 % | 71 % | 43 % | 59 % |
| Teroristická organizace Islámský stát | 87 % | 34 % | 68 % | 62 % | 62 % |
|
Hackerské útoky z jiných zemí |
67 % | 60 % | 66 % | 36 % | 74 % |
|
Jaderný program KLDR |
55 % | 57 % | 47 % | 30 % | 58 % |
| Stav světového hospodářství | 46 % | 63 % | 29 % | 40 % | 44 % |
| Moc a vliv USA | 49 % | 64 % | 49 % | 43 % | * |
| Moc a vliv Ruska | 40 % | 31 % | 30 % | * | 50 % |
| Moc a vliv Číny | 40 % | 31 % | 33 % | 20 % | 48 % |
*Dotazovaní v uvedeném státě tuto možnost neměli na výběr.
Právě Rusko a jeho moc v průzkumu figurují jako další z hrozeb. Jako na nejrizikovější faktor na ně ukázali lidé z Polska (65 procent dotázaných). Kromě Ruska a USA je v dotazníku uvedena jako jedno z nebezpečí, kterým současný svět čelí, i moc Číny a také stav globální ekonomiky.
O hrozbách budou jednat lídři v Mnichově
Washingtonský institut Pew Research Center také upozornil, že hodnocení hrozeb ovlivňuje mimo jiné to, k jakému politickému spektru daný respondent náleží. Například obyvatelé USA, kteří se kloní k Trumpově Republikánské straně, se na rozdíl od demokratů nedomnívají, že by klimatické změny představovaly až takové nebezpečí.
Pew Research Center zveřejnil průzkum v době, kdy se o bezpečnostních hrozbách chystají jednat čelní představitelé světových velmocí na mnichovské bezpečnostní konferenci. I podle účastníků konference, která začíná tento pátek, je to právě globální oteplování, jež platí za jeden z největších bezpečnostních problémů současnosti. Právě toto téma se tak na každoroční konferenci bude řešit.
Přímo šéf mnichovské konference Wolfgang Ischinger už v pondělí apeloval, aby Evropa převzala větší odpovědnost za dění ve světě. Důvodem je podle něj politika USA, kterou uplatňuje současný prezident Trump. Témata mnichovské konference tak vcelku kopírují obavy obyvatel z 26 zemí, kteří se do zmíněného průzkumu zapojili.
