Zelená, nikoli modrá planeta? Oceány na Zemi změní svoji barvu, tvrdí vědci

Jana Václavíková
6. 2. 2019 21:22
Zemi se díky satelitním snímkům z vesmíru někdy přezdívá "modrá planeta". Za toto označení mohou oceány, které zabírají přes 70 procent zemského povrchu a mají modrou barvu. Podle vědců z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT) ale Země může do konce století přijít o své ikonické zbarvení.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Barva oceánů je dána světlem, které se od nich odrazí, a také světlem, jež voda pohltí. Za normálních okolností voda absorbuje veškeré barvy spektra kromě modré, proto se oceány jeví zbarvené do modra.

Změna nastává, když je ve vodě vyšší koncentrace fytoplanktonu, mikroskopických částic, které tvoří potravu pro mořské živočichy a odrážejí zelenou barvu. Právě ony mohou do konce století změnit barvu až poloviny rozlohy oceánů, tvrdí vědci. Své zjištění publikovali v pondělí v prestižním časopise Nature.

S rostoucí teplotou oceánů způsobenou globálním oteplováním se fytoplankton přesune do chladnějších vod. Zvýšené množství fytoplanktonu tak bude mít za následek, že oblasti kolem pólů, které už dnes působí zeleněji, budou mít ještě odlišnější barvu. A moře v subtropech bude naopak více modré.

"Náš model ukazuje, že změny nebudou moc vidět pouhým okem. Bude to vypadat, že v subtropech je modrý oceán a že zelené oblasti jsou kolem rovníku a pólů," uvedla pro vědecký server Phys.org hlavní autorka studie Stephanie Dutkiewiczová.

Ačkoliv oceány na rovníku jsou teplejší než ty v subtropech, je v nich v současnosti vyšší koncentrace fytoplanktonu, kterému se v oblasti daří díky pasátům (větry vznikající kolem rovníku).

Zatímco na pólech a kolem rovníku bude odlišné zbarvení spíše estetickou změnou, negativní dopady pocítí hlavně "modřejší" vody v subtropických oblastech. "Změna bude dostatečně velká na to, aby ovlivnila zbytek potravního řetězce, který je na fytoplanktonu závislý," vysvětluje Dutkiewiczová. Podle ní se tak kvůli úbytku mikroorganismů výrazně zmenší pestrost mořského života v subtropech.

K simulaci vztahu mezi koncentrací fytoplanktonu, globálním oteplováním a barvou oceánu použili vědci satelitní snímky a počítačové modely, které počítaly s nárůstem průměrných světových teplot o tři stupně Celsia do konce století. K tomuto nárůstu může dojít, pokud se nepodniknou žádná opatření na snížení emisí, které jsou jednou z příčin klimatických změn.

Video: Takhle by voda zaplavila americká města, kdyby hladina moří stoupla o dva metry

Takhle by voda zaplavila americká města, kdyby hladina moří stoupla o dva metry. | Video: Climate Central
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Bývalý trenér Atlética, který vedl i Bejbla, zemřel ve věku 71 let

Bývalý srbský fotbalista a trenér Radomir Antič zemřel v Madridu ve věku 71 let. O jeho úmrtí bez bližších podrobností jako první informovalo na svém webu Atlético Madrid, s nímž mimo jiné slavil double. Ve Španělsku trénoval i velké rivaly Real Madrid a Barcelonu.

V Atléticu, v němž vedl i českého reprezentanta Radka Bejbla, působil natřikrát v letech 1995 až 2000. V první sezoně 1995/96 s klubem triumfoval v lize i v domácím poháru. Celkem ve Španělsku strávil 16 let ze své trenérské kariéry.

V letech 2008 až 2010 vedl Antič srbský národní tým, poté si vyzkoušel angažmá v čínské lize. Naposledy trénoval v roce 2015 tým Che-pej China Fortune.

Zdroj: ČTK
Další zprávy