Pět let války? Taliban a opium žijí dál

Martin Novák Martin Novák
6. 10. 2006 0:00
Kábul - Kdy skončí Georgem Bushem vyhlášená válka proti terorismu? Nikdo neví. V učebnicích ale zůstane začátek: nálety před pěti lety.
Afghánská armáda, vybudovaná po roce 2001 hlavně s pomocí USA a Velké Británie, při cvičení v centrální části země.
Afghánská armáda, vybudovaná po roce 2001 hlavně s pomocí USA a Velké Británie, při cvičení v centrální části země. | Foto: Reuters

George Bush vystoupil 7.  října 2001 před Američany, už téměř měsíc dychtivě očekávající pořádnou odpověď za atentáty z 11. září, v přímém televizním přenosu.

"Dobré odpoledne. Ozbrojené síly Spojených států dnes na můj rozkaz zahájily útoky na výcvikové tábory teroristů z Al-Káidy a vojenská zařízení talibanského režimu v Afghánistánu."

V první den afghánské ofenzívy a vůbec celé války proti terorismu se na útoku podílelo 15 bombardérů z pozemních základen, 25 stíhacích bombardérů z palub letadlových lodí a 50 střel Tomahawk.

Geroge Bush a Condoleezza Riceová usedají v Bílém domě k večeři s prezidenty Afghánistánu Hamídem Karzáím (vlevo) a Parvízem Mušarafem (vpravo). Karzáí a Mušaraf se nemají rádi, navzájem se obvińují ze odpovědnosti za to, že Taliban  ještě nebyl zničen.
Geroge Bush a Condoleezza Riceová usedají v Bílém domě k večeři s prezidenty Afghánistánu Hamídem Karzáím (vlevo) a Parvízem Mušarafem (vpravo). Karzáí a Mušaraf se nemají rádi, navzájem se obvińují ze odpovědnosti za to, že Taliban ještě nebyl zničen. | Foto: Reuters

V další části proslovu prezident prohlásil: "V této válce zvítězíme díky trpělivému úsilí, jež povede k úspěchu."

Pět let po "zahajovacím" válečném projevu se ukazuje, že trpělivého úsilí je skutečně třeba.

Letošní rok je nejhorší

Al-Káida přišla o své afghánské úkryty, ale zůstala hrozbou. Usáma bin Ládin nebyl zajat, ani nezemřel.

Taliban už není u moci, ale ještě není poražen. Právě naopak. Letošní rok je totiž na násilné střety, atentáty a počet obětí nejhorší od začátku války onoho 7. října 2001.

Bývalé vládnoucí hnutí, které ve druhé polovině devadesátých let zavedlo v Afghánistánu mimořádně tvrdou islámskou teokracii, stupňuje útoky, získává nové rekruty a hlavně na jihu země se mu daří narušovat obnovu země.

Díky pašování z Pákistánu má dostatek munice a vrhá se do stále náročnějších a odvážnějších útoků. Důkazem jsou dvě mimořádně "troufalé" akce během září. Sebevražedné atentáty před americkým velvyslanectvím a ministerstvem vnitra.

Lékař ošetřuje dívky, zraněné při sebevražedném útoku Talibanu v metropoli Kábulu.
Lékař ošetřuje dívky, zraněné při sebevražedném útoku Talibanu v metropoli Kábulu. | Foto: Reuters

Obě budovy stojí v centru Kábulu, který byl donedávna považován za bezpečnou zónu.

Vraždy učitelů, policistů a lékařů

Ozbrojenci Talibanu se zaměřují především na venkov. Vraždí učitele, lékaře a představitele místních úřadů. V rozsáhlých oblastech tak nefungují žádné školy ani ordinace, žádná policie.

"V některých venkovských oblastech si Taliban dělá, co chce. Nejen v noci, ale už i ve dne. Učitelé a lékaři prchají, protože se bojí. Takto se Talibanu daří ničit ekonomiku a normální život," uvedl pro list Times jeden z afghánských lékařů.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Ženevě oznámil, že jen od začátku července uprchlo kvůli bojům a násilí na jihu země téměř sto tisíc lidí. Řada projektů - například výstavba silnic - byla pozastavena.

Odpor talibanců zesílil právě v době, kdy kontrolu nad Afghánistánem přebraly jednotky NATO.

Infobox
Autor fotografie: Reuters

Infobox

OBĚTI  Z ŘAD VOJÁKŮ ZA PĚT LET VÁLKY S TALIBANEM

 

 

(Stav k 6.říjnu 2006)

 

  • USA - 341
  • Velká Británie - 40
  • Kanada - 39
  • Španělsko - 19
  • Německo - 18
  • Ostatní - 33
 

Největší tíha leží na Kanaďanech, protože Taliban je nejsilnější v jejich sektoru na jihu země. Nehostinném a depresivním regionu, kde Taliban těží ze znalosti prostředí a částečných sympatií místní populace (v jiných částech Afghánistánu je obliba hnutí výrazně nižší, na severu v podstatě nulová.

Karzáí prosil Kanaďany: Zůstaňte !

Kanadské ztráty v posledních měsících rychle narůstají, a to se projevuje i doma. Podle průzkumu listu Globe and Mail je 49 procent Kanaďanů pro návrat vojáků a jen 38 procent pro jejich setrvání v Afghánistánu.

Afghánský prezident Hamíd  Karzáí při nedávné návštěvě Ottawy Kanadu zoufale prosil, ať vojáci v jeho zemi zůstanou. Nově vybudovaná afghánská armáda zatím sama na Taliban nestačí.

Karzáí byl zvolen do funkce v prezidentských volbách a po nich následovaly i úspěšné parlamentní volby. V zemi však roste kritika nového režimu za to, že není schopen zajistit bezpečnost a ekonomický růst.

Jedno z míst, kde zaútočil Taliban na jihu země.
Jedno z míst, kde zaútočil Taliban na jihu země. | Foto: Reuters

Rostoucí problémy přiznal v rozhovoru pro BBC i náčelník britského generálního štábu Richard Dannatt.

"Ukazuje se, že jde o těžší a nebezpečnější úkol, než jsme se původně domnívali. Taliban má větší výdrž, než jsme si mysleli. Musíme a budeme muset zabít více jeho bojovníků, než jsme doufali," prohlásil generál.

Šéf  australských ozbrojených sil Angus Houston odhaduje, že mezinárodní síly čeká v Afghánistánu "práce" ještě minimálně na deset let.

Válka s drogami se nedaří

Kromě Talibanu se mezinárodním jednotkám zatím nepodařilo vymýtit ani afghánský drogový průmysl. Opium se ve velké části Afghánistánu pěstuje vesele dál a dokonce ještě ve větší míře než za vlády Talibanu.

OSN odhaduje celkový rozsah makových polí v zemi na 160 tisíc hektarů. Peníze z prodeje opia pomáhají nejen Talibanu. Zapojeni jsou do něj i lidé, kteří stojí na straně Karzáího vlády.

Americký návrh na práškování polí jedy z letadel Kábul odmítl. Obával se, že by ještě více Afghánců přešlo na stranu Talibanu. Dosavadní postup při likvidaci opia je však velmi pomalý a namísto zničených polí vznikají jinde nová.

Drtivá většina heroinu, který se dostává z východu do Evropy, pochází z afghánského opia. 

 

Právě se děje

Další zprávy