Šiklová: Havel vadil lidem upoceným touhou něčeho dosáhnout

Foto: ČTK

V čem byl Václav Havel výjimečný? V čem se odlišoval?

Nikdy neočekával, že by se mohl dostat do mocenské pozice. A ani po ní netoužil. To je velmi významné u člověka, který nečiní nic z toho, co činí, že by se chtěl domoci něčeho dalšího.

Václavu Havlovi šlo o jeho vlastní tvorbu. A jestli mu tedy na něčem opravdu záleželo, tak to bylo na postavení dramatika. Daleko víc mu mimochodem záleželo na tom, co mu na jeho tvorbu řekne manželka Olga než jiní lidé. To se týkalo i jeho funkce prezidenta republiky.

Právě tohle možná spoustě lidí na Václavu Havlovi vadilo. Lidí, kteří jsou upocení svou vlastní touhou něčeho dosáhnout.

Pochybovat se nedá o výjimečnosti Václava Havla ani o výjimečnosti jeho osudu: dramatika, odpůrce totality, jejího vězně a pak prezidenta republiky.

Jeho odpůrci si neumí představit, že někdo může být tak přirozeně rozhodný a zároveň dětsky nejistý, neschopný poroučet druhým. Václav Havel byl totiž přesvědčen, že k tomu, co říká, nepotřebuje mocenské zázemí. Lidově řečeno: já vám tu, lidičky, něco říkám a vy si to vezměte, anebo ne. Nebudu vám to přece strkat lžící až do huby.

Všichni máme chyby a nedostatky. Jaké byly ty Václava Havla?

Odpovím trochu jinak. Nejde totiž o nedostatky, ale takové ty mindráky, jimiž z různých důvodů trpíme všichni.

Václav vždy velmi obdivoval lidi s formálním vzděláním. Měl z toho tak trochu mindrák, nehledě na to, že patřil k nejvzdělanějším lidem, které jsem poznala. I proto měl mimochodem až záviděníhodný vztah k bratru Ivanovi (vědeckému pracovníkovi a bývalému řediteli Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a Akademie věd – pozn. red.), který pro něj byl vždy velmi důležitým člověkem. Stejně jako Šplíchalka (dívčí jméno manželky Olgy, dělnice z pražského Žižkova – pozn. red.).

A když už jsem u těch mindráků: Vašek měl v sobě i mindrák dítěte z dobré, hmotně velmi dobře zajištěné rodiny. Byť si tohoto postavení dlouho neužil. Ta rodina pak za totality o své postavení přišla, ležela doslova na hubě.

Jiřina Šiklová je socioložka.