Kaiser: Havel zvítězil nad hmotou, z níž byl postavený

Daniel Kaiser | Foto: DVTV

V čem byl Václav Havel tak výjimečný? V čem se odlišoval?

Václav Havel měl dvě důležité základní vlastnosti: byl statečný a uměl se dobře vyjadřovat, hlavně písemně. V žádném z těchto hledisek vlastně výjimečný nebyl.

Statečných byly v Československu i za normalizace tisíce lidí - v disentu i mimo něj. A dobře psát uměly minimálně desítky lidí. Na Havlovi je ale zajímavé to, že on dokázal obě tyto dílčí vlastnosti na hodně vysoké úrovni propojit.

V disentu si mnozí lidé o známých opozičních spisovatelích mysleli, že jsou neuvěznitelní. A na prvním místě k nim byl řazen Havel. Když se pak v roce 1977 ocitl poprvé ve vazbě, silně v ní zavrávoral: složil funkci mluvčího Charty 77 za slib, že ho Státní bezpečnost nechá na pokoji a propustí ho.

StB měla tehdy všechny důvody si myslet, že když Havla někdy příště pořádně přitlačí, on buď cukne, anebo emigruje.

Jenomže při druhém uvěznění, které se protáhlo na tři a půl roku, už necukl. Tím, že šel už podruhé vědomě za mříže, překonal Václav Havel sám sebe.

Překvapil tím i část kolegů v disentu. Ti si totiž Havla zařadili k sortě lidí, kteří podobnou těžkou zkouškou neprojdou se ctí. Václav Havel to ale dokázal. V tomhle propojení dvou vlastností byl tedy podle mě opravdu výjimečný. Zvítězil nad hmotou, z níž byl postavený.

Všichni máme nějaké chyby a nedostatky. Jaké byly ty Václava Havla?

Na prvním místě to byla asi ješitnost. Ješitností sice trpíme víceméně všichni, avšak zrovna umělci řádově víc.

Z ješitnosti Václava Havla pak vyplývaly různé věci, které bych mu vytkl. Třeba hraná plachost, s níž šel do prezidentského úřadu a pak si znovu a znovu obnovoval prezidentský mandát. Tvářil se, že vlastně do té politiky jít nechce, že ho to nebaví, že je to od něj oběť... Přitom to ale od něj byla v podstatě jen hra. 

Podle mne potřeboval, aby mu okolí říkalo: musíš to dělat, protože my tě opravdu chceme. Tuhle jeho ješitnost ovšem nevidím nijak osudově.

Vytkl bych mu ještě snad jen to, že když vstupoval do politiky, měl velmi zastaralé představy o tom, jak funguje svět, třeba ten západní. Byly to představy z konce šedesátých a začátku sedmdesátých let minulého století. A on tyto své představy nedokázal přizpůsobit době.

Na druhé straně je pak v sobě v transformačních devadesátých letech dokázal potlačit. Ale to už spíše hodnotím politickou slabinu Václava Havla než tu charakterovou.

Daniel Kaiser je novinář a autor dvoudílného Havlova životopisu.