V praxi by se schválené změny kromě nového názvu veřejnoprávní televize a rozhlasu projevily hlavně tím, že ve vedení stanice předčasně skončí její dosavadní generální ředitel Ľuboš Machaj. Opozice i nespokojení zaměstnanci RTVS zákon už dříve kritizovali a označili ho za prostředek, kterým chce vládní koalice ovládnout toto veřejnoprávní médium.
"Považuji za důležité podrobně se obeznámit se schváleným zněním zákona, zvláště v situaci, když je tento zákon předmětem výrazné pozornosti doma i v zahraničí. Platí ovšem mé vyjádření, že pokud v tomto zákonu neuvidím rozpor s ústavou nebo zásah do svobody slova, jsem připraven ho podepsat. Nebudu podléhat mediálním tlakům ani emocím, které situace v RTVS vyvolává, a budu posuzovat výlučně text zákona," uvedl Pellegrini, který je ve středu na oficiální návštěvě Česka, odkud odjede do Bruselu na schůzky s představiteli institucí Evropské unie a také NATO.
Pellegrini na začátku června rezignoval na funkci předsedy vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) a v polovině června se ujal prezidentského úřadu. Zákon o STVR schválil slovenský parlament pouze hlasy vládních poslanců, tedy i zákonodárců za Hlas-SD. Vládní předloha původně předpokládala, že nový zákon začne platit po zveřejnění ve sbírce zákonů, při hlasování minulý týden ale poslanci stanovili jeho účinnost konkrétně od 1. července.
Z dřívějších vyjádření některých vládních politiků vyplynulo, že mají za to, že nový zákon začne platit už v pondělí. STVR by pak do zvolení nového ředitele vedl dočasný šéf, kterého by jmenoval pověřený předseda parlamentu. Příštího řádného ředitele STVR bude podle zákona volit rada televize a rozhlasu v novém složení, také dosavadním členům rady RTVS totiž skončí funkční období.
Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová při zdůvodnění zákona před poslanci tvrdila, že vysílání RTVS začalo postupně ztrácet prvky objektivnosti a rezignovalo na vyváženost. Podle opozice vláda chce novým zákonem získat vliv na veřejnoprávní televizi a rozhlas. Proti nové právní úpravě už protestovali pracovníci RTVS také formou výstražné stávky.
Někteří vládní politici na Slovensku, kteří se ujali moci loni v říjnu po předčasných parlamentních volbách, zvýšili tlak také na jiné redakce. Například premiér Robert Fico označil za nepřátelská čtyři soukromá média, včetně nejsledovanější televize Markíza z české skupiny PPF, a přestal jim odpovídat na dotazy. V Markíze pak propukl spor mezi redaktory a vedením o podobu zpravodajství. Pracovníci televize letos v červnu uvedli, že do stávky nevstoupí, protože vedení televize přistoupilo na jejich požadavky.
Předtím moderátor politického diskusního pořadu Markízy Michal Kovačič v živém vysílání vedení stanice kritizoval a varoval také před takzvanou orbánizací médií na Slovensku, tedy možným získáním kontroly nad médii vládní mocí po vzoru kroků maďarského premiéra Viktora Orbána. Televize v reakci přerušila vysílání jeho dvou pořadů a plánuje moderátora propustit; odbory s výpovědí pro Kovačiče nesouhlasily.
