Těsně před volbami v roce 2019 byl mobilní telefon senátora napaden hned 33krát. Ten si toho ale nevšiml. Pegasus totiž umí proniknout do telefonů iPhone i těch s operačním systémem Android tak, že nezanechá žádné stopy a nevyžaduje jakoukoliv akci uživatele. Pak umožní majiteli spywaru (špehovacího softwaru) vzdálený přístup ke zprávám, fotografiím, heslům, hovorům i jiným údajům.
Program prodala izraelská společnost NSO Group řadě vlád ve světě. V roce 2017 ho koupilo i Polsko za 25 milionů zlotých (asi 129 milionů korun), které však odmítá, že by ho zneužívalo.
To, že Brejzův mobil skutečně napadl spyware, potvrdila i kanadská výzkumná laboratoř Citizen Lab. Jenže to už bylo pozdě. SMS zprávy, které v některých případech vytvořil samotný program, se dostaly do televize, která bývá kritizována za vazby na polskou vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS).
Možné zneužívání špehovacího softwaru nyní zkoumá Evropský parlament, jehož delegace ve středu navštívila Polsko, aby pro své vyšetřování získala více informací. Její zástupci řekli, že získali "šokující informace" o používání Pegasu proti opozičním politikům, novinářům i aktivistům.
Dodnes ji může Pegasus sledovat
Brejza totiž nebyl sám. Podobně v minulosti odešly z mobilu jeho manželky bombové výhrůžky, mířené proti nemocnicím a policejním stanicím, jak připomíná americká stanice ABC News. Později se ukázalo, že i ty byly upravené pomocí spywaru.
Zkušenost s odposloucháváním a sledováním mobilu má také novinářka Ewa Siedlecká, redaktorka týdeníku Polityka, která dříve pracovala v opozičním deníku Gazeta Wyborcza. Nebyla z ničeho obviněna ani ji nikdo neinformoval o tom, že je sledována. Přitom polské právo jasně stanovuje, že odposlouchávání musí povolit soud nebo o tom dotyčný musí vědět.
"Zažila jsem stanné právo. Pamatuju si, že když jsem tehdy telefonovala, milý ženský hlas mi oznamoval, že hovor bude odposloucháván. Teď se nic takového neděje a je to daleko horší," řekla Siedlecká ve středu ve Varšavě delegaci europoslanců.
Už třikrát podala trestní oznámení na policii, protikorupční úřad a bezpečnostní službu ABW kvůli špehování. Pokaždé prohrála. Dodnes s jistotou neví, zda její mobil není dál sledován.
Když si na používání špehovacího zařízení na vlastním mobilu stěžoval i její kolega z Gazety Wyborcze, soud mu podle Siedlecké řekl, že "když je novinář, musí být na odposlouchávání připraven".
"Každý může být sledován a nemá žádnou ochranu. Polsko se tak přidává do klubu k Maďarsku a Rusku," řekl k tomu Wojciech Klicki z nevládní organizace Panoptykon Foundation, zabývající se ochranou lidských práv v Polsku.
Pegasus zakoupily i další země EU
Přesný počet osob, které Pegasus v Polsku sledoval, není znám. Podle odhadů odborníků jde nejméně o 60 lidí z řad novinářů, opozičních politiků a aktivistů. Nikdo z nich nebyl na základě zjištění z jejich mobilů vyšetřován ani odsouzen.
Polská vláda přiznala, že software zakoupila, ale k jednotlivým případům se nevyjádřila. Vládní strana PiS hlasovala proti vyšetřování, které přímo v Polsku vede tamní senát s převahou nevládních stran, a odmítla se zúčastnit i vyšetřování výboru zřízeného Evropským parlamentem.
Mluvčí polského ministra pověřeného koordinací tajných služeb Stanislaw Žaryn v minulosti odmítl možnost, že by se zpravodajské služby zapojily do vnitropolitických bojů. Premiér Mateusz Morawiecki nařčení ze špehování představitelů opozice ze strany vlády označil za "falešné zprávy".
Evropský parlament vyšetřuje zneužívání sledovacích technologií i v jiných zemích unie, konkrétně ve Španělsku a Řecku. Pegasus ale mohly a mohou používat vlády i dalších evropských zemí - původně o něj projevilo zájem 14 států EU, ve dvou případech ale nakonec k nákupu nedošlo. Česká vláda se dosud nevyjádřila k tomu, jestli také program koupila.
"Zatím to vypadá, že v Polsku je situace nejhorší minimálně z toho důvodu, že polská vláda se jako jediná naprosto odmítá s vyšetřovacím výborem bavit. V dalších zemích vidíme určitou míru neochoty," vysvětluje pro online deník Aktuálně.cz český europoslanec Marcel Kolaja (Piráti), který je členem evropské delegace.
Europoslanci nevidí ze strany Varšavy snahu problém eliminovat a vyzývají k zásahu i Evropskou komisi.
Na téměř dvouhodinovém slyšení se nám na oficiální misi Evropského parlamentu v Polsku podařilo vyzpovídat oběti nelegálního šmírování spywarem #Pegasus, který pořídila polská vláda. Opoziční politik, státní zástupkyně, byznysmen, to jsou příklady obětí nelegálního šmírování. pic.twitter.com/SsKQX4WF19
— Marcel Kolaja (@PiratKolaja) September 20, 2022
Kdy vůbec spyware použít?
Ve Varšavě se ve středu také řešilo, jestli vůbec existují důvody k legálnímu použití softwaru. "Pegasus potřebujeme, ale jen na boj s vážným zločinem. Ne k politickému boji proti lidem, kteří nemají s terorem nic společného," odvětil Adam Rapacki, bývalý policejní vyšetřovatel, který se už v roce 2019 podílel na doporučeních pro vládu, za jakých podmínek je legální software použít.
Naopak Kolaja k tomu důvod nevidí - důkazy, které by použití softwaru přineslo, by podle něj u soudu neuspěly kvůli možné manipulaci.
Výbor europoslanců vyslechne ještě experty a oběti odposlouchávání v Řecku a Španělsku. Doporučující zprávu, kterou by mohla Evropská komise využít k vypracování nové legislativy, vydá do března příštího roku. "Bude sloužit jako další důkaz toho, že dodržování zásad právního státu v Polsku nefunguje," domnívá se Kolaja.
