Výsledek je ranou pro prozápadně orientované Gruzínce, kteří věřili v úspěch opozice. Hlavní opoziční strany výsledky neuznávají. Monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvedla, že volby byly obecně dobře zorganizované, objevily se ale případy kupování hlasů a opakovaného hlasování, atmosféra byla obecně napjatá.
OBSE také konstatovala, že volby nabídly široký výběr, nerovné finanční podmínky ale podle ní podkopávají důvěru ve výsledek. Existují také otázky o nestrannosti státních institucí. Organizace mluvila rovněž o atmosféře nenávisti a zastrašování.
"V regionech jsme ale bohužel byli očitými svědky opakovaného hlasování, fyzického napadení pozorovatelů voleb ze strany volební komise, nátlaku na voliče a dokonce i vkládání vícero volebních lístků jednou osobou," poznamenala česká europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová, která byla součástí pozorovatelské mise Evropského parlamentu.
Gruzínská skupina pro monitorování voleb ISFED uvedla, že zaznamenala porušení volebních pravidel, včetně situací, kdy někdo nacpal do volebních uren mnoho volebních lístků najednou, zastrašování voličů a podplácení, což mohlo výsledky ovlivnit. Při sčítání hlasů, z nichž většina byla odevzdána elektronicky, ale žádná závažná pochybení neviděla.
Volební komise ani strana Gruzínský sen zatím na tvrzení skupiny nereagovaly, už v sobotu ale mluvily o svobodných a spravedlivých volbách. "Je to světově vzácný případ, kdy jedna strana dosáhne takového úspěchu v tak obtížné situaci," poznamenal k výsledkům zakladatel Gruzínského snu, miliardář Bidzina Ivanišvili. Podle něj to ukazuje na "talent Gruzínců".
Řada politiků i médií volby dopředu označovala za hlasování, v němž lidé vyberou mezi Evropou a Ruskem. Prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová mluvila o volbě mezi "evropskou budoucností a ruskou minulostí", zatímco Ivanišvili varoval před možností, že Gruzie bude zatažena do války na Ukrajině. V Gruzii žije asi 3,7 milionu lidí.
Gruzie dlouho patřila mezi postsovětské země s nejsilnější západní orientací. Její vztahy se Západem však silně ochladly po začátku ruské invaze na Ukrajinu předloni v únoru. Gruzínská vláda odmítla zavést protiruské sankce a rétorika Gruzínského snu začala být ve stále větší míře proruská. Opozice i Západ vládnoucí stranu obviňují ze zavádění autoritářské politiky ve stylu současného ruského režimu.
Gruzie je kandidátem na členství v EU, sedmadvacítka ale kvůli krokům vlády přístupový proces pozastavila.
