* Roztržku s USA vyhrotil v roce 1966 prezident Charles de Gaulle * Sarkozy chce lepší, ale zároveň rovnocennou spolupráci mezi USA a Evropou * Francouzští velitelé se přesunou do Norfolku a Lisabonu
Paříž - Nespokojenost s možnostmi Francie ovlivňovat rozhodování aliance a s dominantním vlivem USA v této organizaci vedla v roce 1966 francouzského prezidenta Charlese de Gaulla k odchodu z vojenských struktur NATO.
Francouzští velitelé se tak na žádné úrovni nepodíleli na rozhodování uvnitř aparátu Severoatlantické aliance.
To by se ale v nejbližší době mělo změnit. Jak v dnešním projevu na b ezpečnostní konferenci v Paříži oznámil prezident Nicolas Sarkozy, Francie se musí vrátit do integrovaného velení NATO, aby byl její hlas více slyšet.
"Nastal čas ukončit tuto situace. Je to v zájmu Francie i Evropy," prohlásil Sarkozy. "Musíme si přestat nalhávat, že když zaboříme hlavu do písku, dokážeme cokoli ochránit."
Sarkozy si toto rozhodnutí nechá příští týden posvětit v parlamentu, kde se podle agentura Reuters očekává hladký průběh hlasování.
Návrat Francie do vojenských struktur aliance se již delší dobu očekával a všeobecně se mělo za to, že se tak stane nejpozději na dubnovém summitu NATO, který bude Sarkozy hostit ve Štrasburku.
Paříž už se údajně dohodla s Washingtonem a dalšími spojenci v alianci, že obsadí svými generály dva důležité posty. Stanou v čele tzv. Allied Command Transformation na základně v Norfolku ve Virgínii a budou také velet Silám rychlé reakce (Rapid Reaction Force), dislokovaným v Lisabonu.
Dohodu už potvrdil poradce Baracka Obamy pro otázky národní bezpečnosti James Jones.
Sarkozy je považován za nejvíce proamerického francouzského prezidenta od konce druhé světové války. Usiluje o zlepšení transatlantické spolupráce i v bezpečnostních otázkách.
Nedávno k tomu vyzvali s německou kancléřkou Angelou Merkelovou ve společném komentáři otištěném také v deníku Le Monde. Sarkozy ale zároveň prosazuje, aby vliv USA a Evropy na rozhodování uvnitř aliance byl vyvážený.
Francie vyslala v rámci jednotek NATO své vojáky do Afghánistánu. S 2890 vojáky je její kontingent čtvrtý nejpočetnější po americkém, britském a německém.
