Islámábád - Pákistánskému premiéru Jusúfu Rázovi Gilánímu hrozí stíhání za pohrdání soudem, protože jeho vláda odmítá zahájit nové vyšetřování starých korupčních případů, v nichž figuruje i současný prezident Asíf Alí Zardárí.
Lhůta pro znovuotevření těchto žalob, které se táhnou z 90. let minulého století, vypršela právě toto pondělí. Nejvyšší soud si proto Giláního předvolává na 19. ledna na slyšení, k němuž musí osobně přijít.
Soudní příkaz je dalším vystupňováním boje, který v Pákistánu proti prezidentovi i kabinetu vedou armáda a Nejvyšší soud.
Krom toho pokračuje soudní řízení ve věci takzvané memogate, skandálu způsobeného anonymním memorandem žádajícím USA, aby pomohly pákistánské vládě odvrátit puč, údajně připravovaný velením pákistánské armády.
Memorandum je od října příčinou ostrých sporů mezi vojáky a civilním kabinetem a závažným způsobem přispělo ke zhoršení pákistánské vnitropolitické situace.
Parlament bude navíc hlasovat o důvěře Giláního vládě, která ji ale tentokrát zřejmě bez problémů získá, neboť zmíněný krok sama iniciovala.
Hlavním terčem je Zardárí
Současný pákistánský prezident Asíf Alí Zardárí byl v 90. letech minulého století několikrát obviněn z korupce a v jednom případě dokonce i z vraždy.
Pak byla ale vydána amnestie, která ho chránila před stíháním, v roce 2009 však byla zase zrušena jako neplatná.
Soud od té doby vyvíjí tlak na vládu, aby znovu zahájila vyšetřování těchto kauz, ta však odmítá konat s tím, že prezident požívá z titulu své funkce právní imunity.
Premiér Gilání může jít i do vězení, bude-li skutečně odsouzen za pohrdání soudem. Pokud by k tomu došlo, přišel by o svůj poslanecký mandát a tím současně i o možnost být předsedou vlády.
Dokud ale soudní řízení poběží, může dál vést kabinet. Pozorovatelé nicméně upozorňují, že hlavním cílem soudu je prezident Zardarí.
Pákistán před pučem?
Situace ve 180milionovém Pákistánu, zmítaném sektářským násilím a ohrožovaném povstalci z pákistánské odnože Tálibánu, vyvolává ve světě obavy.
Ostré spory mezi civilní vládou a armádou naznačují, že by mohlo v této zemi, jež má jaderný arzenál, který údajně navíc rychle roste, opět dojít k vojenskému puči.
Příčinou je zmiňované nepodepsané memorandum, které bylo loni v květnu těsně po úspěšné operaci spaciálních amerických jednotek proti Usámovi bin Ládinovi v pákistánském Abbottábádu doručeno americké administrativě.
Washington v něm byl žádán, aby pomohl civilní pákistánské vládě proti armádě, která "připravuje puč". Skandál, který propukl loni v říjnu poté, co se memorandum dostalo na veřejnost, vedl k rezignaci pákistánského velvyslance v USA Husajna Hakkáního, jenž byl obviněn, že je spolu s prezidentem Zardarím autorem tohoto textu.
Oba zmínění samozřejmě toto tvrzení popírají, armáda a civilní vláda jsou ale od té doby na ostří nože. Gilání opakovaně varuje, že v jeho zemi hrozí puč, nejvyšší velitel pákistánské armády Ašfák Kajání to rezolutně popírá.
Naposledy se oba muži ostře střetli o víkendu, kdy spolu bez výsledku jednali.
Gilání však dává najevo, že se před armádou neskloní, a vyzývá poslance s jasnou narážkou na hrozbu puče, aby v pondělí v parlamentu vyjádřili podporu jeho vládě, a tím fakticky zachování demokracie v zemi. To je také důvod, proč může počítat i s hlasy opozice.
