Washington, Islámábád - Washington žádá od Islámábádu vysvětlení, jak je možné, že se Usáma bin Ládin ukrýval bez nejmenších problémů celé roky v Pákistánu. Vůdce Al-Káidy tam podle posledních zpráv žil pět až šest let.
John Brennan, poradce prezidenta Obamy pro boj proti terorismu, řekl v Bílém domě novinářům, že je "nemyslitelné", aby se tento nejhledanější terorista světa netěšil v Pákistánu "nějaké formě podpory".
Spojené státy navíc kvůli obavám z odvety za nedělní operaci, při níž americké komando v Abbottábádu Usámu zabilo, zavřely až do odvolání svoje velvyslanectví v Islámábádu a konzuláty ve městech Péšavár, Láhaur a Karáčí.
Tento krok je jen dalším důkazem nedůvěry, jakou USA chovají k Pákistánu, pokud jde o jeho schopnost i ochotu potírat islámský terorismus.
Washington nejenže neřekl předem Islámábádu, že připravuje operaci proti bin Ládinovi na pákistánském území. O zásahu svého komanda informoval pákistánskou vládu dokonce teprve poté, co jeho vojenské helikoptéry s tělem Usámy na palubě opustily pákistánský vzdušný prostor.
Pákistánské vládě pak trvalo celé hodiny, než se rozhodla, jak zareaguje. Následně nepřímo naznačovala, že šlo o společnou operaci amerických a pákistánských bezpečnostních složek.
Nakonec však pákistánský prezident Alí Asíf Zardárí v listu The Washington Post přeci jen přiznal: Američané postupovali bez vědomí jeho vlády.
Co dál?
Navzdory stále se prohlubujícím americko-pákistánským rozporům v souvislosti s postupem proti radikálním islamistům se vlády obou zemí pokoušejí vyhnout otevřené roztržce.
Prezident Obama i americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová se hned v pondělí snažili vyzdvihnout pozitivní přínos Pákistánu. Clintonová řekla: "Ve skutečnosti nás k bin Ládinovi a sídlu, v němž se ukrýval, přivedla spolupráce s Pákistánem."
Američtí představitelé však zároveň připustili, že si nebyli a nejsou jisti, jak pákistánské bezpečnostní složky zareagují na operaci proti Usámovi bin Ládinovi.
Pákistánská tajná služba ISI se už před ní dostala do téměř otevřeného sporu se CIA, dokonce požadovala omezení jejího působení v Pákistánu.
Teď možná pákistánská generalita tento tlak ještě zvýší. To aby ukázala, že Američané nemají v Pákistánu volnou ruku.
Američtí představitelé přitom neoficiálně připouštějí, že USA budou muset zjistit, zda pákistánské ozbrojené složky nepomáhaly bin Ládinovi ukrýt se v Pákistánu.
Navíc budou nyní zcela jistě stupňovat tlak na pákistánskou vládu, aby jim vydala vůdce Tálibánu mullá Muhammada Umara a bin Ládinovu pravou ruku Ajmána Zavahrího, protože existuje důvodné podezření, že i oni se skrývají v Pákistánu.
Pákistán se brání
Pákistánský prezident Alí Asíf Zardárí však v listu The Washington Times neochvějně trvá na tom, že jeho vláda o Ládinově úkrytu v Abbottabádu nevěděla.
Svoji zemi označil za "možná největší světovou oběť terorismu". A připomněl, že smrt Usámy bin Ládina pro něho nemá jen politický, ale i osobní rozměr.
Tento terorista se totiž dvakrát pokusil zavraždit jeho ženu, bývalou premiérku Benazír Bhúttovou. A že nakonec uspěl. Podle Zardárího zaplatil Pákistán za boj proti terorismu větším počtem obětí než celý Západ dohromady.
"Naše armáda má (v tomto boji) větší ztráty než celé NATO dohromady. Zahynulo v něm 2000 policistů a 30 000 civilistů, ztracen je sociální pokrok celé jedné generace," píše pákistánský prezident.
Washington však, co se týče bin Ládina, vidí situaci jinak: Buď se jednalo o totální pákistánskou neschopnost, nebo o totální spoluvinu.
